Rostislav Litvin: Na Evropě se dopravci „hojí“, dálkové lety jsou ale levnější než dříve

Rostislav Litvin

Rostislav Litvin Zdroj: Asiana

Low-costoví dopravci se začínají orientovat jinam, než jen výhradně na cenu – všímají si byznysové klientely, začínají připravovat dodatečné služby, zlepšovat servis, říká Rostislav Litvin, ředitel IT a vývoje ve společnosti Asiana, která provozuje portál Letuška.cz. Podle něj se mnohé letecké společnosti začínají vracet také do "zlaté éry létání", let sedmdesátých, a krom samotné přepravy nabízí i přidanou hodnotu k letu - nějaký pozitívní zážitek.

Výhled pro rok 2016 pro Letušku.cz, respektive Asianu?

Letenkový trh je poměrně proměnný, dlouhodobé predikce se dělají těžko. Naštěstí je pro Asianu patrný jeden trend: rosteme, a to kontinuálně, organicky. Víc než závratné nárůsty je pro nás důležitější udržení kvality služby. Průběžně tomu přizpůsobujeme zázemí i nábor kvalitních spolupracovníků. Pokud nám rok 2016 nenaruší nějaké těžko předpověditelné vlivy, jako například pokles zájmu o některé destinace z důvodu obav před teroristickými útoky, budeme pravděpodobně kopírovat podobné tempo růstu jako v minulých letech.

Máte nějaké plány ohledně expanze na jiné trhy, třeba v poslední době se hodně hovoří o Číně…

Jsme ryze česká firma zaměřená na český a slovenský trh, nemáme záměry tímto směrem, tedy do Číny, nějak vykročit. Obecně ale v souvislosti s Asií nějaké aktivity chystáme. Podrobnosti ale zatím nebudu prozrazovat.

Nejen letenkami jsme však živi. Dobře si vedou i ostatní naše divize, které nyní reprezentují přibližně čtvrtinu obratu. Kromě toho, spíše hlavně pro radost, máme i některé experimentální projekty.

Jak pokračuje vývoj vaší interaktivní mapy?

Celá ta aplikace nám dělá velkou radost. Posunula se z roviny technologického experimentu do roviny produkčního systému. Daří se nám dál rozšiřovat počty destinací (jak odletových, tak příletových) a k našemu milému překvapení se podařilo docílit velmi vysoké přesnosti dat. Dokonce jsme překročili předpokládané teoretické maximum.

Vyjádřeno procentuálně, s jak přesnými daty pracujete?

Aktuálně jsme na 90 procentech. Znamená to, že po ověření může v některých případech být cena mírně odlišná, vyšší nebo i nižší. Může se to zdát málo. Když si ale uvědomíte, s jakými kvanty dat pracujeme, je to hodně. Mapa nejlevnějších cen nabízí letenky ve volitelném rozmezí 2 až 180 dní dopředu pro délku pobytu na 2 až 21 dní napříč všemi zapojenými leteckými společnostmi a destinacemi. Z toho vychází ohromný balík dat, který je potřeba neustále aktualizovat.

Obrazně řečeno proti nám co do přesnosti stojí tarifní oddělení leteckých společností, která jsou schopna (dost často automatizovaně) hýbat s cenami i několikrát za minutu.

Co jinde trvá minutu pro jednu destinaci, my umíme během tři vteřin ukázat pro celý svět, ale uživatel musí „otočit“ své myšlení

Kolik zadání hledání mapa měsíčně zpracuje?

Co se týká návštěvnosti stránek, konkrétně ukazatele pageviews, tak se jedná o stovky tisíc. Za stejnou dobu pak mapa vygeneruje desítky tisíc odpovědí na vyhledávací dotazy. Nápor na infrastrukturu je to už slušný, ale použitá architektura je škálovatelná.

A následné realizované nákupy prostřednictvím mapy?

Stabilně rostou jak průchody z mapy do rezervačního procesu, tak i počty rezervací. Důležitý je pro nás trend a ten nám dělá radost, protože se uživatelé vracejí a oblíbili si mapu i na mobilních zařízeních. Snažíme se odladit celý kód, aby byl jednodušší a příjemnější. Na mapě se letenky vyhledávají trochu jinak, než na co jsou uživatelé zvyklí. Co jinde trvá minutu pro jednu destinaci, my umíme během tři vteřin ukázat pro celý svět, ale uživatel musí „otočit“ své myšlení. V průměru na osobu nám tam zatím jedna návštěva vychází na pět minut.

Na to, že tu mluvíte o třísekundovém hledání…

Asi jsme něco udělali dobře. Lidé si přizpůsobují vyhledávání svým potřebám, zkoumají různé ceny po světě, cestují v hlavě, nechávají se inspirovat a zjišťují, kam a jak levně by se mohli podívat. Samozřejmě klasický konverzní poměr je zatím nižší, než u běžného hledání. Ale roste, vidíme ten trend. A kupodivu si mapy začala všímat i byznys klientela.

Čím si vysvětlujete, že je mapa oproti předpokladům zajímavá také pro byznysovou sféru?

Až tak překvapivé to nakonec vlastně není. Existuje tu mnoho firem, které mají své aktivity různě po světě a v různých frekvencích tam potřebují dopravovat své pracovníky. Na mapě sice nenajdete business class letenky, ale je to ideální nástroj pro vyhledávání nejlevnějších letenek v ekonomické třídě.

Pokud tedy firma hledá pro svého zaměstnance ideální spojení a nastaví na mapě časovou toleranci - řekněme například, že je někoho potřeba dopravit do Bengalúru v první polovině července s délkou pobytu 3-4 dny - pak stačí párkrát kliknout a máte okamžitý přehled o nejlevnějším spojení.

Nedávno se začalo probírat téma stále neklesajících příplatků za letecké palivo…

My s tím bohužel nemůžeme nic udělat. Na druhou stranu je třeba uznat, že například dálkové lety jsou v poslední době hodně levné. Vezme-li se v potaz kurzový rozdíl, tak letenky, jak můžete vidět na mapovém vyhledávači, do New Yorku či jihovýchodní Asie za 10-11 tisíc korun nejsou problém. Dříve se přitom pohybovaly kolem 18 tisíc korun. Na Evropě se všichni dopravci s cenami „hojí“, ale dálkové lety jsou výrazně levnější než dříve.

Jak vnímáte technologický vývoj v oboru?

Z tohoto pohledu máme pořád co dělat. Velkým tématem je samotný distribuční model. Ten se desítky let dostředivě točí okolo globálních distribuční systémů. Až donedávna z pohledu aerolinky vlastně nebyla jiná možnost jak smysluplně distribuovat své letenkové inventáře na různých trzích. Okolo roku 2000 se však celé toto schéma s příchodem low-cost přepravců mírně otřáslo. Jejich business model mimo jiné šetřil i za distribuci přes GDS a rozvoj internetu jim v přímých prodejích nahrával.

Nyní však sledujeme opět trend centralizace, návratu k distribučním systémům. Celý distribuční řetězec teď zažívá velký nápor na technologie a standardizaci. Low-cost přepravci si za dobu svého dobrodružného tažení za komoditizací letecké přepravy vystavěli vlastní proprietární systémy, které se teď horko-těžko roubují na zbytek industrie. Distribuční systémy a potažmo i my teď vyvíjíme ohromné úsilí na to, abychom je zakomponovali zpět. Přidělává nám to spoustu starostí zejména při zpracování objednávek a následné klientské podpoře.

Byť jsou distribuční systémy už tak trochu technologičtí dinosauři, nemáme nic lepšího

Našim posláním je předkládat ucelenou, informačně plnou nabídku dostupnosti a cen napříč všemi aerolinkami a jejich kombinacemi. Z profesního hlediska je toho možné docílit jen v neutrálních masivních databázích, které v reálném čase udržují aktuální data z inventářů aerolinek napříč termíny, sedadlovou dostupností a tarifní strukturou.

Jde o správný vývoj, návrat k funkčnímu modelu. Byť jsou distribuční systémy už tak trochu technologičtí dinosauři, nemáme nic lepšího. Pokud chceme porovnávat velké množství kombinací letenek napříč všemi dopravci a jejich tarify, tak bez sjednocené databáze to není reálné.

To vše platí, pokud samozřejmě chceme zachovat přesnost a nechceme jen opisovat neúplná data z webů jednotlivých dopravců. Důležité na tom je to hloubkové propojení se systémy celé industrie, které zaručuje správné propsání informace o vaší rezervaci tam, kde je potřeba (např. pro odbavení vašeho zavazadla do cílové destinace při využití několika aerolinek) a kvalitní zákaznickou podporu.

S těmi dinosaury jsem to ale možná trochu přehnal. Tyhle systémy jsou dobře promazaným motorem celé industrie. Pracují v nich špičkoví odborníci a jsou postavené na nejmodernějších osvědčených technologiích. Kvůli své obrovské komplexitě jsou ale prostě trochu těžkopádnější při adaptaci na nové trendy.

Co říkáte na nedávné prohlášení ministra Ťoka o tom, že v Evropě je prostě moc národních dopravců?

Něco na tom asi bude, ale my to příliš neřešíme. Rozmanitost nabídky není na škodu. Naším cílem je samozřejmě pokrýt co nejvíce možností, dopravců a jejich smysluplných kombinací. V tomto ohledu držíme jakousi neutralitu, registrujeme všechny dopravce a snažíme se mít co nejširší pokrytí. Problém v Evropě je to, že je vlastně jedno, s kým letíte. Je to extrémně komoditizovaný trh, řešíte pouze otázku odkud/kam, rizika vám kryje garancemi EU…

Nízkonákladoví dopravci mají možná o trochu horší cestovní podmínky, méně místa, menší akceptovaná zavazadla, ale není to nic extrémně horšího. Alespoň pro krátké trasy ne. Kupujete si destinaci, čas a co nejnižší cenu, případně si připlatíte za menší otravnost na cestě díky nějaké službě. Důležitost v tomto procesu pak přebírá akreditovaný prodejce, který vám k celé „akci“ nabídne/prodá nějakou další službu/zážitek a pomáhá s řešením případných problémů.

Kde myslíte, že se nachází budoucnost evropského létání?

Je to komodita a asi i dál bude. Jestli je obecně letecké cestování v této podobě udržitelné, to je asi na další diskusi. Mnoho lidí ale v poslední době vyjadřuje jakousi nostalgii nad tím, jaká dříve letecká doprava byla – volají po návratu dřívější exkluzivity létání, která se s příchodem low-costových dopravců vytratila. Na druhou stranu to vypadá, že už i samotní low-costoví dopravci se začínají orientovat jinam, než jen výhradně na cenu – všímají si byznysové klientely, začínají připravovat dodatečné služby, zlepšovat servis.

Třeba taková sedmdesátá léta, to byl zlatý čas palubních cateringů, kdy na palubě byl šéfkuchař z vyhlášeného hotelu a v průběhu letu vařil nejrůznější speciality. Letecké společnosti se díky tomu odlišovaly, aby jejich služby nebyly jen o tom někam doletět, ale i poskytnutém zážitku. Podíváte-li se dnes na velké letecké společnosti – Emirates, Turkish, Qatar – tak si na tom nyní opět velmi úspěšně budují image.

Vyhrává ta logika „když už letím, tak pořádně“?

Přesně tak. Občas sem tyto aerolinky pošlou i větší letadlo, posouvají to do citově zabarvených významů, zážitků. A očividně jim to nejspíš funguje. Já osobně ale zůstávám u hledání toho nejlepšího poměru výkon/cena.

Pro představu – jak moc velká data zpracováváte? Dnes je jakási představitelná jednotka gigabajt…

Tak jednoduše to vyjádřit asi nepůjde. Zkusím to takto. Byla doba, kdy v leteckých společnostech nebo u jejich agentů viselo na stěně plátno s kapsičkami, do kterých se dávala jména pasažérů. Ceny se od vypublikování do samotného odletu příliš neměnily. Nákup letenky se z našeho dnešního pohledu pohyboval v průměru okolo 2 transakcí (dotaz na cenu a nákup).

Dnes k tomu, abychom udrželi aktuální informaci pro jednu destinaci a jeden konkrétní termín, potřebujeme v průměru několik desítek ověřovacích transakcí, datové sklady a velký výpočetní výkon u nás i v GDS. Vynásobíte-li si to všemi kombinacemi destinací a termínů, dostanete určitě velmi zajímavé číslo. Komplexita obrovsky narostla, ale i přesto (nebo možná proto) je civilní letecká přeprava stále fascinující obor.

Uběhlo 15 let od okamžiku, kdy jste jako první ve střední Evropě prodali letenku on-line...

Je to tak, rádi na ten okamžik vzpomínáme. Tenkrát tu vytištěnou letenku se jménem jednoho novináře přinesl na tiskovou konferenci kolega Jiří Palička. Po těch papírových letenkách se nám ale rozhodně nestýská, bylo s tím hrozné práce. Jako ceniny jsme je museli uchovávat ve speciálních trezorech, tisknout je na speciálních tiskárnách a archivovat. Je to vlastně příklad toho, jak celý obor dokáže táhnout za jeden provaz, protože jednotliví velcí hráči (letecké společnosti, distribuční systémy, potažmo my jakožto prodejci) jsme schopni adaptovat nové technologie. Důležitou standardizační roli v tom samozřejmě hraje IATA.

Vemte si takovou železnici – evropská železnice doteď nemá standardizační asociaci. Nebo možná i má a o něco takového snaží, ale bohužel je už pozdě. Jednotliví dopravci si své systémy vyvinuli svépomocí a jde o tak heterogenní trhy a systémy, že je to celé v podstatě nekompatibilní a bude trvat ještě hodně dlouho, než se to dostane na podobnou kvalitativní úroveň jako u letecké přepravy.

Samozřejmě nějakou dobu trvá, než k nám technologie „probublají“. Letecké společnosti už například delší dobu sázejí na systém příplatkových služeb – příplatek za zavazadlo, za konkrétní jídlo, speedy-boarding. Až nyní jsou na to však připraveny distribuční systémy, dostává se k nám specifikace (a specifika) toho, jak tyto služby u jednotlivých aerolinek nabízet. My to nyní budeme moci zohlednit v nabídkách letenek v našich vyhledávačích, což je zase nějaká další přidaná hodnota plynoucí z toho že jsme akreditovaná IATA agentura.

To je výhledová změna v jakém horizontu? Ještě letos?

Naši profesionálové-letenkáři tyto věci umějí zajistit už teď. Náš online booking to pak bude schopen nabídnout nejpozději ve druhém kvartále tohoto roku. Vydělají na tom jak letecké společnosti, tak zákazník. Pro nás z toho ale paradoxně kouká jen spoustu práce navíc.

Jaké máte další plány s vaší mapou?

Postupné ladění a rozšiřování. Přidáváme do datové domény čím dál tím víc exotičtější destinace. Aktuálně např. přibude celá řada nových destinací v Indii, Číně, Mexiku, USA, Kanadě, ale i dalších zemích. Zároveň přidáváme středoevropská odletová letiště (např. Katovice a Budapešť). Rozšiřujeme to všemi směry, abychom byli schopni najít nejen superlevné ceny, ale i chyby v tarifech. Tu a tam se na nás také obracejí zákazníci s tím, že jim na mapě něco chybí a i těm samozřejmě vycházíme vstříc.