Rostislav Vondruška: Jsem pro uvolnění víz s Ruskem, stejně neplní svůj účel

Rostislav Vondruška

Rostislav Vondruška Zdroj: E15 Michael Tomes

Regiony nemohou spoléhat na Prahu jako na zemskou bránu, skrze kterou budou proudit davy turistů do Čech a na Moravu. „Aby turista někde zůstal tři dny, na to musejí mít regiony svoji nabídku a vlastní balíčky služeb. Ale musejí s nimi jít na trh samy a nikoli přes Prahu,“ říká ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Šanci pro odlehlé kraje vidí především v lázeňství a tradiční příhraniční turistice.

* E15: Turistická sezona je v plném proudu. Dá se říci, že krize z cestovního ruchu definitivně zmizela? Máte nějaké odhady, kolik letos přijede zahraničních turistů?

Naše odhady jsou poměrně optimistické. Očekáváme nárůst počtu zahraničních turistů za celý letošní rok kolem pěti procent oproti minulému roku (loni do ČR zavítalo 6,3 milionu turistů ze zahraničí, pozn. red.). Na rekordní čísla z roku 2007 se zřejmě nedostaneme, ale ve srovnání s loňskem je letos situace výrazně lepší. Takže to vypadá, že jsme na cestě ven z krize. Ovšem na druhé straně si nemyslím, že by cestovní ruch byl dlouhodobě na nezvratitelném trendu růstu. Má totiž jednu nepříjemnou vlastnost, jsou to služby zbytné. Lidé, když se cítí ohroženi nebo vidí nejistotu na kapitálových trzích, nejdříve odkládají dovolenou. To se asi změnit nedá, vždy se nejprve uspokojují základní potřeby, kam cestování nepatří. Nemyslím si tedy, že krize je navždy zažehnána, zejména když se podíváme na současné dění v západní Evropě. Jsou ale lidé, kteří cestují za každých okolností, a takové musíme přesvědčit, aby přijeli do České republiky.

* E15: Jedním z dlouhodobých trendů je zkracování pobytů. Počet přenocování roste pomaleji než počet hostů. Je to specifikum České republiky, nebo je to všeobecné směřování, které se už nedá zvrátit?

Je to všeobecné. Myslím si, že to souvisí s pracovním rytmem a režimem lidí. Při cestování chtějí poznat co nejvíce věcí za krátký čas. Co dříve bývalo doménou turistů ze vzdálených destinací, kteří objeli šest sedm evropských zemí během čtrnácti dnů, tak začíná platit i pro turisty ze sousedních zemí. Raději přijedou dvakrát či třikrát za rok, ale místo na týden se zdrží třeba jen na víkend.

* E15: Což asi úplně nenahrává snahám CzechTourismu přilákat turisty do českých a moravských regionů. Podle statistik Praha stále navyšuje svůj podíl na celkovém počtu zahraničních turistů. Co s tím?

Regiony mají šanci v několika oblastech. Výrazné možnosti mají jednoznačně lázeňské regiony. Vidím také velký potenciál v přeshraničním turismu. Myslím si, že je správně, když se třeba východní Čechy a Moravskoslezský kraj soustředí na Polsko a na Slovensko. Je třeba pracovat s tímto přeshraničním elementem, který je přirozený a vždy fungoval. Stále existuje motivace lidí podívat se do ciziny kousek za hranice, což je pro ně často kratší výlet než do jejich vlastního hlavního města. Ovšem myšlenka, že třeba korejští turisté budou týden v Praze a týden v regionech, je podle mě nereálná. Pravda je, že třeba Japonci hodně jezdí do Příboru, protože chtějí vidět místo, kde se narodil Sigmund Freud. Ale jedou tam na jednodenní výlet.

* E15: Znamená to, že podíl Prahy na příjezdové turistice bude dále růst?

Růst Prahy záleží na počtu přímých leteckých spojení, nabízených službách a poměru kvalita/cena. Právě poslední jmenovaný ukazatel zažívá boom, protože hotely v Praze jsou skutečně ve výborné kvalitě za nízkou cenu. Dnes má Praha všechny předpoklady, aby dále rostla. Regiony ale nemohou jet na stejné vlně. Ten, kdo přijede do Prahy, nepojede do Olomouckého kraje. Olomoucký kraj musí vytvořit svoji vlastní nabídku, aby tam přijeli turisté z Německa, Slovenska, Polska. Ale ne tak, že pojedou přes Prahu. Pojedou přímo do Olomouce, protože tam je památka UNESCO, gastronomický festival nebo nějaká jiná atrakce. Nikdy nebude fungovat konstrukce, že musíme z Prahy odvézt turisty za každou cenu do regionů. Je reálné vyvézt turisty z Prahy na jednodenní výlet například do Krumlova, což nyní funguje. Ale aby turista někde zůstal tři dny, na to musejí mít regiony vlastní nabídku a své balíčky služeb. Podle mne mají regiony v posledních třech čtyřech letech kvalitní nabídku, ale musejí s ní jít na trh samy a nikoli přes hlavní město. Nemyslím si ale, že by se podíl Prahy nějak zásadně navyšoval.

Rostislav VondruškaRostislav Vondruška | E15 Michael Tomes

* E15: Jakou roli v propagaci regionů hraje CzechTourism? Máte nějaké specifické kampaně? Hodně se mluví o tom, že slabinou českého cestovního ruchu je roztříštěnost jeho propagace.

To je pravda. Proto se také připravuje nový zákon o cestovním ruchu. My ale máme s regiony léta zavedenou spolupráci, v rámci které připravujeme kampaně v zahraničí. Regiony mají své rozpočty, které většinou končí u sestavení nějakého produktu pro turisty. Už jim ale nezbývají peníze na jeho propagaci. V zahraničí jim proto například zabezpečíme přístup do médií, zajistíme styk s novináři, s cestovními kancelářemi, poskytneme jim prostory nebo pro ně zorganizujeme reklamní roadshow po městech.

* E15: Zmínil jste nový zákon o cestovním ruchu, který jste začal připravovat jako ministr pro místní rozvoj. Co by měl ten zákon změnit?

Zákon má změnit úrovně řízení cestovního ruchu, tedy jasně říci, kdo je za co zodpovědný. Zodpovědnost by se měla rozdělit na úrovních město, kraj, stát. Měl by se proto změnit i zákon o rozpočtovém určení daní. Města se totiž ptají, proč by měla investovat do cestovního ruchu, když výnosy a daně z cestovního ruchu putují do státní kasy. A nemají žádnou vazbu zpět do městských rozpočtů, což je z hlediska motivace špatně.

* E15: Jak daleko nový zákon o cestovním ruchu je?

Je v paragrafovém znění, stovky připomínek jsou vypořádány. Zásadní věcí ale zůstává několik nevypořádaných připomínek ministerstva financí. Tomu se nelíbí, že tento zákon zakládá nové mandatorní výdaje. Ale bez toho se to nedá udělat.

* E15: Jaké mandatorní výdaje to jsou?

Například když město Kutná Hora vybere na daních ze služeb cestovního ruchu řekněme deset milionů korun, tak bude povinno do svých organizací pro cestovní ruch investovat milion korun.

* E15: Poslední dobou se setkávám s kritikou CzechTourismu. Na špatnou propagaci si stěžují například majitelé kempů, kteří se potýkají s dlouhodobým odlivem hostů. Podobně se vyjadřují někteří kasteláni, návštěvnost památek údajně letos výrazně klesla?

To mě překvapuje. My máme spolupráci s Národním památkovým ústavem, která se co se týče kvantity a finančního vyjádření rok od roku rozvíjí. Dělali jsme letos společné akce na některých hradech. Na podzim děláme velkou akci v lednicko-valtickém areálu. Podle mého názoru my jsme ti aktivní, kteří přinášejí nějaké návrhy. Na druhé straně se naopak setkáváme se situacemi, kdy příslušný kastelán chce mít hlavně klid. Stará se o objekt a má strach, že mu to tam turisté ohmatají. Pokud mají skutečně památky letos výrazný pokles – já tu informaci nemám – tak jedním z důvodů může být vysoké vstupné.

Když chcete vzít čtyřčlennou rodinu na nějaký zámek, tak to znamená výdaje několika stokorun. Je možné, že na to lidé prostě nemají peníze. Je velmi laciné říci, že za to může CzechTourism.

* E15: A co ty kempy?

Tak tam té kritice nerozumím už vůbec. Je třeba říci, že české kempy stále nemají úroveň běžnou v zahraničí. V západní Evropě jsou třeba oblíbené kempy, které mají značky ekologického zařízení. Takový kemp je u nás jen jeden. Jinak ale asociace campingu a caravaningu za našeho přispění letos pořádá největší setkání karavanistů a kempařů na světě. Je to v září v Letňanech a bez nás by to neudělali. Provozovatelé tady budou mít v září možná 30 tisíc lidí, kteří se mohou rozjet do kempů po celé republice. Možná ale prostě po těchto službách není poptávka. Třeba Nizozemci si tady nakoupili nemovitosti a už nemají potřebu kempovat. Těžko říci.

* E15: Jaké kampaně letos organizujete? Dotklo se vás nějak šetření ve státní správě?

Krácení rozpočtu se nás dotklo podobně jako ostatních organizací, tedy v řádu deseti patnácti procent. Náš rozpočet se snížil z loňských 412 milionů na letošních 364 milionů. To neohrožuje naše fungování. V našich posledních kampaních jsme se soustředili spíše na netradiční turismus, jako je romantická dovolená, svatby. Zaměřili jsme se také na zahraniční studentské kampusy a na podzim budeme propagovat prodloužené víkendy v České republice. Pokračujeme v kampaních zaměřených na gastronomii, třeba Ochutnejte Česko. A začali jsme propagovat takzvaný dark tourism, tedy místa spojená třeba s historickými tragédiemi nebo velkými bitvami.

* E15: Jak bude vypadat podzimní propagace prodloužených víkendů?

Ta se uskuteční ve spolupráci s hoteliéry a Letištěm Praha. Jde o on-line kampaň na mezinárodních rezervačních portálech, kterou budeme dělat už třetím rokem. Je to jedna z nejúspěšnějších kampaní. Do prvního kola v roce 2009 jsme investovali s partnery 600 tisíc dolarů a hoteliéři na tržbách inkasovali šest milionů dolarů. Víme to, neboť máme podchyceny hosty, kteří si objednali hotel přes reklamní banner. Vyhodnocení roku 2010 ještě nemáme. V této úspěšné kampani budeme pokračovat další dva roky.

* E15: Jak vyhodnocujete úspěšnost svých kampaní obecně?

Neskrývám, že jsou to věci obtížně měřitelné. Děláme takzvané posttesty, kdy měříme počet oslovených jednotlivců nebo subjektů a dotazováním zjišťujeme, kolik lidí na nabídku zareagovalo. Ale ještě než kampaň začneme připravovat, tak děláme i takzvané pretesty. Ty nám ukážou, zda vůbec máme kampaň spustit, jaká je vůle k utrácení v cílové skupině a podobně.

Rostislav VondruškaRostislav Vondruška | E15 Michael Tomes

* E15: Vidíte u příjezdové turistiky nějaké trendy, co se týká třeba národnostního nebo věkového složení?

De facto rostou příjezdy ze všech vízy omezených destinací, především ze zemí bývalého Sovětského svazu.

* E15: Vy byste byl pro zrušení víz pro Rusy?

Určitě bych byl pro nějaké uvolnění režimu, který podle mě dnes stejně neplní svůj účel. Nekalým živlům víza v pronikání do České republiky nezabrání. A trestáme tím skutečné turisty, kteří se sem chtějí podívat a zase se vrátit do Ruska. Vízovou proceduru máme navíc velmi složitou a celý proces je zdlouhavý. Velmi vstřícní k Rusům jsou naopak Turci, Bulhaři nebo Egypťané, což se těmto zemím bohatě vrací.

* E15: Na druhé straně ubývá Němců, kteří jsou nejpočetnější skupinou zahraničních turistů u nás …

Já bych neřekl, že ubývají. Spíše v rámci plus minus jednoho procenta stagnují. Je to generační problém. Starší lidé, kteří sem byli zvyklí jezdit, pomalu přestávají cestovat. A oslovit mladou generaci je v celosvětové konkurenci velký problém. Navíc naše rozpočty na reklamu v Německu jsou například proti Rakousku zanedbatelné.

* E15: Můžete obecně říci, proč by měl vůbec stát investovat do své turistické propagace?

Já jsem o tom hluboce přesvědčen. My jsme si nechali zpracovat studii, podle které z každé utracené koruny v cestovním ruchu skončí 40 haléřů ve státní pokladně ve formě nějakých daní či odvodů. Cestovní ruch zaměstnává spoustu lidí, je to velmi flexibilní obor, může vyřešit ekonomické problémy v regionech, které třeba přišly o průmysl. Je to řešení relativně rychle uskutečnitelné.

* E15: Kde jste byl letos na dovolené?

Měl jsem dvě krátké dovolené. Byl jsem v Jihomoravském kraji a potom na horách ve Švýcarsku.

Rostislav Vondruška (50)

Vystudoval Hotelovou školu v Poděbradech a Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě, vzdělání si doplnil řadou certifikátů z oblasti hotelnictví a kongresové turistiky. Kariéru začínal v polovině osmdesátých let jako číšník v pražském hotelu International. Poté zastával různé vedoucí funkce v dalších pražských hotelech, například Hiltonu, Marriottu nebo Palace. Ve druhé polovině devadesátých let byl generálním ředitelem Kongresového centra Praha. Na počátku tisíciletí dva roky vedl jako majitel firmu Performax, která poskytovala poradenské služby v cestovním ruchu. Mezi lety 2002 a 2004 byl ředitelem prodeje a marketingu společnosti G. Benedikt Karlovy Vary, která se zabývala výrobou a prodejem hotelového a restauračního porcelánu. Od roku 2004 je ředitelem státní propagační agentury CzechTourism. Výkon funkce na více než rok přerušil v období 2009 a 2010, kdy byl ministrem pro místní rozvoj v úřednické vládě premiéra Jana Fischera. Je ženatý, má dvě děti.