Praha dnes hostí setkání šéfů téměř dvacítky evropských železničních podniků, správců drážní infrastruktury a organizátorů dopravy. Jedním z hostitelů je předseda představenstva Českých drah Pavel Krtek.
Co je na programu summitu?
Setkání lídrů železničních podniků z celé Evropy představuje výjimečnou možnost diskutovat a vyměňovat si zkušenosti k tématům, která řešíme napříč kontinentem. V současnosti je to hlavně bezpečnost a ochrana cestujících před terorismem, zavádění jednotných systémů odbavení a informování cestujících, zlepšení spojení východ – západ a celkové posílení konkurenceschopnosti železnice v osobní i nákladní dopravě.
Česká republika patří k nejbezpečnějším zemím světa. Jak je velké podle vás riziko teroristického útoku na české železnici?
Stejně jako v celé naší zemí je také na české železnici riziko teroristického útoku podstatně nižší, než je tomu v zemích západní Evropy. Spíše zde budeme svědky nějakého kriminálního činu než terorismu. Přesto se musíme seriózně věnovat bezpečnosti našich cestujících a velmi se zajímáme o zkušenosti zahraničních železnic.
Například ve Španělsku při cestování rychlovlaky jsou kontroly podobné těm letištním běžné už mnoho let. Bezpečnostní kamerové systémy jsou pak součástí moderních vlaků prakticky v celé Evropě.
Co si myslíte vy osobně o návrzích typu bezpečnostních rámů při nástupu do vlaku, kamer a sbírání osobních dat od každého cestujícího? Není to v tuzemsku trochu svlékání kalhot daleko před brodem?
Takové návrhy skutečně padají. Jsou země, kde je riziko terorismu nebo kriminálního činu podstatně větší než u nás a takové nápady mají své opodstatnění. V České republice to v současnosti ale neplatí. Navíc velmi intenzivně vnímám i druhou stránku věci: komplikace a nepříjemnosti, které cestujícím vznikají.
Pokud budou muset být cestující na nádraží s předstihem a budou procházet bezpečnostní kontrolou jako na letišti, může se stát, že zvolí jiný druh dopravy.
Třeba individuální motorismus, kde je statisticky větší riziko ohrožení života, ale z jiného důvodu. Musíme tedy hledat efektivní systém zajištění bezpečnosti, který bude přijatelný i pro naše zákazníky.
Jak byste si ho tedy představoval?
V našich podmínkách bychom mohli například ve větší míře využít kamerové systémy. Zatímco v zahraničí jsou jimi nejen stanice ale i vlaky běžně vybavené, u nás je kvůli ochraně osobních dat ve vlacích zatím nepoužíváme.
Přitom prostřednictvím moderních monitorovacích systémů lze včas odhalit podezřelé osoby nebo potenciálně nebezpečná zavazadla, ke kterým se nikdo nehlásí. Kamerové systémy zároveň cestující nijak neomezují a cestování jim nekomplikují.
Jedním z bodů jednání je i „jednotný informační a odbavovací systém – budování vzájemně kompatibilního systému informací a odbavení zákazníků“. Co si pod tím má běžný cestující představit?
S rozvojem konkurence to známe také u nás. Různí dopravci mají různé systémy odbavení, prodejní systémy, čtečky dokladů. Když jedete s více dopravci, musíte kupovat více jízdenek a pokud na cestě nastane komplikace, musíte se o sebe postarat sám. Platnost jedné jízdenky dosažením cíle vypršela, ale ta nová pro další cestu už neplatí, protože jste přijel pozdě.
Podobné to je v Evropě. Dnes existuje množství různých systémů a vlaků, kde jsou globální ceny, povinné rezervace a další omezení. Jedna jízdenka napříč Evropou vám nestačí, ale pokud vám ujede na půli cesty vlak, nikdo se o vás nepostará. To by měl jednotný systém odbavení a informování odstranit.
Všichni dopravci by tak museli dodržovat stejné standardy a provozovat kompatibilní systémy. Cestující by měl jednu jízdenku pro celou cestu a v případě komplikací by se o něj museli dopravci postarat. České dráhy se k tomu stavějí jednoznačně pozitivně.
Kdy se tedy cestující dočkají?
Změny tímto směrem už probíhají. Zatím se nám podařilo vyjednat s řadou velkých železnic, především národních, například jednodušší přepravu cestujících na invalidním vozíku, přímé odbavení jízdních kol nebo výměnu dat u elektronických jízdenek.
Jeden příklad za všechny. Při cestě do Rakouska si už nemusíte lístek z e-shopu tisknout na papír. Stačí vám elektronický kód a vše ostatní už je na nás a rakouských železnicích. Ale kdy to bude stejně fungovat napříč celou Evropou, to nezáleží jen na nás. Jen v České republice jezdí skoro desítka dopravců, v Evropě jich budou stovky a ti všichni se musí dohodnout.
Budete mluvit i o rychlé železnici, která Českou republiku zatím míjí?
Spojení Evropy rychlovlaky je skutečně jedním z témat, navíc pro veřejnost a cestující atraktivní. Bohužel zde za západní Evropou zaostáváme. Loňské setkání se uskutečnilo ve švýcarském Luganu u příležitosti otevření úpatního gotthardského tunelu, který zrychlí cestu a zvýší kapacitu na ose sever – jih, ze Skandinávie do Itálie v řádu desítek minut. Železnicím se tak vyplatí obnovit i přímé vlaky, dnes vlastně rychlovlaky, z Frankfurtu nad Mohanem do Milána.
Pro nás je pak prioritou spojení Praha – Mnichov a nové rychlé spojení z Prahy do Drážďan. Tudy proudí drtivá většina našeho exportu po železnici do západní Evropy a námořních přístavů, je to tedy velmi významná trasa jak z pohledu osobní, tak nákladní dopravy a kvůli vedení v labském kaňonu je velmi zranitelná přírodními živly.
Na koho ze zahraničních kolegů se nejvíc těšíte, s kým si máte nejvíce co povídat?
Všichni kolegové, a také kolegyně, budou našimi milými hosty. Určitě mám velmi blízko k partnerům z Německa a Rakouska, s kterými jsme díky mnoha společným projektům v častém kontaktu. Milé pro mě bude také setkání se šéfem francouzských železnic, protože jsem své mládí strávil ve Francii a tam jsem také vystudoval.
Vezmete je na pivo?
Naše originální české pivo jim určitě nabídnu, ale hlavně jim chci ukázat Prahu, kterou vnímám jako náš největší klenot, který nemá ve světě obdobu.
