Sirus Zafar: Rozšíření bezkontaktních plateb potrvá až pět let

Sirus Zafar

Sirus Zafar Zdroj: E15 Michael Tomes

V Česku dnes odstartuje pilotní projekt na testování bezkontaktních plateb. Technologii, která umožní platit částky do 500 korun přes mobil či kartu bez zadávání PIN, budou testovat stovky lidí.

Příští rok začne ostrý provoz, masové užívání však ještě potrvá. „Může to trvat výrazně déle, odhadem někde mezi třemi a pěti lety. Přechod z magnetických karet na čipové v Česku také nebyl záležitostí jednoho roku. Začal v roce 2004 a skončil nedávno,“ říká šéf platebních karet Komerční banky a jeden ze spoluautorů projektu Sirus Zafar.

* E15: Kdo se bude pilotního projektu bezkontaktních plateb účastnit?

Je to projekt pro omezenou skupinu klientů. Na projektu spolupracují mobilní operátor O2, obchodní řetězec Globus, který bude platby přijímat, samozřejmě Komerční banka a dále Citibank. My i Citibank dodáváme do projektu po dvou stech klientech, takže celkem na něm bude participovat čtyři sta držitelů platebních karet implementovaných do mobilního telefonu operátora O2.

* E15: Jak jste vybírali účastníky projektu?

Na základě nastavených kritérií. Jedním z hlavních bylo, aby to byl držitel karty, který často nakupuje v Globusu, jinak by to logicky příliš nemělo význam.

* E15: Proč jste se rozhodli pro pilotní projekt, to nejde rovnou realizovat naostro ve větším spektru?

Vlastně u všech nových technologií takového rozsahu, kdy jde o první řešení svého druhu, se takto postupuje. V případě, že bude vše fungovat, jak má, klienti budou se službou spokojeni, je možné ji dále rozšiřovat na další klienty a obchodníky.

* E15: Za jak dlouho to vyhodnotíte?

Plánujeme pilotní provoz na šest měsíců, pak ho vyhodnotíme a na jeho základě stanovíme další postup. Pokud bude vše dobře fungovat, v roce 2012 se rozšíří akceptační síť, přibudou další obchodníci a noví držitelé mobilů s implementovanou platební kartou.

* E15: Jako nosič plánujete používat jen mobilní kartu, anebo třeba i aplikace na platební karty či nálepky, které se používají v Polsku?

Pokusím se to vysvětlit. Když se podíváme na evoluci platebních karet, nejprve tu byly ty s magnetickým proužkem. Další generací jsou karty s čipem, které se nyní používají standardně. Nová karta je kromě kontaktního čipu, který známe dnes, vybavena ještě bezkontaktním čipem, platba tedy probíhá tak, že se pouze přiloží k terminálu. Tyto bezkontaktní karty se objevují v několika variantách: je to klasická plastová karta s bezkontaktním čipem, nebo je čip umístěn v kartě menšího rozměru a tu lze nalepit například na mobilní telefon nebo kamkoli jinam. Další variantou je umístit platební aplikaci do mobilního telefonu. Nám přišlo zajímavé, i kvůli výhledu do budoucnosti, umístit platební aplikaci do mobilu. Když srovnáme penetraci mobilních telefonů v Česku, kde je více SIM karet než občanů, a penetraci platebními kartami, průnik je obrovský, dalo by se říci, že téměř stoprocentní. Tím neříkám, že úplně přeskočíme etapu bezkontaktních plastových karet. Technologicky se varianty neliší, z pohledu Komerční banky jde jen o ten poslední krok, zda data nahrajeme do plastové karty, anebo na SIM kartu.

* E15: Mohou obchodníci, kteří chtějí bezkontaktní terminál, takto upravit svůj stávající, nebo si musí koupit nový?

Pro pilotní projekt to řešíme novými terminály. Pokud bychom se bavili o masovém přechodu, je určitě technicky možné stávající terminály, nebo alespoň některé z nich, dovybavit dalším softwarem a čtečkou bezkontaktních karet.

* E15: Jak probíhá zúčtování bezkontaktních plateb u klienta, dělá je mobilní operátor, nebo banka?

Zúčtování v našem projektu se z pohledu držitele karty chová naprosto standardně jako v případě kterékoli karty vydané Komerční bankou. Probíhá tedy skrze Komerční banku včetně výpisů a podobně.

* E15: A banka se potom vypořádá s operátorem?

Ne, tato vazba tam vůbec není. Jsou to dvě služby: Komerční banka dodává držiteli platební kartu, operátor dodá mobilní telefon s příslušnou aplikací.

* E15: Jaká je na to potřeba aplikace v telefonu?

Telefon musí být vybaven NFC čipem, což je nový standard na bezdrátovou komunikaci na krátkou vzdálenost. V současné době telefony s tímto čipem nejsou v portfoliu operátorů majoritní, spíše teprve začínají. Přirovnal bych to k bluetooth, když tato technologie začínala, těchto telefonů bylo také jen pár a dnes je to standard.

* E15: A jak budou probíhat platby ve vztahu obchodník– –banka–karetní společnost?

Stejně jako platby klasickou kartou s kontaktním čipem. Pro obchodníka je zde jediná změna, a to nutnost vybavit se terminálem, který umí číst bezkontaktní karty.

* E15: Takže obchodníkům budou stržena nějaká procenta z objemu transakce?

Vždy to záleží na konkrétní smlouvě. V Česku je standardem, že obchodník platí procentuální provizi z transakce bance, přes kterou akceptuje karty. Z té provize pak banka platí další poplatky karetním společnostem Visa, MasterCard, případně dalším a dále mezibankovní poplatek vydavateli karty, pokud byla akceptována karta jiného bankovního ústavu.

* E15: Kolik budou stát nové terminály obchodníky?

To je dotaz spíše na výrobce těchto terminálů. Komerční banka v oblasti akceptace karet používá model, kdy obchodník dostává terminál v rámci služby KB, tedy si ho nemusí pořizovat sám a úhrada nákladů za terminál je zahrnuta do provize. Ale samozřejmě obchodník může mít i vlastní terminál, třeba Globus je má, je to na něm, od koho a za kolik si je pořídí, jen musí být kompatibilní s infrastrukturou banky a splňovat požadavky karetních společností.

* E15: Na pilotu nyní spolupracujete s O2. Mají o bezkontaktní platby zájem i ostatní operátoři?

Zájem o ně určitě je, je to vidět i z jejich prohlášení. Postup bude záležet na tom, jak rychle se budou rozšiřovat telefony s NFC čipem. Z pohledu KB nic nebrání tomu, aby se připojili i další operátoři.

* E15: Kdy se bezkontaktní technologie rozšíří na českém trhu tak, že budou běžně používány?

Osobně se domnívám, že to nebude záležitost jednoho roku. Může to trvat výrazně déle, odhadem někde mezi třemi a pěti lety. Změna je poměrně významná, zejména v oblasti akceptační sítě, je třeba vyměnit či upgradovat terminály a těch je přes 70 tisíc, což je dost. Přechod z magnetických karet na čipové v Česku také nebyl záležitostí jednoho roku. Začal v roce 2004 a skončil nedávno.

* E15: Fungují bezkontaktní platby už ve větším rozsahu v zahraničí?

Fungují, ale spíše v měřítku pilotních projektů, masově ne.

* E15: Předpokládám, že pro KB nebude pilot nejlevnější. Kolik stál?

Samozřejmě pilotní projekt s sebou nese náklady… Komerční banka je ale tradičně lídrem v oblasti inovací v platebních kartách. Vidíme smysl zde investovat i perspektivu do budoucna.

* E15: Vrací se vám to, že v něčem začínáte jako první, v podobě vyššího podílu na trhu?

Určitě.

Sirus Zafar (41)

Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor matematika – tělesná výchova. V oblasti platebních karet pracuje od roku 1996. Od roku 2007 pracuje na pozici ředitele odboru platebních karet Komerční banky. Dále zastává pozici předsedy Sdružení pro bankovní karty. K jeho zálibám patří sport, zejména volejbal a tenis.