Stát nezvládne zaplatit odborníky, bojím se o digitalizaci stavebních úřadů, říká Dostálová

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj Zdroj: E15 Michael Tomeš

Počet obecních stavebních úřadů se zúží na polovinu.
2
Fotogalerie

Výběrové řízení na předsedu nového Nejvyššího stavebního úřadu bylo vyhlášeno v pondělí. Opozice nesouhlasí s tím, že se tak děje ještě před volbami. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) to nepovažuje za problém. „Výběrové řízení probíhá na základě zákona o státní službě a každá vláda musí postupovat podle tohoto zákona,“ říká.

Víte už, kolik stavebních úřadů zanikne a kde se tak stane?

Do zákona jsme dali čtyři kritéria, přičemž stačí, aby příslušný stavební úřad splnil alespoň jedno z nich a bude zachován. Někdy se lidé mylně domnívají, že musí splnit všechna čtyři, ale tak tomu skutečně není. Když jsme se na to podívali optikou těchto čtyř kritérií, vyšlo nám, že by mělo zůstat na svém místě 323 úřadů. Pravdou je, že asi tři obce s rozšířenou působností nesplnily ani jednu podmínku, ale je to zvláštní, takže to ještě budeme přezkoumávat. Dnes tedy máme něco kolem 700 úřadů, do budoucna by jich tedy mělo být přibližně o polovinu méně.

V pondělí odstartovalo výběrové řízení na předsedu Nejvyššího stavebního úřadu. Nebylo by lepší spustit výběrové řízení až po volbách s novou vládou?

To si určitě nemyslím. Výběrové řízení probíhá na základě zákona o státní službě, tam toho nikdo moc nevymyslí a každá vláda musí postupovat podle tohoto zákona. Bude otázka, za jak dlouho najdeme opravdu vhodného kandidáta, proto tedy neustále podněcujeme vhodné kandidáty k tomu, aby se do výběrového řízení přihlásili. Pokud se nám to nepodaří v prvním kole, budou podle služebního zákona přicházet další kola a takto musí postupovat každá vláda, takže na vládě opravdu nezáleží.

Narážím na to, že opozice avizovala, že pokud se dostane k moci, bude chtít vytvoření centrálního stavebního úřadu zarazit.

Ano, takové řeči se sice vedou, nicméně i samotná opozice měla kdysi ve svém návrhu speciální stavební úřad, a proto to vnímám jako politické hrátky. Samozřejmě ale chápu, že jim jde o první instanci stavebních úřadů. Proto se opozice ptám, proč nepodpořila vládní návrh, v němž jsme to nechali tak, jak to je dnes? Měli jsme v něm opatření proti nečinnosti, kdy by byla odvolacím orgánem státní správa, abychom úřady mohli posílit podle potřebného počtu úředníků. Opozice s tím nesouhlasila, takže je to pro mě ukončená debata. 

Jsem ale velmi ráda, že nám starostové v tomto ohledu vyslovili podporu a že jsou si vědomi všech těch problémů současného systému včetně jeho neschopnosti zajistit dostatečný počet úředníků. Praxe tedy ukazuje, že jdeme správnou cestou.

Stavební úřady chcete zdigitalizovat. V praxi jsou ale velmi důležité fyzické návštěvy pracovníků na stavbách i kolaudacích. Nebudou chybět lidé v terénu?

Dnes jich není dostatek, protože často na úřadech dělají všechno jen ve dvou lidech. A ještě k tomu slýcháme, že mají částečné úvazky, což je naprosto šílené a není divu, že jsou potom ty lhůty takové, jaké jsou. Budeme ten tým posilovat podle toho, jak bude potřeba. Stavební úřady budou rozmístěné po celé republice tak, aby mohla místní šetření probíhat bez problému a včas.

Ale fakticky má přece dojít ke snížení počtu zaměstnanců na stavebních úřadech, a to o tisíce. 

Ano, dojde, protože skončí částečné úvazky. Jeden zaměstnanec se bude zabývat například pouze životním prostředím a může radit kolegům z jiného kraje, protože to bude jeden tým. Například v rámci mého kraje je celkem 250 stavebních úředníků, kteří si navzájem neumějí pomoci. Pak uznejte, že pokud jich bude 250 a budou spolu komunikovat a pomáhat si, tak je zřejmé, že se jedná o správnou variantu. Dnes každý úřad funguje jako samostatný ostrov. Pokud se pak stane, že někomu z úřadu odejde zaměstnankyně na mateřskou dovolenou, která nemá své zastoupení, tak jim nikdo nepomůže. Stačí se podívat na to, jak to vypadalo letos během tornáda na Moravě. Ty úřady byly a jsou stále naprosto bezmocné a v Hodoníně i v Břeclavi nejsme schopni navýšit počty úředníků.

Starostové se nicméně obávají, jak bude systém fungovat v praxi.

Samozřejmě to bude mít své porodní bolesti, je to přece jen nové, takže se to bez některých komplikací minimálně ze začátku neobejde. Obávám se především té digitalizace. My samozřejmě na ministerstvu nemáme renomované IT pracovníky, protože bychom je nikdy nedokázali zaplatit. Práce IT odborníků je nesmírně důležitá, ale já to musím řešit i z pohledu evropských zdrojů. Nemám tedy strach o přechod zaměstnanců, ale abychom dokázali hladce přejít na digitalizovanou formu.

S výstavbou souvisí dostupnost bydlení. Už na jaře jste říkala, že chcete pustit soukromý sektor do obecní výstavby. Jak jste v tom pokročili?

Chceme rozšířit okruh žadatelů, kteří se mohou přihlásit do dotačního programu Výstavba pro obce. Nyní mohou o dotace v programu žádat jen obce, ale ty nestavějí, zejména proto, že nemají pozemky. Chceme, aby se do programu mohl přihlásit podnikatelský sektor, neziskový sektor, kdokoliv – ale se souhlasem obce, aby tam nevznikaly ubytovny a podobně.

Jak daleko jste v jednání se Státním fondem podpory investic, který program spravuje?

Nyní připravujeme technickou novelu na program Výstavba na rozšíření okruhu žadatelů. S fondem také teď řešíme změnu dotačních programů z pohledu cen stavebních prací.

Máme ještě pro mladé úvěrový program Vlastní bydlení, ale za to dnes nepořídíte prakticky nic, jak vyrostly ceny stavebních prací. Chceme pro ně zvýšit dotaci, že bychom dali až 3,5 milionu na dům a tři miliony na byt. Kromě toho chceme podpořit kauce na bydlení, maminka samoživitelka prostě nenaspoří tři nájemné v Praze, aby mohla složit kauci.

Ve volebním programu slibujete státní bytovou výstavbu. Má stavět stát, nebo města?

Chceme skutečnou státní bytovou výstavbu, protože i stát má pozemky. Stát může založit s obcí družstvo, vložit do toho pozemek a vytvořit klasické družstevní bydlení. Chceme ale také přijít s PPP projektem v oblasti nájemního bydlení. Uzavřela by se koncesní dohoda s někým z podnikatelského sektoru na vystavění nájemního bydlení. Spočítali jsme si, že pokud tam stát vloží pozemek, pak by nájemné bylo daleko nižší, než je dnes.

A je o to opravdu zájem, jednala jste již s developery?

Ano a dokonce i s Národním rozvojovým fondem. Tomu se líbí, že by se sdružené peníze z bank investovaly do bydlení, neboť to je z logiky věci návratná investice. Takže jednání probíhají a rádi bychom to spustili.

Máte spočítané, na kolik by PPP projekty stát vyšly?

Spočítali jsme to na tisíc bytů, v tom případě by šlo o tři miliardy korun.

Co si myslíte o modulárním bydlení, o kterém ve své knize psal Andrej Babiš s tím, že by jej mě stavět stát?

No já bych to úplně nezavrhovala. Byla jsem se podívat na modulární stavby ve Švédsku, je to úplně běžná výstavba. To jsou nádherné byty. Když se bavíme o startovacím bydlení, tak mladé rodiny potřebují co nejnižší nájem, aby mohly mít děti. Představte si, že obec takhle za pár měsíců postaví byty pro šest mladých rodin, za další tři roky může přidat další tři byty. Jsou to opravdu moduly, které na sebe stavíte a můžete docela pružně reagovat na poptávku.

Pokud jsou ovšem stavební materiály.

Samozřejmě. Na to už jsou ale továrny, které stavějí celé moduly. Jsou to vlastně novodobé paneláky.

Slibujete také garantované úvěry pro bytová družstva. V čem by to spočívalo?

Bytové družstvo by si na trhu půjčilo jako každý jiný, stát by ale garantoval delší splatnost úvěru, čtyřicet padesát let. Vzali bychom na sebe břímě splacení, a z nájemného 13,5 tisíce korun měsíčně najednou uděláme 8,5 tisíce korun. A to i v Praze, což by bylo zajímavé pro mladé lidi. Riziko by pro stát bylo malé, protože lidé chtějí bydlet. Pokud se nám tohle všechno podaří a do toho začne platit stavební zákon a dodržování lhůt, pak by se nám mělo podařit rozpohybovat bytovou výstavbu.