Stavební kolaps D1 u Humpolce je selháním firem, říká nový šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví Nouza

Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví

Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Zdroj: Tomeš Michael

Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví
Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví
Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví
Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví
Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví
8
Fotogalerie

Starosti stavbařů jsou aktuálně zcela jiného druhu než před několika lety. Místo krvežíznivého boje o zakázky pomocí dumpingových cen si mohou dovolit odmítat práci nebo licitovat o vyšších odměnách. „Pokud vyrábíte cihly a nemáte je na skladě, tak si za ně v případě vysoké poptávky řeknete více,“ říká Jiří Nouza, nový prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

E15: Jak se bývalý politik ocitne v čele Svazu podnikatelů ve stavebnictví?

Odchod mého předchůdce Václava Matyáše byl signalizovaný. Řada členů svazů mě oslovila s tím, zda by mě tato práce byla blízká. Bylo to v době po mém odchodu z politické strany TOP 09 loni v dubnu. S lidmi ve stavebnictví jsem se znal.

Už od doby mého působení na ministerstvu dopravy, kam jsem nastoupil v roce 2002, jsem měl s tímto oborem stále něco společného. Mezitím jsem však byl osloven v rámci komunální volební kampaně ještě jiným subjektem. Takže vše záviselo na tom, jak dopadnou volby. Jako nezávislý kandidát hnutí Pro Prahu jsem neuspěl, takže se mi otevřela cesta do svazu.

E15: Znamená váš příchod do Svazu podnikatelů ve stavebnictví definitivní rozchod s politikou?

Ano. Na druhou stranu je funkce prezidenta svazu podle mého soudu navýsost politická. Musíte vést dialog s odborovými svazy, protože Svaz podnikatelů ve stavebnictví je nositelem kolektivní smlouvy vyššího řádu. Tou se řídí podnik, který nemá vlastní kolektivní smlouvu.  

E15: Sehrál roli ve vašem odchodu z politiky volební neúspěch nebo tam byly ještě další faktory?

Přestože jsem v určité fázi podporoval volební projekt TOP 09, Starostů a nezávislých nazvaný Spojené síly pro Prahu, tak jsem při debatách se starosty poznal, že se úplně nepotkáváme na věcech, které pro mě byly klíčové. Šlo například o pražský okruh, založení městského holdingu nebo výkup části akcií Veolie, což by znamenalo návrat správy vody pod křídla města. Vyhodnotil jsem to tak, že ve svém věku nejsem ochoten a schopen tyto věci měnit. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet v rámci fungování nové pražské koalice. Na druhou stranu jsem mosty nespálil. S lidmi v politice se znám a dál spolu mluvíme. Jsem ze své nové pozice připravený s Prahou dál spolupracovat. 


E15: Co říkáte na start nové pražské koalice?

Stejně jako bych si pro sebe v čele Svazu podnikatelů ve stavebnictví rád vymínil sto dní hájení, má na ně právo i nová pražská koalice. Jejich kroky sleduji, mám na ně názor, ale potřebují čas na to, aby ukázali, co reálně dokáží. Jedna věc je něco říkat do médií a jiná věc pak tyto kroky uskutečnit. 

E15: Jak jste stavební lobby vnímal během vašeho působení v politice?

O stavebnictví neuvažuji v termínech stavební nebo betonové lobby. V mém posledním angažmá coby náměstka primátora jsem věděl, že je potřeba hlavní město Prahu někam posunout. Bylo potřeba vyřešit řadu věcí v dopravní infrastruktuře. Mezitím se k tomu přidala bytová krize kvůli vysokým cenám nemovitostí. To vše bytostně souvisí se stavebnictvím. Pokud by na výstavbě město nespolupracovalo, tak by situace byla neudržitelná. A ona skoro neudržitelná je.  

E15: Co jako bývalý politik můžete stavbařům přinést?

To je spíš otázka na členy svazu, kteří mě zvolili. Za sebe jsem nabídl tah na branku a schopnost posouvat věci žádoucím směrem. Obor se musí připravit na změny v ekonomice. To, že je stavebnictví na vlně ekonomické konjunktury je bezvadná věc, ale je potřeba se připravit i na horší časy. Čeká nás rovněž spousta úkolů v legislativě. Jde především o rekodifikace stavebního práva. Je součástí programu vlády, což považuji za správné. Situace v přípravě staveb totiž není dobrá.  

E15: Máte díky kontaktům na politiky lepší výchozí pozici při ovlivňování legislativy?

Je to určitá přidaná hodnota ve smyslu toho, že vím, jak probíhají politické procesy a co se musí stát, než nějaký předpis začne platit. 

E15: Coby náměstek primátora jste měl na starosti dostavbu tunelového komplexu Blanka. Proč od té doby Prahy nezačala žádnou další větší stavební investici?

V letech 2010 až 2014, kdy jsem byl zodpovědný nejen za Blanku, ale například i za výstavbu Trojského mostu, jsme stáli před složitým úkolem. V té době Praha dlužila  dodavateli přes 2,5 miliardy korun za tunel a přes miliardu za Trojský most. Došlo k tomu, že dodavatel stavbu zastavil. Považoval jsem to za obrovské neštěstí pro Prahu i pro celý projekt. Mým úkolem bylo to vyřešit. Zcela neskromně říkám, že se to podařilo. Když tedy následné politické reprezentace říkají, že jsme nedělali nic, tak s tím zásadně nesouhlasím. Bez vyřešení zmíněných finančních a právních problémů by tunel Blanka dodnes nebyl otevřený.

E15: Minulé vedení magistrátu plánovalo společný podnik se skupinou Penta, který měl urychlit výkupy pozemků pro trasu metra D. Jak krach tohoto projektu vnímáte?

To je zrovna projekt, na němž lze sledovat úspěšnost nebo neúspěšnost nové koalice. I v opozičních lavicích jsem měl názor, že cokoliv urychlí výstavbu trasy metra D, je pozitivní. Jak to uchopilo minulé vedení Prahy, možná nebylo šťastné. Na druhou stranu prezentace celé věci, že Penta bude stavět metro, byla úplně pomýlená. Bez ohledu na to, jestli ve společném podniku pro výkup pozemků měla mít Praha 49 procent nebo 51 procent, mi připadá, že se v tomto případě s vaničkou vylilo i dítě. Jsem toho názoru, že veřejná správa bude hledat dohodu s majiteli pozemků jen velmi složitě. Zákon o urychlení infrastrukturní výstavby tomu bohužel asi nepomůže. Realita bude horší.

E15: Jaké největší problémy aktuálně stavebnictví řeší?

Je to stav legislativy kolem povolování staveb. Proto vláda přišla s návrhem na rekodifikaci stavebního práva. Je to široká oblast, zasáhne asi osmdesát zákonů. Pokud stavbu připravujete osm až třináct let, tak je to neudržitelný stav. To v civilizované společnosti nemá místo. Je třeba hledat kompromisy. Přístup typu chci dálnici, ale nechci, aby vedla za mým domem, není možný.   

 

E15: Obraz stavebnictví není příliš lichotivý. Stavební firmy jsou zapojené do korupčních kauz, antimonopolní úřad řešil stavbařské kartely, objevují se případy jako současné dění na dálnici D1 u Humpolce. Proč to tak je?

Za jeden ze svých hlavních úkolů považuji zlepšit obrázek stavebnictví u veřejnosti. Sídlíme v Praze na Národní třídě hned vedle nového administrativního centra Drn. Je to velmi povedená stavba a stavebnictví by se takovými budovami mělo chlubit. Čeští architekti a inženýři jsou schopni postavit stavby, které mají místo i na světových fórech.

E15: Jenže pak jedete po opravované dálnici D1 a u Humpolce uvíznete v koloně tam, kde se mělo kutat, ale stavební firma staveniště opustila.   

Je to možná výjimečný případ. Na druhou stranu je to dopad cenové války, která se odehrávala před lety, když ještě doznívala minulá krize. Firmy tehdy bojovaly o zakázky na život a na smrt a ceny letěly dolů. Ve zmíněném případu D1 si myslím, že to byla dokonce cena dumpingová. Jenže věci mají setrvačnost a v současné době již ceny, se kterými stavební firmy vyhrávaly před lety, neodpovídají. Musejí se zvýšit na přijatelnou úroveň. 

E15: Jak by se situace, která vznikla na dálnici D1, měla řešit?

Je to daň za nejnižší cenu. Současně došlo k podcenění stavby ze strany zhotovitele. Dnešní doba už je však příznivější. Je potřeba, aby veřejní zadavatelé nevyhlašovali zakázky s kritériem nejnižší ceny. Jiné hodnotící metodiky existují, jen musí být odvaha je používat. Možná to bude složitější, ale stále platí rčení, že nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit levné věci.   

E15: Když ale jednou firma vyhraje tendr s nízkou cenou, nemá splnit závazky a neutíkat ze staveniště?

Nepochybně. Ze strany dodavatele to považuji za selhání. Musím však podotknout, že ani jeden ze členů zmíněného konsorcia z dálnice D1 u Humpolce není členem Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Je to také možná o ekonomické síle dodavatele.

E15: Ve zmíněném konsorciu na D1 byly rovněž firmy z Itálie a Kazachstánu. V posledních letech se zahraniční hráči objevují v českých tendrech čím dál častěji a dávají agresivní cenové nabídky. Co o tom soudíte?

Není třeba opakovat chyby druhých. Polsko je nám dáváno všeobecně za příklad. Ale podívejme se, co se tam dělo kolem roku 2010 v době evropského šampionátu ve fotbale. Tehdy byla v Polsku silná stavební aktivita a nahrnula se tam řada firem i ze vzdálené ciziny. Výsledkem bylo, že řadu staveb nedodělaly a odešly. V okamžiku, kdy ceny vědomě podseknete, tak vás to dožene. Takto postavíte jednu dvě stavby a u třetí vám zůstanou jen oči pro pláč.

 

E15: Již jste zmínil současnou bytovou krizi způsobenou vysokými cenami realit. Developeři tvrdí, že kromě povolovacích řízení můžou za drahé byty stavební firmy a výrobci stavebnin. Je to pravda?

Pokud vyrábíte cihly a nemáte je na skladě, tak si za ně v případě vysoké poptávky řeknete více. To je ekonomický zákon, kterým se řídí každý.

Dodavatelé sice mají určitý podíl na zvyšování cen bydlení, ale nemyslím si, že by byl tak významný. Příčiny jsou v čase. Pokud projekt startujete v roce 2010 a ještě v roce 2018 nevíte, jestli budete mít povolení nebo ne, tak je velmi komplikované plánovat financování. To je mnohem zásadnější faktor než zvyšování cen stavebních prací a materiálů. Samostatnou kapitolou je vlastnické bydlení. Na západ od našich hranic vůbec není obvyklé, že každý má byt v osobním vlastnictví. Proto se ve spolupráci s developery a samosprávami budu snažit o pozvednutí významu nájemního bydlení.   

E15: Měly by se stavební firmy připravovat na další recesi?

Pokud stát dodrží nastíněný plán investic do dopravní infrastruktury, tak pokles nehrozí. Na druhou stranu není obvyklé, aby ekonomika rostla tempem minulých let.     

E15: Je v pořádku, že je sektor tak moc závislý na veřejných zakázkách?

To vychází z povahy věci. Stát a municipality jsou největším investorem. Proto je stavebnictví závislé na veřejném investování. Nemyslím si však, že je to špatně. 

E15: Jenže nezpůsobuje velká styčná plocha se státem současně náchylnost ke korupci?

Minulá doba určitě nebyla šťastná. Myslím však, že dnes se situace výrazně posunula. Přijala se celá řada opatření, která tendry zprůhlednila. Osobně jsem optimista. 

Jiří Nouza (55)
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 1991 podnikal. Následně začal působit na ministerstvu financí, později se přesunul na ministerstvo dopravy. Od roku 2010 byl za TOP 09 zastupitelem hlavního města Prahy. V letech 2013 a 2014 byl náměstkem primátora. Z TOP 09 vystoupil v červnu 2018. Od začátku roku 2019 je prezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví.