Syntetická paliva by dekarbonizaci výrazně zrychlila, říká profesor ČVUT Jan Macek

Profesor Jan Macek z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT

Profesor Jan Macek z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT Zdroj: profimedia.cz

Německá vláda navrhuje, aby se plánovaný zákaz prodeje aut se spalovacím motorem od roku 2035 netýkal vozidel, která spalují syntetická paliva. Ani tato cesta k bezemisní dopravě není úplně jednoduchá ani levná, říká profesor Jan Macek z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT. „Důležité je, abychom se dogmaticky nesoustředili pouze na jedno řešení,“ říká.

Jaké výhody či nevýhody by pro Evropu a Česko měl podle vás provoz aut na syntetická paliva?

Začnu raději těmi nevýhodami. Syntetické palivo můžete vyrobit hned několika způsoby, vždy to ale bude velmi energeticky náročné. A to i v porovnání s bateriovými elektromobily. Jednak totiž musíte někde vzít „zelený“ vodík, na jehož výrobu z vody potřebujete obnovitelnou elektřinu, a pak potřebujete také uhlík z obnovitelného zdroje. Může jít třeba o oxid uhličitý ze spalování biomasy, na jehož izolaci a přeměnu na oxid uhelnatý potřebujete další energii.

Tipy, jak v autě šetřit palivo

Video placeholde
• Seat

Zastánci syntetických paliv hovoří i o možnosti odebírání uhlíku přímo ze vzduchu, čímž by pak měla být produkce paliva takzvaně klimaticky neutrální. Vy s nimi nesouhlasíte?

Odebírání uhlíku ze vzduchu pro potřeby syntetických paliv je za dnešní úrovně techniky ekonomickým nesmyslem, velmi malá koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší by proces nesmírně prodražila.

Kde by se tedy uhlík měl brát?

Velmi laicky řečeno z provozů, které vypouštějí do ovzduší oxid uhličitý a jejich provoz nelze jednoduše nahradit provozem „bezuhlíkovým“. V některých státech, například v Japonsku, existují projekty nahrazující extrakci a ukládání mimo atmosféru (pod zem) využitím extrahovaného oxidu uhličitého pro výrobu syntetických paliv. To by znamenalo, že se fosilní uhlík využije dvakrát a nebude tolik zatěžovat klima. Některé plány také počítají s uhlíkem zachyceným při spalování biomasy.

Jak je to s další součástí syntetického paliva, tedy vodíkem? Jak energeticky náročná je jeho výroba?

Jedna věc jsou emise a druhá energetická účinnost. Pokud bychom vzali elektřinu, nutnou k výrobě vodíku, zachycení uhlíku a následné výrobě směsi pro výrobu syntetických paliv, pak při spalování tohoto paliva pracujeme s účinností na úrovni parního stroje. To je třeba si přiznat. Syntetická paliva využívají energie, s jejichž pomocí jsou vyrobená, s menší účinností, než s jakou pracují elektromobily i auta s pohonem na samotný vodík.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!