V Česku se už o placení mobilem několik let hlavně mluví, každý mobil už má NFC čip, ale jinak stále nic…
Z pohledu plateb tyto technologie neměly limit už před lety. Bylo to o tom, jak si dojednat „pravidla hry“ mezi bankovním sektorem, mobilními operátory a dodavateli technologie. Celý systém byl limitován ve způsobu řešení technologie a jeho dopadu na komerční strukturu.
Před několika lety vzniklo SIM-centrické řešení, které vyžadovalo výměnu SIM karty, klient musel absolvovat sérii úkonů pro aktivaci mobilní bezkontaktní karty. Rok nazpět Google umožnil NFC platbu přes HCE (hosted card emulation) na telefonech Android, kde již není nutná výměna SIM ani interakce s mobilním operátorem. Toto řešení tak výrazně snížilo náročnost a otevřelo tak možnost rychle a efektivně dodat mobilní bezkontaktní platby koncovým zákazníkům.
Toto řešení se nedávno komerčně spustilo na Slovensku a v první půlce letošního roku se spustí i v Česku. Nové řešení také používá takzvané tokeny (virtuální karty), které zajistí mnohem vyšší bezpečnost v případě hackerských útoků. Tokeny přitom lze využívat nejen v mobilních platbách, ale také v e-commerce. Je možné je limitovat pro specifiké využití – a to podle objemu transakce, typu obchodníka, s tím už se dá velmi dobře pracovat.
Celé to pak pomyslně posvětila společnost Apple, která NFC právě pro využití s těmito virtuálními tokeny začala podporovat. Před 4 roky se spekulovalo, zda NFC je tím správným směrem pro platby mobilem (oponenturu představoval Bluetooth, pozn. red.), nyní se ale jednoznačně potvrdilo.
Zmínil jste tokeny, které v tom obchodním modelu vytěsňují operátory – co se stane s projekty, které banky momentálně pilotují právě ve spolupráci s operátory? Není to poněkud obchodně demotivační? Neinvestovalo se do technologie, která je nyní náhle překonána? Nehrozí, že se na to banky „vykašlou“ a klienti budou opět nějaký ten rok dva čekat, než napilotují nové projekty založené na tokenech?
Absolutně s Vámi souhlasím. Proto chceme jasně podporovat i tu „starší“ SIM-centric technologii, která v našich očích má naprosto stejnou váhu, jako ta nová „tokenová“ technologie. Pokračujeme v těchto dříve započatých projektech, nevidíme důvod zastavovat projekty s operátory jen proto, že s podporou tokenů přišel třeba zmíněný Apple. Tyto technologie mají stejnou váhu a potenciál, proto stále předpokládáme, že v roce 2020 bude polovina veškerých plateb vygenerována jinak, než platební kartou (tedy NFC platbami, P2P platbami, pozn. red.).
Není to trochu riskantní sázet na to, že SIM-centric technologie za účasti operátora má stejný potenciál, jako ona uživatelsky jednodušší tokenová HCE? Podíváme-li se do historie na českém trhu, tak několikaleté snahy o širší platformu, na níž by se domluvili banky, operátoři a poskytovatelé platebních řešení, skončila v podstatě pouze vznikem roztříštěných jednotlivých projektů, v rámci kterých probíhalo drsné klientské síto: „Mám bankou podporovaný typ mobilního telefonu, ale nemám správného operátora. Toho ale nechci měnit, tak na placení mobilem kašlu a budu radši používat bezkontaktní platbu.“
Domníváme se, že tato spolupráce, nastaví-li se správným způsobem, může naopak z mobilního operátora udělat prvek, který do celého systému dodává přidanou hodnotu. Toto spojení je podle mě nejideálnější. Ale správně jste podotkl, že může fungovat jen za rozumných kompromisních podmínek. Pokud není mezi jednotlivými zúčastněnými shoda a nepanuje-li jakási rovnováha, tak to samozřejmě není rozumné.
Jak se ale bude hledat vámi zmiňovaný kompromis, když vám bude od září 2015 Evropská komise regulovat mezibankovní poplatek, o který se zúčastněné strany (banky, operátoři, poskytovatelé platebního řešení, pozn. red.) dělí? Na debetních kartách to bude jen 0,2 procenta a na kreditních kartách 0,3 procenta z objemu transakce. To se bude dělit mnohem hůř, než dosavadní poplatky…
Po schválení regulace dojde k zásadní změně, jak se náš byznys v novém regulovaném prostředí bude muset dělat. Nyní vytváříme zisky založené na transakčním byznysu, po zavedení regulace budeme muset vytvářet zisky na přidaných službách a servisu k těmto službám. A právě zde je důležitá role operátorů, neboť ti už v tom mají zkušenosti, třeba v rámci dopravy (SMS jízdenky) nebo zabezpečení akceptačních terminálů. Třeba v rámci mobilního bankovnictví budeme operátory potřebovat, abychom dokázali využít data z geolokace pro další spolupráci s obchodníky či vytváření dalších aplikací.
A oněch 0,2 procenta tedy všechny zúčastněné uživí?
Už teď pracujeme z našimi členy na tom, abychom využili stávající infrastrukturu při přechodu z hotovosti na platby kartou, a co nejefektivněji využili poznatky z jiných trhů. Podívám-li se však třeba do Španělska, kde platí domácí regulace, tak právě tam výše mezibankovního poplatku nebránila rozvoji platebních systémů . Ale to zase souvisí s tím, že tam vytvořili dostatečný počet dodatečných služeb, vybudovali celý systém služeb a rostou o 15 procent meziročně. Kdy se v Česku dočkáme V.me?
Momentálně tento platební projekt s bankami implementujeme. Očekáváme, že jej zde v prvním čtvrtletí 2015 spustíme. To je důležité hlavně z pohledu rozvoje e-commerce. Český držitel karty navíc má více než 45 procent transakcí vygenerovaných mimo ČR, hlavně ve VB. A právě díky tomu, že Británie do V.me vstoupila již na počátku letošního roku, tak počítáme s tím, že se nástup V.me projeví dvojnásob silně i na transakcích českých klientů.
Hlavní výhoda V.me je jeho interoperabilita, funguje všude na světě stejně, obchodník se nedostane k vašim platebním datům a navíc ani nemusí řešit náročné technikálie a investice do zabezpečení transakce, neboť vše provádí naše servery, obchodník na ně jen přesměrovává na platební transakce. I kdyby vydavatelská banka neposkytovala službu 3D secure, tak samotný systém má tuto službu zabudovanou.
Takže tak jako tak přijde SMS s kódem?
Je nastaven inteligentně – pokud děláte transakci u renomovaného obchodníka v „normální“ hodině, tak vás systém nevyzve. Pokud se to vše ale bude dít v nějakou nestandardní hodinu, zemi či u neobvyklého obchodníka, tak samozřejmě budete vyzváni k zadání například CVV2 kódu. Ale to by se mělo stát velmi ojediněle.
V Evropě je třeba již více než 30 tisíc obchodníků, kteří tento systém podporují. Ukázalo se, že to dává smysl.
ČSOB chystá s T-Mobile bezkontaktní platby
