Tony Robson: Přímé dotace úspor nejsou správnou cestou
E15: V dopise poslaném letos v lednu předsedovi Evropské komise jste upozornil, že potenciál energetických úspor se zdaleka nevyužívá. Proč se do úspor energie dostatečně neinvestuje?
Protože chybí spouštěče a motivační faktory a doba návratnosti není pro spotřebitele dostatečně krátká.
E15: Šéfovi komise jste psal, že se pohybuje do jednoho roku.
To se týká průmyslu, ne konečných spotřebitelů. U firem jde o jiný příběh. Lidé, kteří rozhodují o penězích na údržbu a opravy, nejsou ti, kteří nakupují energie. Ve firmě se také dostáváte do situace, kdy pro letošní rok není v rozpočtu dost peněz, a proto se závod nerenovuje.
Lidé nemají úspory, které mohou jen tak utratit s tím, že se jim vrátí za pět let. Takže při volbě, jestli si mohu dovolit dovolenou, nebo izolaci domu, vyberu si dovolenou. Protože na ni pojedu letos
E15: Zastánci zateplování argumentují, že to rodinám ušetří spoustu peněz. Proč ani domácnosti samy do úspor neinvestují?
Většina spotřebitelů má více dluhů než úspor. Proto když lidé utrácejí peníze, chtějí za ně okamžitý efekt. Nemají úspory, které mohou jen tak utratit s tím, že se jim vrátí za pět či šest let. Takže pokud jsem postavený před volbu, jestli si mohu dovolit dovolenou, nebo izolaci domu, vyberu si logicky dovolenou. Protože na ni pojedu letos.
E15: Co tento způsob uvažování změní?
Buď musí být správně nastaveny finanční pobídky, nebo musí existovat jiná motivace. Ve Velké Británii se třeba diskutuje, jestli má být stanovena podmínka, že pokud někdo chce pronajímat dům, musí tento dům splňovat určité minimální požadavky na energetickou účinnost. Sektor nájemního bydlení je velký problém. Ten, kdo platí renovaci, je někdo úplně jiný než ten, kdo platí za energie. Takže musíme najít mechanismus, který vlastníky přesvědčí, aby do izolace investovali. Protože nájemník to udělat nemůže.
E15: Závazné cíle pro energetické úspory stanovené Evropskou unií, po nichž voláte, je k tomu přesvědčí?
Lidi tyto cíle motivovat nebudou, ale donutí k činnosti vlády, aby správné spouštěče a politiky vytvořily. Vlády jsou stejné jako všichni ostatní. Když se budou muset přizpůsobit požadavkům evropských předpisů, budou muset hledat cesty, jak to udělat. Takže když budou mít závazný cíl, zaměří na něj svou pozornost. Když žádný takový cíl nebude, dopadne to jako u balíčku pro rok 2020. Vlády se soustředily jen na obnovitelné zdroje a skleníkové plyny, pro něž platí povinný podíl. Energetická účinnost zůstala v pozadí.
E15: Jenže když dostaly vlády za úkol zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, šly nejsnadnější cestou, což jsou dotace. Když dostanou cíl pro úspory, vymyslí další dotace. Takže jenom naroste účet pro daňové poplatníky.
Nesouhlasím. Možná použijí dotace, možná ne. I když budou dávat dotace, podívejte se na to z jiného pohledu. Jako spotřebitel energie dotuji jaderné palivo, to je bez debat. Dotuji obnovitelné zdroje. Nic z toho nemá pro mě žádný výnos. Pokud budu dotovat energetické úspory, budu spotřebovávat méně energie. Takže z toho budu mít výnos.
E15: Není to divná myšlenka, že jediný motiv, proč by měl někdo něco dělat, je, že na to dostane dotaci?
Řekl jsem, pokud se vlády rozhodnou pro dotace. Osobně si myslím, že přímé finanční dotace nejsou tou správnou cestou. Používání vládních peněz, což je jiná forma dotací, aby lidé porozuměli, proč to mají dělat a kde jsou přínosy, je chytřejší způsob. Třeba dotovaný úrok na úvěr na zateplení.
E15: Pokud máte produkt, který přináší lidem takový užitek, tak byste ho přece měli umět bez problémů lidem prodat. Není požadavek na politické cíle pro úspory vlastně přiznáním, že izolace prodat nedokážete?
Každá společnost na světě má byznys, který se snaží prosazovat. Kdybych vyráběl větrné turbíny, hlásal bych, že potřebujeme 50procentní cíl pro obnovitelné zdroje. Nepředstírám, že jsme jiní. Ale velký rozdíl v tom, co říkám já, je, že existuje výnosová míra díky snížení dovozu energetických surovin a díky nižší spotřebě energie. Proč mé argumenty nefungují vůči spotřebitelům? Protože nemáme u účinnosti budov tak jednoduchý ukazatel jako u aut spotřebu paliva na sto kilometrů. Na účtu mám jen množství spotřebovaných krychlových metrů plynu. Jediný způsob, jak mohu snížit množství kubíků, je vypnout topení. Takže stojím před volbou – pohodlí versus zima.
E15: Je přece na vás jako výrobci, abyste lidem vysvětlili, že nemusejí vypínat topení, že si mají koupit vaši izolaci, a tím si sníží množství spotřebovaného plynu.
Souhlasím. Děláme, co je v našich silách. Jde o to, že toto poselství se nešíří snadno. Dosud jsme pro to neudělali dost.
E15: Proto potřebujete politiky, aby toto poselství hlásali místo vás?
Vždycky potřebujete politiky, abyste iniciovali nějakou změnu. Podívejte se na automobily. Výrobci se sami od sebe také nerozhodli, že budou vyrábět auta s nižší spotřebou. Byli k tomu přinuceni zákony. Ty přesvědčily automobilky, aby investovaly do vývoje úspornějších vozů.
Šéf Knauf Insulation Tony Robson|
E15: Potíž je v tom, že když začnete argumentovat veřejným dobrem, může přijít sto dalších firem, že chtějí také pomoc politiků, protože jejich produkty přispívají ke společenskému blahu.
A samozřejmě také přicházejí. Každá firma se snaží ovlivnit vládu, aby pomohla prosadit její zájmy, protože je to v ekonomickém zájmu celé země. Nemám rád, když firmy předstírají, že nemají žádný obchodní zájem. My ho máme a já to plně přiznávám. Nicméně není žádná alternativa, o níž vím. Pokud nebude spotřeba energií pod kontrolou, ceny raketově porostou. Když se energie stane pro spoustu lidí nedostupná, co uděláte? Nemůžete v krátkém čase zrenovovat a zaizolovat všechny budovy v Evropě. Každý rok se strhne jedno procento budov. To znamená, že obměnit všechny domy potrvá sto let. I když k tomu přidáme kompletní modernizace jednoho procenta budov, pořád jsme na padesáti letech.
E15: Rozumí politici těmto argumentům?
Zástupci vlád se nás také ptají, když izolace dává ekonomický smysl, tak proč to nikdo nedělá. Lidé zateplují, ale my musíme to tempo zrychlit. Abychom splnili naše cíle pro omezení klimatických změn, ale abychom také bojovali s energetickou chudobou. Ta bude pro vlády znamenat spoustu problémů a my se už dnes snažíme lobbovat za opatření, která tyto problémy zmenší. Věřím proto, že cíle pro energetickou účinnost jsou zcela racionální a rozumnou cestou, jak toho dosáhnout.
E15: Pokud se EU dohodne na závazných cílech, řekněme 30 procent úspor do roku 2030, co to bude znamenat pro vaši firmu, pokud jde o počet nových závodů či tržeb?
Nemám takovou kalkulaci. Ale ten dopad bude nepochybně enormní. I když ani ne tak pro naši firmu, protože naše závody jsou automatizované a nevyžadují velký podíl lidské práce. V českém závodě v Krupce zaměstnáváme nějakých 130 lidí, a to je velmi velký závod. Takže my nejsme hlavní tvůrci pracovních míst. Ta vznikají dál v celém řetězci u stavebních firem, které naše produkty instalují.
E15: Přímý dopad na svou firmu neznáte?
Už stávající směrnice o energetické náročnosti budov povede ke zdvoj až ztrojnásobení celkového trhu s izolacemi do roku 2020, kdy všechny nové budovy mají být stavěny ve standardu s téměř nulovou spotřebou energie. Jenže i když patřičné zákony v jednotlivých státech už existují, jejich dodržování a vymáhání bývá slabé. Bez závazného cíle vlády budou dál dodržování těchto předpisů přehlížet.
E15: Jak hodnotíte nedávné zprávy z komise, že cíl pro energetickou efektivitu by měl být jen 27 procent a navíc by neměl být pro členské státy závazný?
Rád bych věděl, jak se dostali k číslu 27 procent. To není číslo, které vychází z modelů, které zpracovali. Takže nevychází z vědeckých poznatků. Cynik ve mně říká, že máme 27procentní cíl pro obnovitelné zdroje, tak stanovme stejný cíl i pro energetické úspory. Pevně doufám, že se mýlím. Vtip je v tom, že propočty komise hovoří o tom, že i kdybychom nedělali nic navíc, tak se v roce 2030 dostaneme na úspory ve výši 25 procent. Takže 27 procent rozhodně není něco, co by pomohlo Evropě výrazně snížit její účty za energii.
Tony Robson (59)
Po studiu ekonomie na University College London pracoval v oboru stavebních materiálů. Do společnosti Knauf nastoupil v roce 1998 jako ředitel Knauf Drywall ve Velké Británii. V roce 2003 se stal výkonným ředitelem Knauf Insulation a členem představenstva skupiny Knauf. Je místopředsedou Evropské aliance pro úspory energií, která sdružuje výrobce úsporných technologií.