U kuřecího je salmonela častější, povinné kontroly neobnovíme, říká šéf veterinární správy

Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád

Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád Zdroj: Profimedia

Ilustrační foto
2
Fotogalerie

Po aféře s polským hovězím a kuřecím masem ze začátku roku se tento týden objevil další problém. V zásilce více než půl tuny kuřecích řízků z Polska našla Státní veterinární správa salmonelu. Povinné testy na tuto bakterii, které museli donedávna obchodníci na hovězím mase z Polska provádět, u kuřecího masa zavedeny nebyly a podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda ani nebudou. „U drůbežího bývá výskyt salmonely častější a vědí to i provozovatelé restaurací, že se k tomu masu mají podle toho chovat,” zdůvodnil v rozhovoru pro deník E15.

Bude se po novém nálezu salmonely v kuřecím mase z Polska něco měnit na režimu kontrol?

Nepředpokládáme, že bychom vydávali nějaká veterinární opatření. Celé to vyplynulo z našeho zvýšeného dozoru a Polsko je jedním z největších dovozců drůbežího masa do České republiky. 

Podpořil byste pro obnovení kontrol masa dováženého z Polska na salmonelu před uvedením na český trh, případně pro jejich rozšíření na kuřecí maso?

Pro mimořádné veterinární opatření týkající se hovězího bych teď nebyl. Mimořádná opatření k hovězímu masu jsem navrhl, protože byly velké nesrovnalosti v informacích z polské strany vůči České republice. Polská strana ubezpečovala, že se jedná o lokální jatka (Reportáž polské zpravodajské televize TVN24 letos na konci ledna ukázala, že se na jatkách v Mazovském vojvodství porážely zjevně nemocné kusy dobytka. - pozn. red.), která nedodávala nikam nic, jen do Polska. A pak z toho najednou máte čtrnáct států. Poté jsme zachytili v hovězím mase salmonelu. 

Ten systém je třeba chápat obecně. My děláme dozor. To znamená, že odpovědnost za zdravotně nezávadné potraviny má obchodník. Oni si musí nastavit kontroly, protože objem toho masa je obrovský. My doopravdy děláme kontroly v intenzivní míře, ale nikdy nebudou stoprocentní. Někdy je uváděno, že Státní veterinární správa kontroluje zásilky a pak to vypadá, že všechny jsou námi zkontrolovány. To není možné a ani by to nefungovalo. 

My začínáme zejména administrativní kontrolou. To znamená, že sledujeme, jestli zásilka byla nahlášena a jestli je řádně označená. Pak jdeme na kontrolu skladování a pak namátkově bereme vzorky. Vyšetření nemá prioritu okamžitě, proto je bohužel maso někdy už zkonzumováno. 

Proč nebyly v minulosti zavedeny i povinné kontroly na salmonelu u kuřecího masa z Polska? Jde přece o stejný problém.

Jednalo se o mimořádná veterinární opatření. Legislativa Evropské unie s plošnými veterinárními opatřeními příliš nepočítá. My je v národní legislativě máme, ale opatření vůči jinému státu by měla být uplatňována doopravdy v naprosto omezené míře. Zavedly jsme je ve vztahu k hovězímu masu. U drůbežího bývá výskyt salmonely častější a i provozovatelé restaurací vědí, že se k tomu masu mají podle toho chovat. 

Výskyt salmonely u kuřecího masa tedy považujete za běžnou záležitost?

U drůbežího je obecně větší předpoklad nálezu salmonel, byť tam samozřejmě být nemají. Hovězí maso se na rozdíl od drůbežího masa konzumuje i syrové, třeba v podobě tataráku.

Časopis dTest loni zveřejnil výsledky kontrol, podle kterých bývá salmonela také v kuřecím mase od českých producentů. Potvrzují to i vaše zkušenosti?

V některých případech. Kontroly se provádějí už na jatkách, jsou dělány stěry a spíše se nám to podaří zachytit už u toho producenta. 

Dá se říct, že závady u českého kuřecího masa jsou podobně časté jako u kuřecího masa z jiných zemí?

Spíše u masa z jiných zemí není těch nálezů tolik, jako je v tomto období u polského masa. Třeba loni v tomto směru žádné problémy s polským masem nebyly. Na začátku letošního roku je to naopak úplně obráceně.