V Americe i Indii jsou extrémně zajímavé příležitosti k expanzi, chceme být u toho, říká Wichterle
Výrobce průmyslových převodovek Wikov zrychluje svou zaoceánskou expanzi. Po akvizici tří kanadských firem se začíná porozhlížet po producentech převodovek ve Spojených státech. „Myslím, že během příštího roku něco dotáhneme. Možnosti vidíme zejména na jihu, například v Texasu,“ říká majitel skupiny Wikov Martin Wichterle.
Koupili jste českou strojírenskou skupinu Litostroj, která se zabývá výrobou vodních turbín, pro vás zatím neznámým oborem. Jaké s ní máte plány?
Základním cílem je, aby Litostroj dál rostl. Firma nás jednak oslovila tím, že jde o velmi kvalifikované strojírenství s finálním produktem, a jednak synergiemi s naší skupinou. Ty sice nejsou tak významné, jako kdybychom kupovali výrobce převodovek, ale stále jsou podle nás podstatné. Vidíme je třeba v obchodě, hlavně tedy u nákupu vstupů, ale i ve výrobě. Momentálně má Litostroj zakázky na dlouho dopředu, takže věřím, že jeho další rozvoj máme plně v rukou.
Obchodní synergie si lze celkem jednoduše představit. Jak lze ale synergie chápat u té výroby? Napadá mě pouze varianta, že byste jim poskytli výrobní kapacity na trzích, kde chce posílit. Přemýšlím správně?
Dneska Litostroj vyrábí pouze ve Slovinsku a v Brně má vývojové, výzkumné a testovací centrum. Výhledově se nabízí výroba na americkém kontinentě, kde je čím dál aktivnější i Wikov. Nicméně, existuje i celá řada komponentů, u nichž lze výrobu celkem flexibilně sdílet mezi závody Wikovu a Litostroje už dnes.
Dříve se také hovořilo, že Litostroj vyrábí i v Turecku. To už neplatí?
Neplatí. Litostroj tento závod uzavřel ještě před transakcí. Moc podrobností k němu proto ani neznám.
V každém případě, celé skupině Litostroj se v posledních letech nedaří. V roce 2021 prodělala 512 milionů korun, předloni 365 milionů a loni byla opět v červených číslech. Je to už několikátá firma, kterou kupujete a která prochází těžkým obdobím. Je to záměr, nebo náhoda?
Něco mezi. Nehledáme firmy v problémech, ale když je možnost takovou koupit a vidíme u ní potenciál, jak ji nakopnout, je to ve výsledku zajímavější koupě než u dobře fungujícího podniku. Ruku v ruce s tím jde samozřejmě i rychlejší návratnost investice.
Litostroj to v posledních letech neměl jednoduché, ale naštěstí měl majitele, který výrobu udržel v chodu, což by firma sama o sobě nezvládla. Důvodem je podnikání v exotičtějších třetích zemích, kde je to poměrně komplikované a hrozí, že občas firma nedostane zaplaceno. To se bohužel stalo a firma musela odepisovat velké sumy. Naštěstí už se těmi odpisy uzdravila natolik, že by měla být v zisku už letos.
Takže bude firma hned v zisku, aniž byste ji museli restrukturalizovat?
To bych úplně neřekl, určitě jsme nepřišli k hotovému. Ve firmě je spousta neefektivit, takže těch změn bude potřeba více. Ale je pravda, že z nejhoršího je snad venku. A pro kontext je třeba říct, že tuto skutečnost odrážela i cena obchodu, protože se o lepších výsledcích a zvýšené poptávce ví už delší dobu.
Můžete se blíže vyjádřit k těm neefektivitám?
Je jich celá řada, například organizace výroby a podobně. My se s tou firmou nyní musíme hlavně podrobněji seznámit a pak budeme hledat cesty, jak její jednotlivé části zefektivnit. Ale největší prostor ke zlepšení vidíme právě ve výrobě.
Předpokládám, že u takto velké akvizice hlavní restrukturalizační opatření znáte dopředu, a ne že se s ní budete teprve seznamovat.
Určitě je dopředu známe, ale zároveň je ještě ladíme.
Neefektivita ve výrobě se často zmiňuje jako důvod k propouštění. Naznačujete, že by firma mohla zeštíhlit?
Nemyslím si. Očekávám, že si celkový počet zaměstnanců udrží. Někde budeme nabírat, v některých profesích se zas počet pracovníků sníží. To je ale normální. Máme spoustu plánů, ale nechceme je zveřejňovat do doby, než padne finální rozhodnutí.
Od koho vzešel podnět k transakci – od prodávajícího, nebo kupujícího?
Od původního vlastníka Energo-Pro. Problémy Litostroje obnažily skutečnost, že jim výrobní firma do skupiny zkrátka nezapadá. Ano, využívají jejich turbíny pro svoje elektrárny a mohou počítat i s jejím servisem, ale pro Litostroj je Energo-Pro jen jedním z řady klientů, tvoří jen jednotky procent tržeb. Navíc očekávám, že spolupráce těchto firem bude bezproblémově nadále pokračovat. Alespoň my s tím nemáme problém.
Budete se snažit Litostroj začlenit do skupiny Wikov, nebo bude oddělenou společností?
Určitě plánujeme organizační změny tak, aby Litostroj mohl lépe spolupracovat se skupinou. Je to tažené tím, že chceme hodně spolupracovat na severoamerickém kontinentu, kde vidíme velké příležitosti k expanzi nejen Litostroje, ale i Wikovu samotného.
O tom, že tam máte velké plány, se mluví již delší dobu. Souvisí s tím akvizice Litostroje?
Jen částečně, byla to spíše příležitost. Na severním americkém kontinentu už jsme koupili tři firmy, všechny kanadské. A to nám poskytuje příznivé zázemí pro pokračování do Spojených států. Po firmách už tam pokukujeme, ale nikam nespěcháme.
Předpokládám, že by to byla opět firma z vašeho hlavního oboru, tedy výrobce velkých průmyslových převodovek. Těch adekvátně velkých a ještě k tomu na prodej tam ale příliš nebude, očekávám tak jednotky. Nebo se pletu?
Je to tak. Ale myslím, že během příštího roku něco dotáhneme. Možnosti vidíme zejména na jihu, například v Texasu. Druhá věc je, že je v Americe nesmírně složité najít kvalifikovanou sílu. Nepředstavitelně složitější oproti Evropě a hlavně Česku. Na druhou stranu, když ji najdete, můžete tam dosahovat řádově vyšších výnosů než u nás, protože tam je mnohem víc zákazníků na jednoho výrobce.
Dříve jste využívali fabriku také v Rusku. V jakém stavu jsou nyní tamní aktiva?
Máme tam společný podnik s polovičním podílem, který dnes ovládá právě náš společník, a my na provoz nemáme žádný vliv. Sledujeme to z povzdálí, žádné příjmy z tohoto trhu nemáme a v podstatě je to zamrzlé. Firmu už jsme odepsali, ale prodat náš podíl nedokážeme, i když by to pro nás bylo asi nejlepší. Kvůli tamním regulacím je to nesmírně složité, takže to ani neřešíme.
Martin Wichterle
• Je vnukem slavného českého vědce Otty Wichterleho, vynálezce kontaktních gelových čoček.
• Vlastní strojírenskou skupinu Wikov Industry, která se zaměřuje na průmyslové převodovky.
• Kromě hlavního byznysového zaměření investuje i do sklářského oboru. Patří mu výrobce designového skla Bomma a české sklárny Rückl v Nižboru, které sloučil do sklářské skupiny BMRC Group.
• Patří mu Vrbatova bouda v Krkonoších.
V Indii jste v posledním roce rozjeli montážní halu pro převodovky na kolejová vozidla. Je ve hře významnější návrat na Východ?
Určitě. I když je otázka, kdy a v jaké míře. Po Spojených státech nám dává smysl také Jižní Amerika. Kromě našich typických velkých převodovek budeme hodně sázet na zelenou energetiku, tedy vodní a větrné elektrárny, a také na kolejová vozidla, například ve zmíněné Indii. Ve světě je nyní celkem dost příležitostí k rychlejšímu růstu, chceme toho využít.
Nepřemýšleli jste, že byste za tímto účelem nabrali i externí kapitál?
Zvažujeme to, velmi vážně, včetně toho, že bychom do Wikovu pozvali i finančního investora, který by nám právě ten rychlejší a silnější růst umožnil. Testujeme možnosti přilákání minoritního partnera, ale i vstupu na burzu, nebo emisi dluhopisů, ale vše je zatím na začátku a celý ten proces se rozjede příští rok. Pokud vůbec, ještě jsme se definitivně nerozhodli. Momentálně to vypadá na minoritáře, ale do budoucna nám dává smysl i úpis akcií.
Tím hlavním motivem jsou tedy zmíněné akviziční příležitosti, nebo proč právě teď?
Přesně tak. Amerika a vlastně i zmíněná Indie jsou pro nás extrémně zajímavé trhy. Indie neskutečně roste z hlediska svých výrobních schopností. Před deseti lety nedokázala vyrobit takřka nic, to už je minulostí. Dnes, zvláště po rozvázání vztahů Západu s Čínou, se stává jasným přístavem pro evropské i americké firmy.
Jak v dnešním složitém a nepřehledném světě Indii vnímáte? Je pro Evropu partnerem, nebo jen další nečitelným obchodníkem?
Je to extrémně specifická země. Máme trochu štěstí v tom, že v ní Britové během své staleté nadvlády vytvořili celkem přívětivý a čitelný model byznysových pravidel, který je nám daleko bližší než třeba v Číně a který zásadově ctí smlouvy. Navíc nehrozí, že by se Indie zúčastnila nějakého většího konfliktu. Indové jsou dlouhodobě zaměřeni sami na sebe a i dnes vesele obchodují se všemi geopolitickými mocnostmi.
Jaké očekáváte letošní výsledky celé skupiny?
Letos to bude výrazně lepší než loni. Provozní zisk EBITDA by se i bez Litostroje měl blížit k půl miliardě korun a Litostroj k tomu přidá ještě pěknou sumu. Tu ale zatím nemůžu specifikovat, protože se stále ještě počítá a hůře se to odhaduje. Respektive, bude u něj hodně záležet na přístupu k účetním operacím, hlavně k odpisům. Loni EBITDA Wikovu činila okolo 430 milionů korun. Tržby dosáhly zhruba čtyř miliard.
