V Austrálii nás prosili, abychom uhelné elektrárny ještě nezavírali, říká Tykačův manažer
Skupina Sev.en Global Investments je jedna z nejaktivnějších českých společností v zahraničí. Ročně uzavírá hned několik miliardových obchodů a postupně se jí daří otevírat i nové trhy, naposledy ve Vietnamu. Firma se snaží nalézat okno příležitostí tam, kde deklarovaný odchod od uhlí odrazuje fondy, a přitom věří, že vypínání uhelek zabere více času, než si mnozí přejí. „V Austrálii jsou snahy o dekarbonizaci znát už řadu let, momentálně však politici přiznávají, že to nebude tak jednoduché,“ říká Alan Svoboda, šéf Sev.en Global Investments.
V polovině srpna jste oznámili, že u vietnamské uhelné elektrárny Mong Duong 2 už neusilujete jen o 51 procent, ale rovnou o 70 procent. Jednáte o převzetí i zbylých 30 procent podílu, který vlastní korejská firma Posco?
My jsme rádi, že se nám podařilo dojednat ty první dvě zmíněné transakce. Získání 51 procent nám zajistilo majoritu a provozní kontrolu elektrárny. V rámci této dohody jsme se už přednostně stali nabyvateli výhod z podnikání, přestože transakce stále není finálně uzavřena a momentálně ji schvalují tamní úřady.
Zároveň to znamená, že zcela přebíráme dlouhodobé obchodní smlouvy původních vlastníků, které zajišťují dlouhodobou prosperitu elektrárny. K tomu se naskytla příležitost získat dalších 19 procent a podmínky obchodu byly pro nás natolik zajímavé, že jsme je využili.
Co se týká zbývajících 30 procent, tak Posco podíl momentálně prodává jiné korejské investiční skupině. Nám to ale nevadí, nás zajímal majoritní podíl a provozní kontrola.
Kdy by koupě podílů mohly být schváleny?
Tušili jsme, že je šance získat i onen 19procentní podíl, tak jsme s žádostí o schválení první transakce počkali a podali až nedávnou žádost jako balík. Řadu kroků jsme si mezitím předpřipravili, takže nyní by to už mohlo jít relativně rychle. Nicméně ve vietnamštině slovo rychle znamená, že to ještě pár měsíců zabere. Určitě to ale bude v prvním čtvrtletí příštího roku a snad i do konce tohoto roku. Mimochodem součástí získaných smluv je i závazek, že po 25 letech provozu elektrárny ji majitel bezplatně odevzdá vietnamskému státu, který ji pak bude provozovat ve své režii. To je další specifikum Vietnamu.
Jak stará elektrárna je?
Byla postavena v roce 2015 jako jedna z nejmodernějších v zemi. Odevzdávat ji budeme v roce 2040.
Zmínil jste, že už k vám míří zisky z elektrárny. To ale není příliš obvyklý model transakce. Třeba v Austrálii jste měli letos dokončit koupi 51 procent tamního těžaře Coronado Global Resources a nakonec transakce krachla. V tomto případě nic podobného nehrozí?
Ne, to je skutečně jiný případ. Jak jsem říkal, ve Vietnamu panuje značná nejistota ohledně termínu, kdy dojde k vypořádání transakce. Z toho důvodu bylo namístě, abychom si domluvili pevný okamžik, kdy na nás přecházejí ekonomické benefity provozu elektrárny, a to je už k datu podpisu smlouvy.
U australské transakce jsme měli také podepsanou závaznou smlouvu, ale měla dvě podmínky. Jedna z nich byla, že si uděláme hloubkovou prověrku a na jejím základě budeme mít právo se rozhodnout, zda chceme obchod dokončit. Druhou podmínkou bylo, že se do určitého data podaří získat veškeré nutné souhlasy úřadů k transakci. Nakonec jsme mohli smlouvu vypovědět z obou důvodů. Ve finále jsme se tedy v poklidu rozešli, bez emocí a bez jakýchkoliv sankcí.
Nebyla to naopak příležitost vyjednat si atraktivnější nabídku? Pokoušeli jste se o to?
Pokoušeli, ale k úspěšnému jednání vždy potřebujete, aby obě strany vnímaly realitu a vyhlídky byznysu obdobně.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
