Akcie jsou nedílnou součástí každého robustního investičního portfolia, o tom není pochyb. Avšak menší retailoví investoři se občas mohou v investiční hantýrce ztrácet. Stop loss, hedging a další perly z investičního slovníku. Jak je ale dát do souvislostí a vybrat kvalitní akcie do svého portfolia? Také o tom jsme mluvili s investičními experty společnosti Amundi Petrem Šimčákem a Danem Karpíškem.
Jaké jsou nejdůležitější faktory, které musíme při volbě aktiva zohlednit?
Petr Šimčák: Důležité je mít silný vlastní názor na hodnotu firmy postavený na detailní znalosti byznysu a lidí a na cílovou cenu na investičním horizontu. A pokud je tato hodnota rozumně vyšší než aktuální cena akcie na trzích, tak se jedná o výhodnou investici. Lidé velmi často kupují akcie špičkových firem, ale za příliš vysoké ceny, což může být na mnoho let podprůměrná investice.
Dan Karpíšek: Fundamentální analýza je z našeho pohledu vhodnější pro odhad vnitřní hodnoty investice. Vychází z detailní znalosti daného sektoru a konkrétní společnosti. Dokáže do ocenění zahrnout nové trendy v ekonomice, nové výrobky a inovace, které společnost uvede na trh, konkurenční postavení a podobně. Naopak technická analýza je opřená pouze o údaje z burzy, jako jsou ceny, průměry, volatilita a tak dále.
Jak nahlížíte na diverzifikaci akciového portfolia?
PŠ: Smyslem diverzifikace je snižovat riziko. Pokud se vyberou nekorelovaná aktiva, je riziko portfolia nižší než suma rizik jeho částí. Praktický problém je, že korelace jsou nestabilní v čase a v době krizí prudce rostou. Jinými slovy v době krizí je klíčové mít kvalitní diverzifikaci, která obstojí. Období vyšší inflace a vysoké úrokové sazby v prostředí deglobalizace mohou pomoci k vyšším rozdílům mezi firmami, sektory i regiony. A to je pro globální portfolio z pohledu diverzifikace dobré.
DK: Optimalizace poměru rizikových a defenzivních akcií by měla vycházet z názoru investora na vývoj trhu. V případě, že je investor opatrný, měly by v portfoliu převažovat akcie ze sektorů, které nejsou tolik závislé na ekonomickém cyklu a naopak. Jinými slovy ideální poměr stanovit nelze.
Pokud se budeme bavit o disciplíně a správě rizik portfolia, co nejvíce pomůže?
DK: Disciplína a dodržování investiční strategie jsou základem úspěšného investování. Do této kategorie patří i řízení rizika portfolia, a to alokací do méně rizikových sektorů či investic. Politika stop loss patří k základům, kdy má investor jasně nastavené podmínky, při jejichž naplnění neúspěšnou investici bez emocí prodá. Hedging nebo zajišťování pomocí opcí/futures jsou už pro zkušenější investory.
Jak se efektivně počítají metriky výnosu a jeho zhodnocení?
PŠ: Základem je model diskontování free-cash-flow a pak také násobek zisku (P/E, EV/EBITDA a podobně), který je investor ochoten za firmu zaplatit v souvislosti s jejím výhledem. Čím levněji kupujete, tím je vyšší výnosový potenciál. Ale musejí to být kvalitní byznysy, takže zejména na veřejných trzích je docela problém najít levné a současně kvalitní firmy. Většinou to nastává v dobách systémových krizí a krachů na burzách, kdy padá vše. Tehdy vítězí disciplinovaný investor s dostatkem likvidity. V tomto ohledu jsou na tom lépe private equity fondy nakupující neveřejně obchodované firmy.
Ale ani vysoké P/E nemusí znamenat nutně drahou akcií, pokud vidíte její růstový potenciál jako disruptivní, převratný a udržitelný. U těchto firem je vyšší ukazatel P/E ospravedlnitelný a pak je důležité se dívat na kombinaci ceny, ziskovosti a růstu, například takzvané PEG ratio. Stejně tak i nízké P/E může být jen „hodnotová past“ umírající firmy. Neboli superlevná akcie znamená, že trh to jednoduše vidí už nyní, a i nákup levného, ale nekvalitního aktiva, povede ke ztrátám.
DK: Jinými slovy kvalitní firma neznamená automaticky kvalitní akcii, a naopak akcie nekvalitních společností mohou zaznamenat velice zajímavou výkonnost.
Říká se, že kvalitní investice je povětšinou dlouhodobá. Je to pravda?
PŠ: Trh dlouhodobě roste a krátkodobě kolísá. Nejlepší je levně koupit kvalitní firmu a tuto pozici držet navěky. To je sen dlouhodobého investora. Z pohledu běžného investora je rozumné kupovat diverzifikované akciové portfolio pravidelně po celý produktivní život za část svého příjmu a kumulujícího se bohatství.
Částka není rozhodující, rozhodující je, jaký podíl by měly akcie tvořit v majetku konkrétního člověka a že tyto akcie reprezentují globální trh. Dolaroví milionáři drží zhruba necelou třetinu majetku v akciích, zbytek v dluhopisech, hotovosti, nemovitostech a v alternativách.
Mladý člověk by asi měl začít první dlouhodobé spoření formou pravidelné investice do akciových fondů a současně prioritně řešit bydlení, kvalitní životní pojistky a vybudovat si rychle krátkou rezervu na pár měsíců. Čím později začne, tím více to bude bolet z pohledu potřebného kapitálu pro zajištění dlouhodobých finančních cílů, například důstojné penze.
Jak často při dlouhodobém investování sledovat novinky a rebalancovat portfolio?
PŠ: Rebalancing není jen pro portfolio manažery, ale i pro běžné investory. V praxi to znamená, že mírně odprodáváte po nadstandardním růstu a mírně dokupujete po výraznějším poklesu. Tedy kup levně a prodej draze. A navíc tím držíte strategii i disciplínu.
Není to o tom, zda prodávat vítěze nebo poražené. Prodávat by měl člověk jen ta aktiva, u kterých má negativní výhled do budoucna ve srovnání s alternativami, které se mu nabízejí v kontextu jeho strategie. Pokud tento výhled nemá, není důvod prodávat ani kupovat, a už vůbec ne takové rozhodnutí dělat v závislosti na tom, za jakou cenu nakupoval neboli zda je „v plusu, minusu nebo na svých“. To je jen psychologie vedoucí k podprůměrným výsledkům.
Petr Šimčák (50)
Ekonomické vzdělání si v roce 2015 doplnil o magisterský titul z psychologie.
Před spojením společností Amundi a Pioneer Investments vykonával pozici ředitele obchodu v Pioneer Investments ČR.
Od dubna 2021 je investičním ředitelem společnosti Amundi Asset Management CR.
Je autorem investičního podcastu Amundi Investiční myšlenky.
Dan Karpíšek (49)
Vystudoval VŠE v Praze a získal titul CFA.
Pracoval jako akciový analytik pro různé regionální brokery včetně ČEZ.
Od roku 1998 působil v Baarder Securities na pozici analytika, pak v Komerční bance a v UniCredit Bank CR.
Od roku 2010 je portfolio manažerem společnosti Amundi Asset Management CR.
Rozhovor vznikl ve spolupráci s J&T Arch Investments
