Řešení bytové krize, která se navzdory slibům stran za poslední čtyři roky ještě více prohloubila, nespočívá na bedrech developerů, míní pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Máme rekordní množství povolených bytů, ale jejich ceny stoupají. Je to proto, že nejsme nijak schopni ovlivnit poptávkovou stranu. Musíme masivně stavět městské nájemní bydlení,“ říká.
Za tři a půl roku investoval magistrát do rozvoje Prahy celkem 32,9 miliardy korun. To je sice více, než dokázala bývalá koalice vedená Adrianou Krnáčovou (ANO), ale vy jste si vytyčili investovat až dvakrát tolik, než jste nakonec vynaložili. Proč byl výsledek horší?
Dvě naprosto bezprecedentní krize, covidová a potom uprchlická, Prahu připravily o peníze. Nebyly to jen přímé náklady. Příjmy rozpočtu ovlivnily i daňový balíček nebo pokles ekonomiky. Přesto investujeme víc než předchozí politické reprezentace. Lidé vidí jen čísla v městském rozpočtu, do nich ale není započítána třeba investiční činnost dopravního podniku ani Pražské vodohospodářské společnosti, které se v průběhu let také změnily.
Město prochází rekordním rozvojem. Máme nejvíce povolených bytů v komerční zástavbě, téměř deset tisíc. To je rekord od roku 1989. Dále jsou to tři nová přemostění Vltavy, Trojská lávka stojí a výstavbu Dvoreckého mostu zahájíme velmi brzy. Představili jsme také vítězný návrh pro Vltavskou filharmonii. Namítnete, že to není zahájeno. Ale to je prostě o tom, že potřebujeme mít nějaký plán pro budoucí roky. Pracujeme na dostupnosti bydlení, jsou připravené projekty osmi tisíc městských bytů.
Loni se v Praze povolilo 9700 bytů. Na druhé straně se podle developerů nakumuloval počet bytů, které na povolení čekají. Je jich až 134 tisíc. Proč se jich nedaří povolovat víc?
Nevím, v jakém stadiu je u těchto bytů povolovací proces. Nejsem si jistý, jestli jsou ve všech případech podány žádosti. Myslím, že developeři započítávají všechny pravděpodobné projekty, tedy i ty, u nichž momentálně probíhá změna územního plánu. A v tomto ohledu jsme změny plánu rekordně zrychlili. Vytahali jsme ze šuplíků všechny věci, na něž třeba sedm let nikdo ani nesáhl.
Zároveň jsme dali „stop stav“ na změny územního plánu, protože se musí zpracovat Metropolitní plán. Ten by nebylo možné udělat, kdyby neustále přibývaly nové a nové požadavky. Ty se proto mohly nakumulovat.
Tvrdíte, že zrychlujete přípravu výstavby, ale vezměte si průměrného Pražana, který vás před čtyřmi lety volil s vidinou, že zvýšíte dostupnost bydlení. Co říkáte na to, že v hlavním městě je největší nedostupnost bytů v historii?
Je naprosto jasné, že jsme dosáhli nejvyšší rychlosti povolování staveb. Spolu s tím se ale ukázalo, že samotné zvýšení rychlosti povolování bytů v komerční zástavbě zcela zjevně není samospásné řešení. To přitom bylo opakovaně tvrzeno. Řekněme si ale úplně na rovinu, že toto není jediná věc, kterou je potřeba udělat. Premisa, že stačí rychleji stavět a ceny půjdou dolů, je nepravdivá. Máme rekordní množství povolených bytů, ale jejich ceny stoupají. Je to proto, že nejsme nijak schopni ovlivnit poptávkovou stranu. Tedy to, jestli si byt koupí třeba spekulant z postsovětské republiky, a k čemu ho potom bude využívat.
Ale město může ovlivnit nabídku například nižšími cenami nájemního bydlení.
To, co je nutné přidat do onoho mixu, je masivní výstavba městského nájemního bydlení. Touto cestou jsme schopni realizovat bytovou politiku města. Můžeme ovlivnit, komu byt pronajmeme. Mohou to být pro Prahu potřebné profese, jako jsou učitelé, lékaři, zdravotní sestry.
Ale vaše koalice je už čtyři roky ve vedení Prahy. Jak hodláte co nejrychleji získat potřebný počet městských bytů? Máte nějaký plán?
Je několik možností, jak zajistit rozšíření bytového fondu. Založili jsme Pražskou developerskou společnost, která má projekty na oněch osm tisíc městských bytů. Co se týče problémů, které bytovou výstavbu brzdily, jsou známé. Praha neměla více pozemků, protože je předchozí politické reprezentace rozprodaly, často za velice pochybných okolností.
Proto je naší snahou získat pozemky formou směny se státem. Dáváme například státu nemovitosti na Bulovce, za něž máme dostat pozemky vhodné právě pro výstavbu městských nájemních bytů. Dalším řešením, jak získat parcely, jsou změny územního plánu, třeba v Letňanech.
Ve vašem programu píšete, že jste pomocí městské nájemní agentury zabydleli sedmnáct domácností. Není to málo?
Už jich je šestadvacet. Minulý týden jsme schválili, že bude zajištěn další provoz agentury. Musíme mít mix řešení, postupně se rozjíždějí. V horizontu několika let má nájemní agentura obstarávat stovky bytů. Snažím se to podporovat osobně, ostatní lídři o tom pouze mluví.
Můžeme ještě více zrychlit opravy stávajících městských bytů, už nyní je na internetu přehled, že se opravují rekordním tempem. Dáváme na to městským částem peníze. Není to tak, že Praha má třicet tisíc bytů, ty jsou rozprostřeny mezi magistrát a městské části. Ty naše, co byly opravitelné, se už pronajímají třeba pro ony preferované profese nebo pro sociální případy.
Přes odpor pražské rady ale městské části byty odprodávají. Za poslední tři roky jich privatizovaly patnáct set, přičemž nových obecních bytů přibylo jen šedesát. Nemáte na radnice páku?
Ne, nemáme. Městské části nakládají se svěřeným majetkem, ony jsou prostě suverény. Nicméně se snažíme s nimi domluvit, aby byty nenabízely na volném trhu, ale prodaly je magistrátu.
Co je nutí byty prodávat?
Problém spočívá ve způsobu, jakým je nastaveno financování městských částí. Historicky je tam založena nerovnost a některé radnice bohužel nemají dostatek peněz.
Město potřebuje více pravomocí vůči platformě Airbnb. Z jakého důvodu se nepodařilo přesvědčit parlament o úpravách zákonů? Airbnb je v Praze osm let, toto téma už rezonovalo v minulé volební kampani.
Něco se povedlo. Dali jsme dohromady čtyři zásady, dvě jsou realizované. Je schválena novela, která nám umožňuje lepší přístup k informacím, také dává platformám určité povinnosti. Problém se nicméně ukázal u vymáhání. Jsou to instituce sídlící v Británii nebo Irsku a dost obtížně se jim doručují obsílky v režimu správního řádu. S tím se ale nějak perou městské části, které mají vůči platformám oprávnění o informace žádat.
Druhou věcí bylo větší využívání stávající legislativy, konkrétně u rekolaudací. To znamená, že je-li to zkolaudováno jako byt, jedná se automaticky o ubytovací službu. Mluvil jsem o tom s ministerstvem průmyslu a obchodu, které vydalo novou metodiku pro označování provozoven. Také ministerstvo pro místní rozvoj vydalo závazné pokyny pro posuzování této oblasti. Nyní mají tato pravidla uplatňovat stavební úřady městských částí.
Můžete jednat samostatně bez ohledu na státní správu?
Momentálně jsme velmi omezeni. Nemáme pravomoc pro regulaci Airbnb na svém území, jako ostatní evropské metropole. Bavili jsme se o tom s exministryní pro místní rozvoj za ANO Klárou Dostálovou, ale nic se nestalo. Teď to řešíme s novým vedením rezortu.
Nemůžete se s Airbnb domluvit na tom, aby automaticky vybíral místní poplatky? V některých západoevropských městech to tak funguje.
To nejde, řešili jsme to s nimi mnohokrát. Oni by nám museli dávat údaje o tom, od koho poplatky vybrali, což principiálně odmítají kvůli ochraně osobních údajů. Poplatky účtujeme městským částem, protože to jsou jejich příjmy.
Bez finanční pomoci státu město nezvládne výstavbu vnitřního okruhu. Proč se město stále nedokáže domluvit s vládou?
Na velké infrastrukturní stavby v zahraničních metropolích stát úplně běžně přispívá. V našem případě se primárně jedná o metro a o městský okruh. Na metro jsme dříve nějaké příspěvky dostávali, bohužel už to skončilo. Přitom je to také stavba, kterou zcela určitě využijí i lidé z jiných regionů. Nicméně s aktuální politickou reprezentací na národní úrovni je možné najít shodu spíše na tom, že by se stát podílel na financování městského okruhu. Začneme ho stavět až v roce 2029, nyní teprve budeme podávat žádost o územní rozhodnutí. Otázka je, kdo bude za sedm let řídit ministerstva dopravy a financí.
Opozice často tvrdí, že jste cyklokoalicí. Za poslední čtyři roky skutečně vzniklo v centru mnoho nových cyklopruhů i na úkor pruhů pro auta. Je to tak dobře?
V dokumentu s názvem koncepce rozvoje cyklodopravy, který byl schválen už v roce 2010 za tehdejšího primátora Pavla Béma z ODS, je hlavním cílem zvýšit přepravu cestujících na kole v Praze na pět až sedm procent celkové přepravní kapacity v létě a na dvě až tři procenta v zimě. Podle koncepce toho mělo být dosaženo do roku 2020. A teď je ona přepravní kapacita kolem jednoho procenta.
Nepoukazujete příliš často na druhé?
Ti, co nyní tvrdí, že jsme cyklistická koalice, sami hlasovali pro koncepční dokumenty usilující o další rozvoj cyklistiky. To je pokrytectví. Momentálně nevidím vůbec snahu ze strany ODS a ANO řešit dopravu v Praze nějak smysluplně na základě dat, ale pouze výhradně pomocí populistických výkřiků. Pokud někdo tvrdí, že dopravu v Praze vyřeší smazání cyklopruhů, je to mimo realitu.
Máte v programu podporu carsharingu, aby lidé nebyli nuceni vlastnit a starat se o auto, které jim pak více než devadesát procent času stojí. Co přesně plánujete?
Odpovídáme na stávající poptávku. Schválili jsme pilotní projekt o vytvoření jednotné platformy pro registraci a platbu pro carsharing. Jedná se o to, aby uživatelé nemuseli své řidičské průkazy registrovat u každého poskytovatele zvlášť.
Do kampaně zasahuje také energetická krize. Měla by Praha stoprocentně vlastnit společnost Pražská energetika stejně jako plně ovládá Pražskou plynárenskou?
Jako zásadní pro město vidím vlastnictví distribuční sítě. Plně kontrolovat celou PRE, tedy i její obchodní část, nepovažuji za nutné. Obrazně řečeno, Praha by měla plně vlastnit nejen plynové trubky, ale i dráty, jimiž proudí elektřina. Myslím, že město by se mělo v energiích soustředit na infrastrukturní záležitosti.
Zdeněk Hřib (41)
- Rodák ze Zlínského kraje vystudoval v Praze 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.
- Před nástupem do politiky se věnoval rozvoji informačních systémů ve zdravotnictví a byl členem správní rady VZP.
- V roce 2018 se stal lídrem Pirátské strany do komunálních voleb v Praze, a byť strana skončila ve volbách druhá, získala pro Hřiba křeslo primátora.
