U nás naopak reformy tak rychle neprobíhaly, a to je i jedním z důvodů, proč Slovensko mnohdy rostlo rychleji než Česko, říká prezident Hospodářské komory a první ministr průmyslu a obchodu samostatného Česka Vladimír Dlouhý.
Který z obou následnických států lze dnes označit za ekonomického vítěze rozdělení ČSFR?
Rozdělení Československa neotvíralo soutěž. My, kteří jsme u toho byli, jsme nikdy nepřemýšleli v tom duchu, že někdo bude vítězem a někdo poraženým. Myslím si, že charakter ekonomické transformace, kterou v devadesátých letech provedlo jak Slovensko, tak Česká republika, byl přes všechny dílčí problémy úspěšný.
Navíc si myslím, že dnešní velmi stabilní situace české i slovenské ekonomiky, jejíž součástí je růst HDP, klesající nezaměstnanost, silná exportní výkonnost, jsou toho důkazem. Že Slovensko rostlo v některých letech silněji než Česko, je dáno tím, že mělo nižší startovací úroveň.
Jaké části ekonomik obou zemí rozdělení prospělo, jakým nikoli?
Rozdělení znamenalo v roce 1993 a 1994 krátkodobý pokles ekonomického růstu. Samotné rozdělení státu znamenalo i přes veškerou snahu o udržení volného obchodu jako absence překážek na hranicích a tarifních bariéry negativní efekty. Je to těžké specifikovat z hlediska konkrétních sektorů. Nicméně například automobilový průmysl se v obou zemích vyvíjel a dodnes vyvíjí poměrně slibně.
Byla by na tom dnes ekonomika federace lépe, než "prostý součet" obou nástupnických ekonomik?
Pět let po rozdělení by byla tako otázka lépe zodpověditelná, dnes po 25 letech je to velmi obtížné hodnotit. Nicméně se osobně domnívám, že bychom na tom byly zhruba stejně.
Která z hospodářských politik nástupnických zemí byla ve světle dneška "osvícenější" a proč?
Počátkem devadesátých let zhruba do roku 1998 to byla česká hospodářská politika, která měla navrch a byla efektivnější. A to ani ne tak proto, že bychom to u nás dělali tak dobře, ale vláda Vladimíra Mečiara ze začátku nedělala důležité reformy. Poté ale přišla první a druhá Dzurindova vláda, která tyto reformy provedla a provedla je razantněji, než tomu bylo v České republice.
Ani následná vláda Roberta Fica, byť Dzurindův kabinet logicky kritizovala, se od stávající politiky příliš neodklonila a neudělala žádné výrazné změny. U nás naopak reformy tak rychle neprobíhaly, a to je i jedním z důvodů, proč Slovensko mnohdy rostlo rychleji než Česko.
Mělo by dnes ČSFR v něčem navrch?
Možnou výhodu bych viděl především ve větším vnitřním federativním trhu. Na jaře roku 1992 již bylo nicméně zjevné, že se z politického a společenského hlediska pravděpodobně rozdělení nevyhneme. Tehdejší hlavní političtí protagonisté i my, kteří jsme měli na starost dílčí aspekty rozdělení a transformace, jsme podle mého názoru odvedli dobrou práci.
