Sledoval totiž, jak ony tři firmy na různých místech světa zápolí s novými složitými technologiemi. Právě těmto uchazečům o stamiliardový temelínský kontrakt – americkému Westinghouse, francouzské Arevě a konsorciu české Škody JS s ruským Rosatomem – předá ČEZ do konce října zadávací dokumentaci. Momentálně jde o jediný podobný tendr na světě.
* E15: Podle pracovních verzí chystané energetické koncepce by se měl v Česku výrazně zvýšit počet jaderných reaktorů. Kolik takových reaktorů může být v Česku reálně postaveno?
Především jsem rád, že někdo – v tomto případě ministerstvo průmyslu a obchodu – připravuje různé scénáře dalšího vývoje a nezatracuje žádný z energetických zdrojů. Osobně jsem ale mnohem skeptičtější k tomu, čemu se mezi nadšenci říká jaderná renesance. Až nějakou uvidím, uvěřím, že existuje. Myslím, že postavit třetí a čtvrtý blok v Temelíně je na hranici našich možností – především technických, personálních a do jisté míry také finančních.
* E15: Ani v dlouhodobějším horizontu nemůže být těch reaktorů více? Mluví se třeba o tom, že po roce 2025 bude nutné nahrazovat dukovanské reaktory…
Nedokážu odhadnout, jaký bude vývoj v energetice za horizontem nějakých deseti patnácti let. Nepochybně budeme svědky velkého zlomu v energetice – možná za patnáct, možná za třicet let. Tento zásadní zlom zřejmě nastane v okamžiku, kdy budeme schopni ve větším rozsahu skladovat elektřinu. Já tomu na svých přednáškách lidově říkám baterky. Jediný způsob, jak dnes skladujeme elektřinu ve velkém, jsou vodní přečerpávací elektrárny. Ty ale mají omezenou kapacitu.
* E15: To by výrazně pomohlo obnovitelným zdrojům, které jsou dnes považovány za nestabilní.
Přesně tak. Úspěch německé sázky na obnovitelné zdroje závisí na tom, zda budou mít fungující baterie na skladování elektřiny. Až přijde tato zásadní změna, budete potřebovat mnohem méně elektráren. Bude možné polovinu z nich zavřít a pokrývat potřebu elektřiny ve špičkách z baterií, které se nabijí mimo špičku.
* E15: Jestliže tedy dnes čteme scénáře, podle nichž budeme za padesát let vyrábět 80 až 90 procent elektřiny z jádra, za patnáct let už třeba budeme plánovat podobně vysoký podíl obnovitelných zdrojů?
Nedokážu říct, kam až dojdeme, fakt to nevím. Obdivuji všechny, kdo jsou ochotni dělat scénáře na padesát let dopředu. Proboha, měl jste před dvaceti lety mobil? A měl jste počítač s internetem? V oblasti komunikací se odehrála obrovská změna a něco velmi podobného se zřejmě odehraje v energetice. Nepochybně budeme mít podstatně více malých lokálních zdrojů, než máme dnes. S klesající cenou solárních panelů zřejmě začne dávat ekonomický smysl třeba fotovoltaika na domech, něco podobného se může stát s biomasou, tepelnými čerpadly.
Temelín je pro nás, ne pro Německo
* E15: Od zmocněnce pro dostavbu Temelína by lidé asi očekávali, že bude více přesvědčen o budoucnosti jaderné energie. Vy se ale v mnohém shodujete s ekologickými aktivisty…
Jsem přesvědčen, že ještě nějakou dobu, zřejmě po několik desetiletí, bude součástí naší energetiky jaderná energetika. Třetí a čtvrtý blok Temelína mi dávají ekonomický smysl.
* E15: Na druhé straně mnozí předpokládali, že elektřinu z Temelína budeme vyvážet do Německa. To se ale nejeví reálně, když Němci nebudou chtít dovážet elektřinu z jaderných elektráren.
Říkám od začátku totéž – Temelín 3 a 4 je pro naši domácí potřebu, ne pro vývoz. Německo opustí atom nejpozději roku 2022 a žádný návrat, žádné rušení tohoto závazku neočekávám. Německo bude muset najít náhradní zdroje a také je najde. Temelín 3 a 4 je k tomu, aby nahradil část uhelných elektráren u nás. Ale ani bych v případě Německa nepřeceňoval ideologické projevy typu – nedovezeme žádnou atomovou elektřinu. Buď elektřinu potřebujete, a pak dovezete takovou, jaká je, nebo ji nepotřebujete, a pak nedovezete žádnou.
* E15: Očekáváte, že se Němci budou snažit udělat maximum pro to, aby nemuseli dovážet vůbec žádnou elektřinu?
Myslím, že si udělají ekonomickou analýzu, zda se jim vyplatí pokrýt kompletně domácí potřeby v celém profilu – jak v profilu dne, tak v profilu roku. Jen málokterá přenosová soustava pokrývá potřeby v průběhu celého dne, v denních špičkách i v nočním sedle, a zároveň v průběhu celého roku. Ta soustava, ke které nyní směřují v Německu, bude mít zřejmě dvě úzká hrdla – v létě a především v zimě. A pak také v některých částech dne, když nebude svítit slunce a zároveň nebude foukat vítr.
* E15: Nikdy nemůžete vyloučit, že žádný z uchazečů v tendru nepřijde s ekonomicky výhodnou nabídkou. Co by se stalo, kdyby pak ČEZ jako organizátor tendru na dostavbu Temelína nikoho nevybral? Stavěli bychom plynové elektrárny?
Říkám neustále, že v takové situaci by nebylo možné přijmout žádnou nabídku. Ale nemám rád otázky typu, co by se stalo, kdyby… V současné době běží tendr na Temelín 3 a 4, což je jediný tendr na světě na nové jaderné bloky. A my očekáváme, že budeme mít nabídky, které budou ekonomicky zajímavé nejenom pro uchazeče, ale i pro nás.
Chápu pochybnosti manažerů ČEZ
* E15: V poslední době se objevily různé úvahy, že se ČEZ nedostatečně připravoval na dostavbu Temelína, mluvil o tom i premiér Nečas. Co si o tom myslíte?
Nemyslím, že by to byla nedostatečná příprava. Management ČEZ mohl mít spíše pochybnosti, zda je vůbec někdo z uchazečů schopen postavit tuto elektrárnu nového typu řádně, včas a bez zvyšování rozpočtu. Já těmto pochybnostem rozumím, i moje přesvědčení o potřebě dostavět Temelín 3 a 4 prošlo zatěžkávací zkouškou, když jsem objížděl referenční stavby všech tří uchazečů ve světě. Ty nové technologie jsou opravdu velmi složité, jsou to nejkomplikovanější stavby, které je dnes člověk schopen postavit.
* E15: Je vinou ČEZ, že se výběrové řízení na Temelín zpomalilo?
Nezpomalilo se. Premiér mluvil o termínech od roku 2011 do roku 2013 a tyto termíny platí.
* E15: Původně se počítalo, že by se zadávací dokumentace předávala už loni. Stane se tak letos do konce října…
Původní představa společnosti ČEZ byla, že v roce 2012 už bude jasné, koho vybereme. Všichni tři uchazeči o dostavbu Temelína totiž prohlašovali, že v roce 2012 dokončí svůj referenční blok v zahraničí. Nyní uvádějí rok 2013. A někteří už potichu dodávají, že to bude spíše 2014. Zdůrazňuji proto, že pokud někoho vybereme, podpis smlouvy by měl následovat až poté, co bude referenční stavba dokončena. Můžeme říct – chceme vidět spuštěný, funkční, provozuschopný blok. To je podle mě naprosto legitimní požadavek.
* E15: Takže ten, kdo už bude mít svůj první blok v zahraničí dokončený v roce 2013, bude pochopitelně ve výhodě?
Bude to jistá výhoda, ale není to nezbytně nutná podmínka. Může se ukázat, že třeba někdo jiný bude nabízet lepší cenu, lepší podmínky. Pak si můžeme klidně třeba půl roku počkat, až ten svůj blok dokončí. Tady se hodně mluvilo o zpoždění, což mě fascinuje – my jsme v Čechách mistři v kydání špíny na vlastní hlavu. Podle mě hlavně musíme být velmi opatrní vůči všem třem uchazečům, velmi podezřívaví ke všem jejich slovům a prohlášením. To je podle mě přístup, který bychom si měli držet.
* E15: Jednou z podmínek tendru je, že zahraniční dodavatel zajistí transfer know-how pro stavbu jaderné elektrárny. Svaz průmyslu navrhuje, aby na transferu spolupracovala česká inženýringová organizace. Tuto podmínku by zatím splňovali jen Rusové se Škodou JS?
Pro nás je klíčové, aby znalost reaktoru zůstala v této zemi, ať už to bude jakýkoli reaktor. Tedy znalost toho, jak reaktor provozovat, vylepšovat a také toho, co se v něm odehrává. Vlastně už nejde jen o oblíbený termín knowhow, klíčové je know-why – proč ten reaktor takto funguje. A jestli tuto znalost potom získá samotný ČEZ, nebo servisní společnosti, už je na nich. Je cenné, když nemusíte kvůli každé opravě volat do Moskvy, Paříže či Washingtonu s prosbou – nám se něco porouchalo, byli byste tak laskaví a přijeli byste nám to opravit? Dukovany i Temelín dnes kompletně obhospodařují české firmy. To je také ve světě velmi respektované.
* E15: Považujete za pravděpodobné, že by se pak ČEZ účastnil tendrů na stavbu jaderných elektráren v zahraničí?
Jakých tendrů? Vy už vidíte hodně daleko do budoucnosti…
* E15: Premiér nyní jedná se Svazem průmyslu o tom, že by se zkušenost z temelínského tendru měla využít při podobných zakázkách v zahraničí…
Doufejme, že nějaké budou, bylo by to skvělé. Pokud společnost ČEZ jako investor dokáže zorganizovat dostavbu Temelína a pohlídat si, aby jí dodavatel opravdu postavil to, co má, bude v tu ránu jednou z nejvzácnějších princezen na vdávání. V Evropě budete mít tři firmy s podobným know-how, pokud jde o nejmodernější reaktory – francouzskou EdF, finskou TVO, která teď staví elektrárnu Olkiluoto, a ČEZ. A pokud bude kdokoli v našem v regionu stavět jadernou elektrárnu, bude mít nepochybně zájem o vědomosti firmy ČEZ, bude ji chtít jako partnera nebo přinejmenším mentora. Kdyby už teď byl v Evropě někdo, kdo postavil podobný blok, zvládl celý ten proces a ví, kde jsou slabá místa, platili bychom mu zlatem. Stejně jako francouzská EdF a finské TVO.
* E15: Mezinárodní pravidla bezpečnosti jaderných elektráren se po havárii ve Fukušimě budou zpřísňovat. Jak velké je riziko, že se celá stavba Temelína výrazně prodraží?
To hodně záleží na uchazečích. Temelínský tendr je teď jediný na světě a máme tři – já říkám zoufalé – uchazeče, kteří nemají příliš možností uplatnit své zboží. Ať sami posoudí, jakou cenu chtějí nabídnout a k čemu se budou chtít zavázat. Rozhodně nevidím nejmenší důvod být na ně hodný.
Nevěřícný Berlín
* E15: Mluvili jsme o obnovitelných zdrojích, ale nejsou skutečnou alternativou vůči drahému Temelínu plynové elektrárny, které lze stavět levněji a rychleji?
Vždy posuzujte úvodní i provozní investici. Plynové elektrárny jsou samozřejmě lákavé tím, že je postavíte rychle, snadno, know-how je známé a komplikací je minimum. Ale cena plynu tvoří velmi podstatnou část provozních nákladů těchto elektráren – na rozdíl od ceny paliva u jaderných elektráren. Dukovany a Temelín jsou dnes, s prominutím, dojné krávy, v podstatě tisknou peníze. Hlavní hrozbou u plynu není to, že by dodavatel plynu, v našem případě ruský Gazprom, chtěl nějak své situace zneužít. Primární obava souvisí s tím, že nikdo nedokáže předpovědět vývoj ceny plynu. V Americe způsobil cenovou revoluci břidličný plyn, ale v Evropě zatím podobnou roli nehraje.
* E15: Společnosti RWE a Alpiq nedávno pozastavily svůj projekt plynové elektrárny v Česku. Jak to hodnotíte?
Mluvil jsem s vedením RWE a naprosto chápu jejich rozhodnutí. My jsme v Evropě vytvořili situaci, kdy investovat v energetice do čehokoli, co není masivně dotované, většinou nedává ekonomický smysl. Letos na jaře, kdy padlo rozhodnutí o uzavírání německých atomových elektráren, jsem Němcům předpověděl, že jejich dalším krokem bude oznámení garantovaných výkupních cen pro elektřinu z plynu. V Berlíně se tvářili nevěřícně, ale myslím, že k tomu dnes směřují mílovými kroky. Jako stát si můžete krásně naplánovat nové zdroje elektřiny, ale ve finále je musí někdo postavit. A ten někdo musí mít komerční projekt, se kterým půjde do banky, kde získá úvěr.
* E15: Britové dnes uvažují o garantované ceně elektřiny nejen z obnovitelných zdrojů, ale i z jaderných elektráren. V Česku máme garantované výkupní ceny pro obnovitelné zdroje, myslíte, že je bude nutné zavést i pro jiné zdroje?
Myslím, že k téhle debatě směřujeme. Měli bychom o tom také jednat s Německem a dalšími zeměmi v Evropské unii včetně Británie. Základním problémem, který dnes v Evropě máme, není atom, ale to, že nám hrozí deficit elektřiny – navzdory všem krásným slovům, která jsme pronesli. Velká část elektráren v Evropě je stará čtyřicet padesát let. Buď se obnoví, nebo se zbourají. A pak je bude nutné nahradit.
* E15: Nedokážu si představit, co by říkali Němci, kdybychom zavedli garantované ceny pro elektřinu z jaderných elektráren…
Británie se tak možná rozhodne.
* E15: Británie má postavení evropské velmoci…
Já bych v tomhle směru žádné rozlišení mezi námi a Británií nedělal. Když jsem v Berlíně, rozhodně se necítím nějakým malým. Je nutné mít sebevědomí a vědět, co chcete a potřebujete. Británie je dobrý příklad, protože tam zjistili, že budou potřebovat masivní, velké investice do energetiky a že na to nemají finance. Musejí nabídnout ekonomicky návratné projekty a jednou z možností je garantovaná výkupní cena elektřiny, například z jaderných elektráren. Ta britská debata se mi líbí, je velmi věcná.
Václav Bartuška (43)
Jako velvyslanec pro energetickou bezpečnost se stal i vládním zmocněncem pro dostavbu Temelína. Vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze, byl aktivním účastníkem studentských akcí v roce 1989 a posléze také členem parlamentní komise pro vyšetřování příčin a pozadí událostí 17. listopadu. Své tehdejší poznatky a nejistoty vylíčil v knize Polojasno. V devadesátých letech se věnoval cestování a psaní dalších knih. Byl také generálním komisařem české účasti na světové výstavě v Hannoveru.
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
