* E15: Zakouřil jste si někdy jointa?
Ne, nikdy jsem to neochutnal.
* E15: Jak jste se dostal k pěstování a zpracování technického konopí?
Už od konce osmdesátých let jsem se hodně zabýval problematikou obnovitelných zdrojů a výrobou elektřiny a postupně jsem zkoušel slunce, vodu, vítr. Ale přitom jsem si uvědomil, že to všechno mohou být jen doplňující zdroje, protože neumějí produkovat energii po celý rok. I když jde vývoj v této oblasti hodně dopředu, když není vítr, tak prostě není energie. Skutečně obnovitelný zdroj je ten, který každý rok znovu naroste a vytvoří zásobu na další rok.
* E15: Takže bioplodiny?
Jenže i v téhle kategorii jsou velké rozdíly. Spousta lidí zkouší pěstovat plodiny, které jdou pak celé do bioplynů, ale podle mého názoru by do bioplynů měly jít jen odpady z rostlin, ne primárně celé plodiny, které pěstujete na zemědělské půdě. A právě tohle splňuje konopí.
500 prvků pro zdraví
* E15: Kdy jste se do pěstování a zpracování konopí naplno pustil?
V roce 2005 jsem objel Evropu, abych viděl, jak se s konopím pracuje. A tehdy jsem se rozhodl, že se do konopí také pustím. Jenže to jde pomalu, protože lidé se konopí bojí.
Takže jsem si dal nejprve cíl seznámit lidi s pozitivními vlastnostmi konopí a rozhodl jsem se, že na to půjdu přes potraviny a přes léčivo. To byl náš původní záměr, jak využít konopí. Ale možnosti využití konopí jsou mnohem širší. Při současných technologiích můžete z konopí vyrobit na 50 tisíc výrobků. To je technická stránka věci. Na druhé straně má konopí obrovské výživové přednosti. Třeba česnek obsahuje 400 prvků, které mají pozitivní vliv na lidský organismus, zatímco konopí jich má přes 500 a ještě stále není objeveno, co všechno umí konopí léčit.
* E15: Co vás v Evropě nejvíce překvapilo? Kde jsou v práci s konopím nejdál?
Nejdál je Německo. Vždycky se tvrdilo, že konopí, zvláště když je čtyři pět metrů vysoké, nejde sklízet. Ale v Německu už měli před deseti lety několik strojů, víceméně přestavěných kombajnů, které to uměly. A tak jsme jeden z těchto strojů za šest milionů koupili. Díky tomu dnes jezdíme sklízet třeba do Francie či do Polska.
* E15: Jak běžným jevem bylo konopí na českých polích třeba před sto lety?
Naprosto běžným. V Česku a na Slovensku se pěstovalo ještě v roce 1967, ale stále se pozvolna utlumovalo. Z konopí se dělalo hlavně oblečení, zatímco ze semínek se připravovala kaše. Třeba burlaci na Volze, kteří tahali lodě proti proudu a dřeli od rána do večera, jedli hlavně konopnou kaši. Ale konopí mělo na českých polích spoustu dalších funkcí. Protože rostliny konopí odpuzují hmyz, dávalo se konopí třeba před brambory. Lidé konopí znali a běžně ho používali. V té době to bylo samozřejmě pravé konopí, šlechtění přišlo až mnohem později. Jenže po válce byl vydán zákon a pěstování konopí se začalo rušit. Teď však doufám, už to nikdo nezastaví a konopí se vrátí zase zpátky, protože člověk pomalu přichází na to, v čem všem konopí pomáhá.
* E15: Když bylo konopí tak rozšířené, proč nastal po válce jeho konec?
To je zajímavá otázka. Když se totiž vrátíte hlouběji do historie, uvidíte, že se bez konopí nikdo neobešel. Třeba Kryštof Kolumbus měl plachty i lana z konopí či Levis Strauss udělal první džíny také z konopí. Dělalo se z něho oblečení, uniformy pro vojáky, lana do dolů, malířská plátna. Samozřejmě to bylo normální konopí, které mělo větší či menší množství THC, ale tehdy se to nezneužívalo. Jenže pak se objevila ropa, ropní magnáti měli obrovské peníze a začali válčit proti konopí. A vyhráli, protože chudí sedláci se jim nemohli bránit. A tak se konopí v civilizovaném světě zlikvidovalo. Přitom není třeba dávat konopí nějaký magický nádech, ale naopak přijmout a respektovat fakt, že jde o jednu z nejvděčnějších rostlin, které máme k dispozici.
* E15: Konopí se vrátilo až koncem devadesátých let, kdy byla vyšlechtěna technická odrůda? Jak velký byl zájem ze strany zemědělců?
Se šlechtěním se u nás začalo v polovině devadesátých let, osivo pocházelo z polské Poznaně. A od roku 1999 je povoleno konopí znovu pěstovat. Poptávka byla zpočátku celkem slušná, ale narážela na jeden neřešitelný problém. Umíme konopí zasít, umíme ho díky speciálním kombajnům sklidit z pole, ale problém je konopí zpracovávat. Pokud tady byly nějaké tírny, zlikvidovaly se už před mnoha lety a konopí, tedy míněno celou rostlinu, dnes u nás neumíme zpracovat. Zpracováváme především semínka, ročně zhruba kolem 70 až 90 tun, a musíme je vozit z ciziny. A to všechno je způsobeno tím, že nemáme kde a jak zpracovat stonek.
Na konopí nikdo dotaci nedá
* E15: Jak složité by bylo vybudování tírny?
To záleží na kapacitě a velikosti. Pokud uděláte menší linku na nějaké farmě, potřebujete 30 až 50 milionů, pokud ji vezmete od velké firmy, vyjde jenom strojní zařízení zhruba na 120 milionů. Proto je lepší udělat několik menších tíren. Teď bychom potřebovali nějakých třicet milionů, abychom udělali pilotní projekt. Víme, co chceme, víme, jak to udělat, ale tam jsme se zasekli. Zkoušeli jsme několik dotačních titulů, ale žádný nám neprošel. Bojím se, že už slovo konopí vyvolává takové negativní reakce, že to je jako boj s větrnými mlýny. Nechápu, proč se z toho dělá taková věda, vždyť je to jako mák, který se dá také zneužít, a přitom ho všichni používáme do buchet i jinam. Ale jakmile začnete s konopím, všichni se vyděsí a nechtějí s tím mít nic společného.
* E15: A co se děje v tírně?
V tírně rozdělíte stonek, vlákno dáte třeba do papíren či do textilního průmyslu, zatímco z pazdeří můžete vyrábět například dřevotřískové desky, které jsou o třicet procent lehčí než desky z pilin a současně o 40 procent pevnější. Rostlinu zpracujete stoprocentně, nic z ní nezůstane. Málokdo však tuší, že konopí má až čtyřikrát vyšší energetickou účinnost než kukuřice. Ale tím to nekončí. Dnes jsou ve velké oblibě koně a právě z pazdeří je možné připravit naprosto dokonalou podestýlku. Jenže u nás na to lidé stále neslyší.
* E15: Proč?
Opět obrovská neznalost. Když řeknu v zahraničí, že zdejší veterinář chtěl koně hnát na antidopingové zkoušky, protože kůň leží na konopném pazdeří, vysmějí se nám, co si to tu vymýšlíme. Tam totiž všichni vědí, že je to pro koně mimořádně skvělá podestýlka. Má totiž velkou nasákavost, ne jako když dáte pod koně piliny. Navíc když dáte výlisky po získání oleje z konopných semínek koním do krmiva, nestačíte se divit, jaký to na ně bude mít vliv. Během měsíce a půl má takový kůň nádherně lesklou srst. Jenže u nás se všichni bojí dopingu, přitom nevědí, že v semínkách téměř žádné THC není. A pozor, nejen technické, ale ani indické konopí nemá v semínku po dozrání THC. THC je totiž hlavně v květu a několika nejbližších listech.
* E15: Vizuálně, tedy alespoň pro laika, vypadá technické i indické konopí téměř totožně. Chodí vám policisté či úředníci kontrolovat pole? Udávají vás spoluobčané?
To už je zaplať pánbůh za námi, protože už všichni vědí, že tady konopná pole jsou. Ale čas od času musíme vyhánět mladé, kteří si myslí, že to není technické konopí, a chodí nám to sklízet. Samozřejmě kontroly jezdí, ale my máme doklad, že je to šlechtěné konopí s minimálním obsahem THC. A protože většina lidí skutečně nepozná, jestli je to technika, nebo indika, zvláště když nám to pořádně naroste, čas od času k nám jezdí pro konopí také filmaři, kteří je potřebují do svých filmů a kteří potřebují být krytí, že nepoužívají pravé konopí.
Léky z konopí nemusí být drahé
* E15: Kolik kilogramů semínka získá zemědělec z jednoho hektaru konopí?
Záleží na tom, jak se o pole stará, zhruba od 500 kilogramů až do jedné a půl tuny. A k tomu musíte připočítat dalších 6 až 12 tun stonku.
* E15: Kolik ze semínek vylisujete oleje?
Ze sta kilogramů vylisujeme 20 až 22 kilogramů perfektně čistého oleje. Ze zbytku pak děláme mouku. Paradoxem je, že spousta lidí ani nezná konopný olej a myslí si, že není k jídlu, ale používá se jen k technickým účelům. Vedle oleje nabízíme také samotná semínka. Obojí dodáváme především do zdravých výživ.
* E15: Děláte také bio konopí?
Konopí se bio dělat nemusí, neboť tato rostlina má zvláštní schopnost, kdy umí sama při svém růstu všechny negativní látky uložit do stonku. My děláme pravidelně rozbory na těžké kovy a žádné tam nejsou. Ale to platí jen tehdy, když se konopí normálně ošetřuje a hnojí, protože pokud se to bude přehánět, tak to ani konopí nezvládne. Před časem jsme dovezli vzorek konopí třeba z Číny a tam bylo hrozně mědi.
* E15: Čím je konopný olej vlastně tak unikátní?
V první řadě jde o nenasycené mastné kyseliny omega-3 a omega-6, které jsou v něm obsažené v ideálním poměru. Slunečnicový či lněný olej je také obsahuje, ale už ne v tak optimálním poměru. Pak je tam vitamin B a vitamin E. Konopný olej poskytuje člověku to, co dříve dával dětem třeba rybí tuk. Podporuje buněčný metabolismus a je jedním z nejlepších přírodních prostředků na posílení imunity. Navíc zlepšuje trávení, funkci jater či ledvin, ale také zklidňuje nervovou soustavu. Přitom stačí třikrát týdně spolknout jednu lžičku. A pokud vám samotný olej nechutná, můžete ho jíst s chlebem či přidávat do salátů. Anebo konzumovat místo oleje konopná semínka.
* E15: Jenže konopí neslouží jen k prevenci, ale také jako lék. Co všechno umí léčit?
Konopný olej zabírá především na nemoci kůže, především na lupénku. A také velmi dobře působí proti bolesti. To samozřejmě umí olej z technického konopí. Pokud přejdeme k indickému konopí, které obsahuje THC, tam jsou účinky ještě mnohem zajímavější, neboť se s jeho pomocí dá úspěšně léčit rakovina. Přestože se to všeobecně ví, lékaři se konopí stále bojí a upřednostňují chemii. Za příklad by mohl posloužit český biochemik docent Lumír Hanuš, který se léčbou rakoviny zabývá už léta v Izraeli a má za sebou úspěšnou léčbu tří tisíc lidí, převážně dětí. A i z hlediska legislativy to mají dobře ošetřené. V Izraeli se pěstuje indické konopí jen v několika sklenících a stejně tak je jen několik specialistů, kteří mohou takový způsob léčby předepsat.
* E15: V Česku teď probíhá velká debata, jak nastavit jasná pravidla pro pěstování pravého konopí pro lékařské účely. Předpokládáte, že se do produkce pravého konopí také zapojíte?
Pokud budou nastavena rozumná pravidla, rádi bychom se do toho pustili, protože víme, jak konopí nemocným lidem pomáhá. Ale jenom doufám, že se z toho nestane nějaký šílený byznys, který by samotné léky výrazně prodražil. Samozřejmě vydělat chce každý, ale tady je primární, aby to sloužilo lidem. Léky z konopí totiž nemusejí být vůbec drahé. Ale jak to všechno dopadne, to je zatím ve hvězdách.
Václav Říha (63)
Vystudoval střední průmyslovou školu, po roce 1989 otevřel čerpací stanici. Od poloviny devadesátých let se zabývá obnovitelnými zdroji energie, přičemž narazil také na široce využitelné konopí. V roce 2001 začal s jeho pěstováním, o čtyři roky později založil společnost Hemp Production. V současné době pěstuje konopí na 40 hektarech. Z konopných semínek připravuje konopný olej a další potravinářské či léčivé výrobky. Je ženatý, má dvě děti.
