Majitel českobudějovického holdingu Koh-i-noor Vlastislav Bříza je jedním ze signatářů výzvy pro transformaci české ekonomiky, kterou lídři tuzemského byznysu sepsali právě proto, aby vláda přepnula z jednoduchého přemýšlení „montovací” ekonomiky na sofistikovanější úroveň země, která zvládá ustát globální tlaky, když stojí vysoko v celosvětovém řetězci a produkuje zboží s přidanou hodnotou. Jenže podle doyena českého byznysu se to nedaří a Fialův kabinet pokračuje v desítky let nastoleném scénáři. „Vláda je pro mě zatím velkým zklamáním a nevidím, že by něco reálného učinila. Chybí jí vize a v případě operativy vidíme problémy jako například s pětitisícovým příspěvkem,” tvrdí.
Vy jste v podnikání zažil mnohé. Přechod na tržní ekonomiku, devadesátá léta, krachy bank, finanční krizi 2008. Co si myslíte o nynější situaci ohledně války na Ukrajině a s tím spojeným zdražováním energií, vysokou inflací. Čekal jste to? Je to běžný výkyv?
Budu velmi stručný. Přiznávám, že jsem takový nárůst zdražování nečekal a rozhodně se nejedná o běžný výkyv. Jako firma jsme na krize cyklického charakteru připraveni, ale do toho je i krize, která ještě bude mít zásadní eskalaci. Jen si to většina obyvatel zatím neuvědomuje.
Co čekáte, že se stane?
Určitě se bude čím dále více zvyšovat tlak na vládu a to zejména ve vazbě na cenu energií. V podnikové sféře se pak budou zvyšovat požadavky na růst mezd, a to v takové výši, aby se přinejmenším dorovnala aktuální inflaci, což je ale ve skutečnosti nemožné splnit.
Když se na situaci podíváte globálně, jak dlouho potrvá a kdo z ní vyjde jako vítěz?
Při vyslovení slova vítěz si většinou představím olympijského vítěze se zlatou medailí na krku. Ale jsem přesvědčen, že tentokrát na tom stupni vítězů nebude stát nikdo, protože to řešení stávající situace je nesmírně komplikované a tak trochu prohrají úplně všichni. A jak dlouho potrvá? To neví vůbec nikdo a prognostikovat to je jak věštění z křišťálové koule. Určitě to ale nebude v řádu měsíců, na to můžeme rovnou zapomenout.
Jak vidíte budoucnost Česka, respektive jaká je nejméně bolestivá cesta ze stávající situace?
Jakákoliv cesta nebude bezbolestná. Její start začne na podzim. Jsme v situaci, ve které jsme nebyli desítky let, každý den je situace jiná a je potřeba na všechno reagovat operativně. Bez byznysové vize fungovat nejde, ale bez profesionálního krizové řízení také ne. A dnes uspěje ten, kdo dokáže dělat dobře obojí.
Co by průmyslu nyní pomohlo jako konkrétní opatření? Kurzarbeit?
Kurzarbeit nyní určitě není nutný, ale to neznamená, že by se nemělo pracovat na jeho přípravě. Průmyslu by teď nejvíce pomohlo řešit okamžitě energetickou situaci. Ale ne stylem, že budeme kupovat nejdražší plyn na světě. Máme prázdné zásobníky, tak je budeme plnit za každou cenu. To není strategie. Mělo by se to řešit na celoevropské úrovni, vypsat jasná výběrová řízení a dělat maximum pro to, abychom to jak my, tak celá EU energeticky ustáli. Ale je to problém, protože někdy jsme jako Evropa jednotní a jindy se hlasuje podle toho, jak se to komu hodí.
Je to teoretická otázka, protože Česko neplní potřebná kritéria, ale ptám se i s ohledem na inflaci. Bylo by nyní výhodné mít euro?
Měli jsme ho mít už dávno a stejně se mu do budoucna nevyhneme. Kdybychom měli euro už nyní, inflace by nebyla na 15 procent, ale byla by o několik procent nižší. A jestli by bylo výhodné mít euro? Pro nás určitě. Jsme exportní podnik, takže pro nás je euro klíčové.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
