Evropská energetická krize se alespoň prozatím vzdaluje nejčernějším scénářům nedostatku energií. Teplotně přívětivý podzim a úspory ve spotřebě umožnily naplnit evropské i české zásobníky na takovou úroveň, že je hrozba plynu pro letošní topnou sezónu už jen teoretická, míní majitel skupiny Carbounion Holding Petr Paukner. „Zkapalněného plynu bude pro letošek určitě dostatek, pokud nenastane arktická zima nebo katastrofické scénáře v geopolitice. Podíl plynu ve výrobě elektřiny bych dnes přesto nezvyšoval ani náhodou,“ říká Paukner.
Zásobníky plynu jsou v Česku téměř plné a vypadá to, že alespoň na tuto zimu bude mít Česko plynu dost. Jak se energetická krize může vyvíjet dál?
Tady je potřeba říci, že naplněnost zásobníků umožnily dva faktory – počasí a úspory ve spotřebě, zejména u domácností. U průmyslových podniků zatím výraznější úspory nevnímám, alespoň podle mých dílčích informací z našeho podnikání, ale i u nich lze sledovat určitý trend poklesu spotřeby. Vzbuzuje to mírný optimismus, ale zároveň to pro mě není překvapení. Dvacet let v Evropě byly energie tak levné, že nikoho by o úsporách nenapadlo ani přemýšlet, natož je realizovat. Z toho důvodu je potenciál úspor obrovský a může být ještě výraznější. Evropa své současné bohatství na levné energii v podstatě založila, oproti Asii a zejména třeba Japonsku zde byla energie daleko levnější. Na druhou stranu, význam naplněnosti zásobníků bych příliš nepřeceňoval. Důležitější je, jak se bude vyvíjet nadále počasí a jak rychle se dobuduje infrastruktura.
Jaké jsou tedy nejpravděpodobnější scénáře?
Zkapalněného plynu bude pro letošek určitě dostatek, pokud nenastane arktická zima nebo katastrofické scénáře v geopolitice. Zároveň by ani nemusel být drahý. Spousta obchodníků nakupovala LNG ze spekulativních důvodů a nyní čeká na uskladnění plynu v přeplněných terminálech, což samozřejmě snižuje cenu LNG. To ale neznamená, že se dostaneme na ceny plynu před krizí. Bude stále několikanásobně dražší než minulé léto, a to z toho důvodu, že s dodávkami LNG je spojena celá řada nákladů, například na přepravu, na zkapalnění, opětovné zplynování. Na cenu za potrubní plyn se kvůli fyzikálním zákonitostem dostat jednoduše nemůžeme.
VIDEO: Vít Rakušan o prvním roce vlády, válce i migrační krizi
O nedostatek plynu se nebojíte ani pro příští zimu?
Spíš ne. Ale musí se pokračovat s úsporami ve spotřebě, a to i u průmyslu. Zároveň nesmí být šílená zima.
Jaká bude role plynu po této krizi?
Němci ho nadále chtějí jako přechodné palivo, než si vystačí s obnovitelnými zdroji. Potřebují zdroj základního zatížení – tedy buď plynovky, uhelky nebo jaderné elektrárny, a z jejich pohledu připadá do úvahy jen plyn.
Jsem přesvědčen, že se tohoto plánu nevzdají. Jde o ideologii, která s rozumem nemá nic společného. V tamní vládní koalici jsou zastoupeni i Zelení, kteří po dlouhých měsících dohadování přistoupili na to, že o pár měsíců prodlouží životnost posledních jaderných zdrojů. Sami Zelení to dokázali prodat jako hlas rozumu, pragmatismu. Podle nálady, kterou mám možnost vnímat, je to ale jejich poslední velký ústupek. Jinak by strana přišla o své voliče. Já si každopádně myslím, že tato německá – přehnaně ideologická – cesta není nejšťastnější. Jsem daleko větší zastánce trhu.
Jaká má být tedy česká cesta, když Němci to podle vás dělají špatně?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
