Všem se vyplatí, aby podporu dostávaly jen menší solární instalace, říká náměstek pro energetiku Neděla | E15.cz

Všem se vyplatí, aby podporu dostávaly jen menší solární instalace, říká náměstek pro energetiku Neděla

Ondřej Souček

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce v další dekádě podporovat zejména menší, například střešní instalace solárních panelů, které pomáhají plnit více cílů najednou. „Když si někdo doma postaví solární panely, bude se víc snažit, aby byl dům celkově energeticky efektivní, takže ho zateplí, zavede si tam baterii, čímž sníží odběr elektřiny z distribuční sítě, a nainstaluje si tam i chytrou domácnost,“ říká náměstek resortu pro oblast energetiky René Neděla.

Jaké v poslední době vnímáte trendy v energetice?
 
Určitě zajímavý je globální trend postupné energetické decentralizace a přechod na obnovitelné zdroje energie. V poslední době navíc v Evropě probíhají hlasování a finalizace nad jednotlivými materiály takzvaného zimního balíčku. Nyní se například bude schvalovat nařízení o vnitřním trhu s elektřinou.
 
Co to bude znamenat pro Českou republiku?
 
Velmi pravděpodobně projde v dnešní podobě a proto budeme muset zaručit, že určitý podíl naší elektrické kapacity bude k dispozici pro přeshraniční obchodování. Běžně sice obchodujeme s Německem nebo Rakouskem, ale z bezpečnostních důvodů si vytváříme kapacitní rezervu a nepouštíme tam tolik, kolik bychom mohli.

Důvodem jsou především nahodilé přetoky z Německa kvůli vysokému počtu větrných parků na severu země a nedostatečným kapacitám tamní přenosové soustavy, která nestíhá elektřinu přenášet na jih, kde je průmysl. Evropský trh s elektřinou bude po nařízení mnohem propojenější.
 
Kdy bude nařízení platit?
 
Po schválení Evropským parlamentem ho ještě musí schválit ministři členských zemí Evropské unie. Předpokládám, že během prvního čtvrtletí letošního roku.
 
Důležitá energetická legislativa se řeší i v Česku. Co zásadního přinese novela energetického zákona a kdy bude účinná?
 
Doufám, že od začátku příštího roku. Novela energetického zákona vzniká kvůli novele zákona o podporovaných zdrojích energie a je tedy spíš technického charakteru. Soustředíme se například na ochranu spotřebitele nebo lepší implementaci některých předešlých směrnic Evropské unie. U zákona o podporovaných zdrojích se zároveň řeší nová pravidla veřejné podpory v oblasti energetiky po roce 2021.

EPH dál investuje do biomasy, získal elektrárnu na severu Itálie

Svaz moderní energetiky tato nová pravidle kritizuje. Nelibí se mu například vyřazení solárních parků z veřejných aukcí, které mají po roce 2021 nastartovat další rozvoj obnovitelných zdrojů...
 
V současné době platíme zhruba 50 miliard korun ročně na provozní podporu obnovitelných zdrojů energie. V roce 2030 by se měl objem obnovitelných zdrojů ještě zvýšit, protože podle nového plánu má vzrůst podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie ze zhruba 15 na 21 procent.

Je proto nutné hledat taková opatření, která budou co nejméně zatěžovat konečného spotřebitele a budou mít co největší efekt. V solárním byznysu roste počet projektů, které vznikají pouze na základě investiční podpory, a nikoliv té provozní. To je z pohledu státu a ve finále i z pohledu investora daleko výhodnější. Chceme tím trhu dát signál, že se stát bude zaměřovat na střešní instalace v místě spotřeby.
 
Proč aukcemi podpoříte například větrné parky a solární ne?
 
Větrné parky mají mnohem vyšší využití. Zatímco u fotovoltaiky lze vyrábět energii zhruba tisíc hodin za rok, u větrníků je to dvojnásobek.
 
U větrných parků ale hrozí, že jejich větší rozvoj zbrzdí regulace, která je neumožňuje stavět v blízkosti obydleného území. S tím počítáte? Co hodláte udělat pro to, aby tato regulace neohrozila splnění cíle?
 
Máte pravdu, ale tady se musíme vrátit o krok zpátky. Celoevropský cíl 32 procent se skládá ze tří sektorových cílů, mezi něž patří doprava, vytápění a chlazení a pak je teprve výroba elektřiny. Je tedy zřejmé, že v oblasti dopravy a vytápění a chlazení nebudou větrné ani solární parky hrát žádnou roli, protože se jedná o zcela jiný segment.
 
To ano, ale stále jsem nedostal odpověď, proč upřednostnit větrné parky před solárními, když u těch větrných hrozí, že jejich rozsáhlejší výstavbě zabrání regulace.
 
Ale ano, dostal. Větrné parky jsou zkrátka efektivnější. To ale neznamená, že se nebude rozvíjet fotovoltaika. Podle našich propočtů dojde k poměrně razantnímu zvýšení počtu menších fotovoltaických elektráren a navíc nikde není psáno, že se nemůže postavit velký solární park. Když se to soukromým subjektům vyplatí, tak jim to nikdo zakazovat nebude, ale říkáme, že tato instalace bude bez provozní podpory.
 
Budou do roku 2030 solární parky technologicky natolik pokročilé, že se je ekonomicky vyplatí postavit i bez garantované výkupní ceny, tedy de facto provozní podpory?
 
Už v současné době existují velké instalace řádově ve stovkách kilowatt, které jsou vybudované čistě na investiční podpoře. Napomáhá tomu i růst ceny silové elektřiny. A v okolních státech jsou solární parky, které fungují čistě na tržních principech. Takže ano.

Reuters: Tykačova Seven Energy podala nabídku na řecké elektrárny

Lze tedy očekávat, že až kolem roku 2030 vyprší garantovaná výkupní cena pro parky vybudované před rokem 2010, bude jejich provoz pokračovat?
 
Doufáme, že budou dál pokračovat ve výrobě i bez provozní podpory, protože kdyby tato výroba z roku na rok vypadla, tak se tu nebavíme o zvýšení podílu OZE o zhruba šest procentních bodů, ale o nahrazení i stávajících dvou gigawattů instalovaného výkonu.
 
A je ve hře další provozní podpora pro tyto parky?
 
Ne, určitě ne.
 
Ale ta hrozba, že tyto parky naráz skončí a ohrozí tím energetické cíle, tu přece je.
 
Ale provozní podpora byla zamýšlena k tomu, aby se její pomocí zajistila ekonomická návratnost této investice, což bude splněno. Další provoz tedy bude zisk po odečtení provozních nákladů, které nejsou tak výrazné. Jakákoliv provozní podpora deformuje tržní prostředí. Jakmile vyšleme signál, že podpora bude nadále pokračovat, tak si na ni tuzemský fotovoltaický trh zvykne, nebude inovovat a doplatí na to konečný spotřebitel.

Z mnoha důvodů je proto mnohem výhodnější fotovoltaika v domácnostech. Když si někdo doma postaví solární panely, bude se víc snažit, aby byl dům celkově energeticky efektivní, takže ho zateplí, zavede si tam baterii, čímž sníží odběr elektřiny z distribuční sítě, a nainstaluje si tam i chytrou domácnost. Pro nás jako stát to znamená, že spotřebitel jednak snižuje zatížení vůči síti, jednak snižuje konečnou spotřebu, čímž nám pomáhá plnit cíl úspory energie, a zároveň pomáhá plnit i cíl podílu obnovitelných zdrojů energie.
 
Podle plánu má kolem roku 2040 růst i spotřeba elektřiny z jaderných elektráren. Chce tím stát zmírňovat možná rizika spojená s přechodem od uhlí k plynu, tedy vyšší závislost na Rusku?
 
Ano, někde okolo roku 2035 až 2040 se předpokládá, že z důvodů zpřísňování emisních limitů a nedostatku kvalitního uhlí dojde k odstávce čtyř gigawattů uhelných elektráren.

A tyto zdroje je potřeba nahradit opět elektrárnami, které dokážou poskytovat dodávku základního zatížení (přísun elektřiny, jejíž výše je stejná po celou dobu kontraktu a tím zvyšuje stabilitu sítě, pozn. autora). Takže jaké má stát možnosti? Zde je potřeba se ptát, jestli chci být skutečně tak závislý na ruském plynu? V roce 2015 stát v energetické koncepci rozhodl, že to je příliš nebezpečné. A proto jako poslední možnost zbývá jádro.

Nováková: Nový jaderný zdroj by měl stavět ČEZ s garancí státu

A skutečně věříte, že se podaří dobudovat další jaderný blok či bloky? Čím dál více se o tom pochybuje.
 
Zkrátka to bude potřeba. Když se tak nestane, bude ohrožena bezpečnost.
 
Druhou oblastí, kde máme stanovit svůj cíl podílu obnovitelných zdrojů energie, je doprava. Jakou tam chystáte strategii?
 
Když jsme na ministerstvu vytvářeli cíl pro dopravu, dívali jsme na to, co jsou pokročilá biopaliva dle směrnice a jaký je jejich potenciál v Česku. Vyšlo nám z toho, že největší smysl dává podpora pro biometan. Předpokládáme, že zhruba polovina ze současných 600 bioplynových stanic by se změnila na výrobnu biometanu.

Polovina je to z toho důvodu, že právě takový podíl je v blízkosti plynárenské soustavy, kam by byl biometan dodáván. Je ale potřeba zdůraznit, že výrobny na biometan nebudou moci spalovat plodiny, jakou je například kukuřice, ale pouze biologicky rozložitelné odpady. Tedy pokud chtějí, aby byl jejich biometan certifikován jako pokročilé biopalivo.
 
Dosud je ale stále většina bioplynových stanic stavěná na plodiny.
 
Ano, ale to se bude měnit, protože v roce 2024 se zakáže skládkování a biologicky rozložitelného odpadu bude přibývat. Z národního plánu odpadového hospodářství nám vychází, že odpadu bude dost.
 
Důležitou roli budou hrát i elektromobily. Už se ví, jak bude vypadat podpora elektrifikace v dopravě?
 
V oblasti dalších alternativních zdrojů, jako jsou elektromobily, ministerstvo dopravy plánuje dotační podporu pro výstavbu kompletní sítě dobíjecích stanic pro Českou republiku. Plán se však podle ministerstva trochu zpozdil, kompletní síť by tak měla být hotova až v roce 2023.
 
A co baterie na energetickém trhu samotném?
 
V novele energetického zákona jsme baterie právně ukotvili a v rámci toho jsme umožnili akumulaci jak u výrobny elektřiny, tak u distributora a přenosové soustavy. Samostatně stojící baterie ale chceme zanést až do zcela nového energetického zákona, u něhož bychom měli do konce tohoto roku zpracovat věcný záměr, neboť je nutné analyzovat potenciál a dopady.
 
Proč je nešlo ukotvit i v současné novele zákona?
 
Ta novela má vyřešit to nejzásadnější, abychom plnili evropské směrnice. Zároveň vnímáme, že energetický zákon už nevyhovuje současným trendům, a proto budeme připravovat zmiňovaný věcný záměr nového zákona.

René Neděla (38)
Na ČVUT vystudoval strojní fakultu. Od roku 2011 působil na Energetickém regulačním úřadě v několika pozicích od specialisty regulace v energetice, vedoucího oddělení strategie a poradců, ředitele odboru teplárenství po ředitele sekce regulace. Zároveň přednášel technické předměty na ČVUT fakultě strojní a následně na technické fakultě České zemědělské univerzity. Působil v různých vládních a nevládních pracovních skupinách pro oblast energetiky, ale i vodárenství. Loni se stal náměstkem ministerstva průmyslu a obchodu pro energetiku, čímž zároveň získal členství v dozorčí radě státní firmy ČEPS, která zajišťuje stabilizaci přenosové soustavy.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!