O zakázku v řádu stovek miliard korun na dva další bloky české jaderné elektrárny soutěží Westinghouse právě s ruským Rosatomem a francouzskou Arevou. Což má pikantní nádech – Yves Brachet, který teď nově řídí evropské aktivity americké společnosti Westinghouse z japonské skupiny Toshiba, je Francouz.
* E15: Více než před rokem jsem připravoval rozhovor s vaším předchůdcem ve firmě Westinghouse Andersem Jacksonem. Bylo to v Berlíně a Jackson poměrně optimisticky předpokládal, že se Německo vrací k jaderné energetice. Ale pak přišla Fukušima. Jak vidíte další vývoj v celé Evropě?
Situace je teď komplikovaná. Pro Německo už bude složité rozhodnutí ohledně odchodu od jaderné energetiky změnit. I když to nikdo nemůže předem stoprocentně říct… Třeba Švédsko před deseti patnácti lety činilo silné závazky, že opustí jádro, ale dnes v jaderné energetice pokračuje. My ovšem pochopitelně počítáme s tím, že Německo od jádra odchází. A víme, že jsme v situaci, kdy naši tradiční zákazníci mají problémy s veřejnou a politickou akceptovatelností jaderné energetiky. To se týká třeba i Belgie nebo Švýcarska. Na druhé straně je tu dost zemí, které chtějí s jadernou energetikou začít nebo se k ní vracejí. Mám na mysli třeba Polsko a řadu zemí dál na východ. Česko, jež navazuje na své tradice, také chystá nové jaderné bloky.
* E15: Odklon veřejného mínění od jaderné energetiky zaznamenáváme dokonce i ve vaší rodné Francii. Pochybnosti vyslovují některé politické strany včetně socialistů. Zůstane Francie pilířem evropské jaderné energetiky?
To, co vidíte ve Francii, je politická hra. Socialistická strana byla tradičně pro jadernou energetiku, stejně tak komunisté. Pro socialisty je teď ale v zájmu vítězství v příštích prezidentských volbách jedinou cestou vytvořit alianci se Zelenými. Musejí za to zaplatit a vyměnit pár jaderných elektráren za parlamentní místa. Mluvilo se o tom, že bude nutné uzavřít pětadvacet reaktorů. Reálná dohoda je ale taková, že během příštích pěti let – což je jedno prezidentské období – bude uzavřena jedna jaderná elektrárna poblíž německých hranic. Myslím, že si teď socialisté říkají – uvidíme, co bude za pět let. Jsem Francouz, pracuji v jaderném odvětví, a tak mám samozřejmě určité obavy. Ale ty obavy nejsou nijak přehnané.
* E15: Jako Francouz zastáváte vysoký manažerský post v americké společnosti s japonskými majiteli, která konkuruje francouzským firmám jako Areva. Je to pro vás složitá pozice?
Pracoval jsem téměř dvacet let ve skupině Cogema, což je dnes Areva. Pak jsem byl pět let v GDF Suez a teď jsem ve společnosti Westinghouse. Pracuji na globálním trhu, když jsem byl ve skupině Cogema, také jsem působil na různých místech celého světa. Nevidím v tom problém, respektuji Arevu jako svého konkurenta, který je také mým kolegou, s nímž mluvím rodnou francouzštinou.
* E15: Jak se tváří vaši bývalí kolegové z Arevy, když je potkáváte? Nevadí jim, že pracujete pro Westinghouse?
Když říkám, že pro mne je ta situace naprosto komfortní, protože vnímám dnešní globalizovaný svět, nutně to neznamená, že to takto akceptují všichni mí bývalí kolegové v Arevě. Mám mezi nimi stále přátele, v některých případech jsou naše vztahy složitější. Ale většina to chápe. Stejně tak pracuje třeba v Arevě řada Američanů.
* E15: Proč vlastně přichází výměna na postu evropského šéfa Westinghouse právě teď?
To je normální život, můj předchůdce Anders se rozhodl odejít z firmy. Chtěl se vrátit do své země – do Švédska – a dostal nabídku na pozici výkonného šéfa v tamní společnosti Studsvik. Když dostanete takovou nabídku v rodné zemi, je těžké říct ne.
Česká budoucnost není nejistá
* E15: Jak důležitý je pro vás temelínský tendr? Občas se setkávám s názorem, že také v Česku je budoucnost jaderné energetiky nejistá… Jak to vidíte vy?
Nejsem Čech, ale myslím, že ta budoucnost jistá je. Jsou tu všechny předpoklady, abychom se soutěže zúčastnili a měli velký zájem o tento trh. Česko je země, která má zkušenosti s jadernou energetikou, má potřebnou infrastrukturu i bezpečnostní dozor. Jsou tu politici, kteří jadernou energetiku podporují, a také silná společnost ČEZ, která má peníze.
* E15: Cenu jaderné energie ovlivní nové požadavky, zvláště na bezpečnostní prvky. Po fukušimské havárii budou jaderné elektrárny dražší. Bude vůbec ekonomicky atraktivní je stavět?
Samozřejmě platí, že čím budou dražší, tím budou méně atraktivní. Ale nemyslíme si, že to dosáhne takové úrovně, aby byla zpochybněna konkurenční schopnost jaderné energetiky. Životní cyklus nové elektrárny třetí generace, kterou prezentujeme také v Česku, bude šedesát let od jejího spuštění. U jaderné elektrárny máte velký problém s penězi, jež musíte dodat na začátku, ale pozdější náklady na palivo a údržbu jsou relativně malé. Když si uvědomíte, že amortizujete kapitál v dlouhodobém výhledu šedesáti let, vypadá to mnohem lépe. Navíc prodlužujeme životnost stávajících elektráren, které měly fungovat třicet čtyřicet let. Třeba ve Francii je teď hodně z nich blízko amortizaci. Díky tomu jsou ceny elektřiny ve Francii velmi nízké.
* E15: Anders Jackson mi řekl, že podle jeho osobního odhadu se cena nových bloků Temelína bude pohybovat kolem čtyř tisíc dolarů za jeden kilowatt instalovaného výkonu. Teď to vypadá, že to bude více.
To bych neřekl. Anders vám řekl číslo, které dává smysl, ale byl to čistě jeho soukromý názor. Nebudu vám říkat jiné číslo, ale musíte chápat, že skutečná cena bude záviset na mnoha různých faktorech. Ty souvisejí mimo jiné s konkrétním místem výstavby. Ale můžeme říct, že jsme nebyli informováni o žádných změnách, které bychom měli udělat, pokud jde o náš reaktor AP 1000. Mnoho regulátorů se ostatně po Fukušimě kloní k předpokladu, že koncept našeho reaktoru AP 1000, založený na pasivní bezpečnosti, je vhodnější než aktivní bezpečnostní systém. (Aktivní systém je založen na přívodu elektřiny, zatímco pasivní vychází z přírodních sil jako zemská přitažlivost – pozn. aut.) Fukušima tak fakticky potvrdila správnost přístupu Westinghouse.
* E15: Ale také zaznívá názor, že pasivní systémy pořád ještě nejsou prověřenou technologií…
Když chystáte nový design letadla, musíte si být jist, že nakonec to letadlo vyletí. Nejenže máme přesné kalkulace, ale v případě AP 1000 všechny ty pasivní bezpečnostní prvky testujeme. Stejně tak využíváme našich testovacích modelů k ověření odolnosti reaktoru proti nárazu letadla.
* E15: Ve Spojených státech však licenci pořád nemáte.
Licenci pro reaktor AP 1000 jsme poprvé získali už v roce 2006. V té době jsme ale nepočítali se zvláštní ochrannou stěnou právě proti nárazu letadla. U novějších reaktorů tuto stěnu instalovat budeme, takže jsme v tomto směru také změnili žádost o přidělení licence k příslušnému americkému úřadu. Ale pasivní bezpečnostní systémy už licencovány byly. Dokážete si představit, že by americký regulátor akceptoval pasivní systémy, aniž by si byl jist, že to funguje?
* E15: Češi by chtěli vidět ukončený referenční blok v zahraničí ještě předtím, než potvrdí zakázku pro vítěze temelínského tendru. Vy máte referenční bloky v Číně, kde jsou stavěny podle starších pravidel. Je možné je vůbec považovat za referenční?
Rozdíl mezi reaktory AP 1000, které teď stavíme v Číně, a AP 1000, jež nabízíme v Česku, je právě jen v té zdvojené ochranné stěně proti pádu letadla. Není to nic, co by mělo vliv na funkčnost samotného reaktoru. Očekáváme, že reaktor v Číně bude spuštěn na konci roku 2013, a určitě to může být reference.
* E15: Jedním z kritérií temelínského tendru je, že uchazeč musí získat licenci také v zemi původu. Mohly by tedy vaše problémy s licencí ve Spojených státech ovlivnit průběh tendru?
Jsem přesvědčen, že licenci pro novou verzi AP 1000 ve Spojených státech brzy získáme a tím také splníme podmínku tendru v České republice.
Loterie neovlivní rozhodování ČEZ
* E15: Jaká kritéria nakonec podle vás rozhodnou o výsledku temelínského tendru?
Kritéria stanovuje zadavatel tendru. Ale asi si sám dokážete představit, co to bude. Bezpochyby cena i technologie.
* E15: Ano. Ale pak jsou tu také neoficiální kritéria, jako účast českých firem na stavbě. Očekáváte, že to bude hrát významnou roli?
Je evidentní, že to roli hrát bude. Vlastně je to politický aspekt tendru. My to samozřejmě bereme v potaz. A byl to také jeden z důvodů, proč jsme minulý týden přijeli do Česka – diskutovali jsme se zdejšími firmami o jejich subdodávkách.
* E15: Jedna česká loterijní společnost vyhlásila sázky na výsledek temelínského tendru a favoritem jsou podle bookmakerů Rusové. Překvapuje vás to?
V Česku máte dlouhou historii spolupráce s Rusy. Zdejší jaderné elektrárny jsou postaveny na základě ruského designu. Ale nemohu tyto sázky nijak komentovat. My připravujeme co nejlepší nabídku, spolupracujeme se zdejším průmyslem a rozhodne společnost ČEZ. Nemyslím si, že by ČEZ vybíral na základě této loterie. Jsou to profesionálové, kteří budou vybírat na základě vlastních kritérií.
* E15: Ale ty tipy bookmakerů vás nepřekvapují?
Ne, nepřekvapují. Ale proco tože jsem v jaderném odvětví už zažil spoustu věcí, řeknu vám jednu starou historku. Před čtyřiceti lety ve Francii fungovalo pět nebo šest reaktorů a byly to grafitové reaktory. Francouzská vláda v té době musela rozhodnout, jaké další reaktory hodlá stavět. Buď mohla jít cestou starých, tradičních grafitových reaktorů, z čehož by profitoval francouzský průmysl, nebo vybrat výkonnější tlakovodní reaktory. Nakonec se rozhodla pro druhou cestu. Není možné stavět jen na historii, jde o to, je nejlepší pro budoucnost. Doufáme, že podobné to bude i tady.
Žádná vlastní výroba
* E15: Některé české společnosti očekávají, že společně s Rusy vstoupí také na zahraniční trhy. A předpokládají, že vy jim takové možnosti neposkytnete, protože elektrárnu sestavujete z modulů, jež vyrábějí spíše vaši místní partneři.
Není mnoho zemí, které mají tak silný jaderný průmysl jako Česko. A právě díky našemu modulárnímu systému tady můžeme vybudovat silné vztahy s firmami, které mohou být využity v dalších zemích. Ve srovnání s jinými zeměmi je v Česku také dobrý poměr mezi cenou a kvalitou pracovní síly. Takže je jasné, že máme velký zájem. Pokud bude spolupráce s naším partnerem přínosná, proč bychom neměli využít spolupráce s tímto partnerem k výrobě komponentů, modulů pro další země? To už ostatně také děláme. Máme partnera ve Španělsku a ten vyrábí parogenerátor pro americký trh.
* E15: Plánujete také vlastní výrobu?
Ne, vše je založeno na partnerstvích. Westinghouse nemá vlastní výrobní společnosti, takže pokud chce prodat jadernou elektrárnu, musí budovat partnerství. Minulý týden jsme se v Praze také zúčastnili konference, na níž měli prezentace všichni tři uchazeči o dostavbu Temelína. Zatímco Westinghouse a Areva ukazovaly, že spolupracují s českými společnostmi na zahraničních projektech, ruská prezentace nic takového neobsahovala. A to dokonce ani v případě českých firem, které Rusové vlastní. Mluvili o budoucích projektech. Je ale důležité rozlišovat mezi sliby, jež souvisejí s marketingem, a existujícími kontrakty.
* E15: Výběrové řízení na dostavbu Temelína se zatím týká dvou bloků, ale zahrnuje opci na další tři. Očekáváte, že byste mohli stavět pět bloků?
Je nutné jít krok po kroku. Teď se soustředíme na stávající soutěž a bereme to tak, že tu možná později bude další zájem ze strany společnosti ČEZ a jejího slovenského partnera.
* E15: Temelínského tendru byste se tedy zúčastnili, i kdyby nezahrnoval tu opci na další tři bloky?
Mohu vás ujistit, že dva reaktory jsou pro nás opravdu zajímavé a budeme o jejich výstavbu usilovat. Neočekáváme, že budeme budovat reaktory jenom po deseti kusech.
Yves Brachet (59)
Jako nový šéf Westinghouse pro Evropu, Blízký východ a Afriku je odpovědný zvláště za dobývání nových trhů a budování vztahů se zákazníky. Je uznávaným obchodníkem s více než třicetiletou zkušeností z francouzské jaderné energetiky a poté i společnosti Westinghouse. Prezident této americké firmy Aris Candris na Brachetovi v poslední době oceňoval, že se mu nedávno podařilo dojednat kontrakt na výměnu dvanácti parogenerátorů pro francouzskou jadernou energetiku. Ve firmě Westinghouse začínal v listopadu 2004 jako její regionální viceprezident ve Francii.
