Zaorálek: Pobídky pro filmaře hodlám zvýšit o miliardu | E15.cz

Zaorálek: Nalákáme do Česka Netflix, pobídky filmařům chci zvýšit o miliardu

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Velké produkční firmy jako Netflix a Amazon ztrácejí zájem o natáčení v Maďarsku a v Polsku. A právě Česko na tom může podle šéfa rezortu kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) výrazně vydělat. Vláda ale musí filmařům vytvořit předvídatelné a stabilní zázemí. „Mají obavy, že už do dvou let jim nebudeme moci poskytnout dostatečné množství odborníků, jako jsou maskéři, kostyméři a další umělecké profese,“ říká ministr.

Chystá se letos v Česku rozjezd nových produkcí a koprodukcí?

Po roce 2020, který poznamenala pandemie COVID-19, je zájem opět velký. Vede Netflix a Amazon. Ale jsou i další jako Lionsgate, NBCUniversal nebo Bavaria. Novými prvky jsou indické a ruské produkce, nicméně rozsahem nejsou moc velké. Naopak velmi pravidelné jsou slovensko-české koprodukce. Zdaleka nejaktivnější jsou ale první dvě zmíněné společnosti. Příští týden se mám setkat s představiteli Netflixu.

O čem budete jednat?

Česká republika je pro ně velmi zajímavé místo. Myslím, že si vyslechnu něco v tom smyslu, jak jsme pro ně do budoucna důležitý partner. Souvisí to se situací v Maďarsku a v Polsku, odkud se Netflix stahuje. To je důvod, proč význam České republiky pro velké produkční společnosti roste.

Jsou nějaká úskalí?

Netflix a další firmy mají obavy, že už do dvou let jim nebudeme moci poskytnout dostatečné zázemí pro to, co tady chtějí dělat. Vzhledem k tomu, že mají skutečně velké plány, si nejsou jistí, zda jsme schopni uspokojit jejich požadavky. Jedná se například o maskéry, kostyméry, výrobce různých kulis a replik a další umělecké a odborné profese potřebné pro natáčení filmů a seriálů.

Lze to řešit?

Navrhují, aby při přípravných pracích a natáčení byli přítomni studenti, kteří by se zaučovali. Budou tedy žádat o posílení vzdělávání. Zároveň budou chtít, abychom jako stát vytvářeli větší zázemí pro přípravu těchto profesí a tím i větší stabilitu pro zahraniční produkce.

Budete žádat o více peněz na pobídky pro filmaře?

Za bývalé vlády Bohuslava Sobotky se pobídky zvýšily na 800 milionů korun ročně. V roce 2019 pak narostly o 500 milionů na 1,3 miliardy. Loni se ale rozpočet vrátil na původní úroveň, což vzhledem k pandemii stačilo. Nicméně už letos bychom potřebovali zvýšení o půl miliardy. Budu o to žádat ministryni financí Alenu Schillerovou.

Příští rok to bude jak?

Při jednáních o návrhu rozpočtu na příští rok pak budu chtít posílení o další půl miliardu. Dohromady tedy chceme letos a příští rok zvýšit pobídky pro filmové produkce o rovnou miliardu. Pokud o nás má zájem zahraniční kapitál, který navíc zaměstnává velmi kvalifikované pracovní síly s nadprůměrnými výdělky, měli bychom to brát vážně a této příležitosti se chopit.

Kolik jedna koruna vynaložená státem jako pobídka vygeneruje?

Roční pobídky ve výši 1,3 miliardy na sebe naváží dalších devět miliard.

Jsou všechny produkční firmy seriózní? Některé ještě donedávna tížily dluhy. 

Netflix i Amazon se dluhů zbavily, mají vlastní peníze na investice a zažívají obrovský boom. Jsou to spolehliví partneři. Proto si myslím, že by bylo dobré jim v Česku vytvořit stabilní a předvídatelné prostředí. Důležité je to i pro Čechy, kteří chtějí v této branži pracovat. O kreativním průmyslu se hodně hovoří, máme zpracovanou a přijatou koncepci. Musíme ale dělat i praktické kroky pro podporu tohoto průmyslu do budoucna. V této zemi se už v minulosti vytvořily pro filmaře vhodné podmínky a je potřeba v tom pokračovat.

Předpokládám, že se zástupci Netflixu a dalších společností budete jednat také o konkrétních projektech. Co připravují a jaké mají tyto produkce rozpočty, respektive jak velké dostanou od státu pobídky?

Například na druhou sérii Wheel of Time má Amazon alokováno 280 milionů korun za téměř 1,7 miliardy uznatelných nákladů. Série má být dokončena příští rok. Co se týče Netflixu, jeho vůbec nejnákladnějším projektem bude Gray Man v hlavních rolích s Ryanem Goslingem a Chrisem Evansem. Americká produkce už začala část snímku v ČR natáčet. Zajímavým počinem bude i Spaceman of Bohemia. Autorem románové předlohy je spisovatel českého původu Jaroslav Kalfař.

Další peníze má ministerstvo kultury dostat z Národního plánu obnovy, tedy z Evropské unie. Jak přibližně osm miliard korun, o něž bude vláda žádat Brusel, vynaložíte?

V Národním plánu obnovy chceme vytvářet vlastní zdroje pro podporu filmové produkce. Nepředstavuji si to tak, že budeme pouze absorbovat cizí finanční prostředky. Musíme vytvořit širší zázemí pro zábavní průmysl, protože na tom vyděláme, a v Česku pomůžeme mnoha oborům, které jsou perspektivní.

Osm miliard tedy nebude putovat jen k filmařům?

Loňský rok a první měsíce toho letošního byly pro kulturu velmi těžké. Vím, že řada lidí musela shánět alternativní zaměstnání. Nicméně Národní plán obnovy otevírá šance. Vytvořili jsme strategii rozvoje kulturně-kreativních odvětví a podařilo se nám z plánu získat mnohem větší podíl, než jsme předpokládali. Když jsem žádal o první miliardu, byl jsem dotazován, na co ji chci. Postupně jsem na úrovni vlády vyjednal osm miliard.

Čím jste ostatní ministry přesvědčil?

Některým jsem říkal, že absorpčními schopnostmi jejich rezortů si nejsem moc jistý. Za kulturu ale ručím, peníze beze zbytku využijeme. Považuji to za dar z nebe, je to velká šance. Se spoustou projektů se v Česku mělo začít už před patnácti lety a možná i dříve.

Doposud jste sestavovali různé koncepce a strategie, teď na ně jsou i peníze. Tak to myslíte?

Zásadní ale je, že v národním plánu jsou úplně nové projekty, a to na další tři roky. Čeká nás ale náročná administrace spojená s přidělováním prostředků.

Co si slibujete od Státního fondu audiovize, který má pomocí peněz z EU vzniknout?

Půjde o rozšíření, případně o transformaci Státního fondu kinematografie. Fond audiovize by se věnoval game industry, tedy herním vývojářům, či televizním sériím. Obecně by podporoval českou produkci. Dlouho mi leželo na srdci, že jsou země jako Estonsko, Finsko nebo Dánsko, které to dokázaly chytit. Uvědomily si, že státu se vyplatí do těchto oborů vstoupit.

Když jsem přišel na ministerstvo, různí ekonomové mi říkali, že se jedná o privátní podnikání a státu do toho nic není. V řadě zemí je ale herní průmysl tahounem, stal se velmi významným ekonomickým prvkem i ve Spojených státech. Také ve Velké Británii pouštějí do tohoto segmentu obrovské peníze. Připadá mi, že Česko zaspalo. Nemůžeme být jen přidavači Netflixu a dalších společností. Musíme stát na vlastních nohou.

Chystáte také kreativní vouchery. O co půjde?

O mikrodotace pro malé a střední podniky, aby mohly spolupracovat s designéry, fotografy a dalšími umělci. Například v Brně mají známý hub Kumst, který propojuje byznys s kreativci. Vouchery budou určeny i pro budování moderních knihoven, které fungují jako regionální komunitní centra. Starostové mnoha obcí říkají, že to je jediný způsob, jak udržet mladé lidi na venkově. 

Podaří se vám utratit celých osm miliard?

Počítáme i se vzděláváním v oblasti digitalizace a dalších moderních technologií, kam má směřovat 800 milionů. Jedná se o vytvoření statutu umělce a uměleckých institucí, které v Česku často chybějí. Stačí se podívat na některé i velmi významné galerie, které nebyly upgradované od osmdesátých let. V podstatě jsou ještě socialistické. V západní Evropě to naopak jsou atraktivní kulturní centra, která přitahují tisíce lidí včetně cizinců. Cílem je modernizovat českou kulturní infrastrukturu, na níž jsme dosud nedokázali nalézt peníze. Proto působíme zaostale. Minulý rok byl těžký, ale evropské peníze nám výrazně pomohou. Ke strategickým koncepcím dostáváme to základní.

Stihnou se prostředky rychle rozdělit?

To je před námi. Ve stávající fázi je dohoda ve vládě, nyní to posuzuje sněmovna a tento týden pošleme návrhy Evropské komisi. Myslím, že rychlost uvolňování peněz z Bruselu bude velká. Spíš bude záležet na našich schopnostech vše administrovat.

S vyplácením kompenzací za uzavřené provozy to vypadá jak?

Do poloviny dubna jsme OSVČ vyplatily kompenzace za únor a březen. Bylo podáno 3350 žádostí, zatím jsme jich schválili 2700. Tento údaj ale ještě stoupne. V předchozím období bylo 4700 žádostí, z nichž 4200 bylo vyplaceno. Za duben mohou OSVČ v kultuře žádat o kompenzační bonus, který vyplácí rezort financí. Na tom jsme se domluvili s ministryní Schillerovou.

Přesvědčujete ji, aby vyplácela peníze i za květen?

V současné době říká, že to stále není jasné. Takže čekám. Nicméně kultura nesmí být opomíjena. Pokud ministryně Schillerová řekne, že do toho nepůjde, máme našetřené peníze. Pomáhali bychom dál, a to vydáním další výzvy na květen. Další umělce podporujeme tak, že je držíme v příspěvkových organizacích. Nově mohou žádat o kompenzace také firmy, které podnikají v kultuře. Ministerstvo průmyslu a obchodu už eviduje desítky žádostí. Fungují rovněž programy na podporu kinematografie. Přes to všechno je samozřejmě nesmírně důležité, aby se situace uvolnila a mohly se začít pořádat koncerty, otevřely se divadla, galerie a knihovny. Vedeme s epidemiology neustálý boj.

 

Lubomír Zaorálek (64)
  • Vystudoval Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně, jako obor uvádí filozofii.
  • Pracoval jako dramaturg v ČT Ostrava, pak v Československé socialistické straně.
  • V listopadu 1989 zakládal v Ostravě Občanské fórum.
  • V roce 1994 vstoupil do ČSSD, jejím poslancem je od roku 1996.
  • V letech 2002 až 2006 byl předsedou dolní komory parlamentu.
  • V lednu 2014 se stal ministrem zahraničí.
  • Do čela rezortu kultury byl jmenován v srpnu 2019. 

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video