Zdeněk Zemek: Postup českého regulátora by v Británii narazil

E15: Nedávno pokračoval soudní proces kvůli vašim solárním elektrárnám. Pořád trváte na tom, že jde jen o zástěrku, která má odvést pozornost od jiných problémů souvisejících s cenami elektřiny?

Jistě. Bývalé vedení Energetického regulačního úřadu zvyšovalo všem spotřebitelům cenu elektřiny od roku 2003 až do roku 2011. Nestydatě ji zdražovali i v letech 2009, 2010 a 2011, kdy byla velká krize. Do toho přišly v roce 2011 solární elektrárny s celkovým výkonem dva tisíce megawattů a s dotací nějakých 17 miliard korun po odpočtu solární daně. Najednou nebyl prostor pro další zdražování. Proto se muselo útočit na solární elektrárny, že se elektřina zdražuje kvůli nim.

E15: Za kritikou fotovoltaiky stojí distributoři elektřiny, kteří přišli o možnost zvyšovat regulované ceny?

Za elektřinu se celkem zaplatí nějakých 280 miliard korun, fotovoltaiky si z toho vzaly 17 miliard po odpočtu 26procentní solární daně, od loňska 22,5 miliardy, protože solární daň klesla na 10 procent. Při průměrném ročním tempu zdražování o 12 procent mohl účet za elektřinu růst až o 30 miliard korun za rok. Asi nešlo zdražit elektřinu dvakrát – nejdříve o 12 procent a pak ještě o dotace na fotovoltaiku.

E15: Co to má společného s vašimi elektrárnami, které podle státního zástupce získaly licenci neoprávněně poslední den v roce, kdy ještě platily vysoké výkupní ceny elektřiny?

U nás byla špatně nastavená cenová politika. Kdyby se udělala rozumně a rozložila se výstavba do delšího času, výkupní ceny se snižovaly dostatečně dopředu, žádný problém by nenastal. V Česku by byly levnější soláry, do zahraničí by neodplynulo tolik peněz. Na konci roku 2010, jak se všichni snažili elektrárny dokončit, všechny hlavní komponenty rychle zdražily až o padesát procent. Díky tomu si jejich zahraniční výrobci přišli na 50 až 70 miliard korun. To zjevně nikomu nevadí.

E15: Celá soudní kauza stojí na tom, že jste stavbu honili na poslední chvíli, z čehož plynuly výhrady ERÚ, opakované kontroly a přidělení licence poslední den v roce pozdě večer.

My jsme ale stavbu nehonili na poslední chvíli. Investici jsme připravovali od roku 2009. Poslední panel jsme měli na jedné elektrárně v půlce listopadu a na druhé na konci listopadu. Měli jsme elektrárnu v podstatě připravenou během prosince. Kontrola ERÚ z 20. prosince nám řekla, že elektrárna neodpovídá revizní zprávě. Přitom to byli laici, kteří nevědí, co má revizní zpráva obsahovat, a nebyli na to proškolení. Proč u dvanácti tisíc licencí to nikdo neřekne a zrovna tady u dvou případů se hledá nedostatek za každou cenu?

Všichni jsou si vědomi, že jsme v tom nevině. Nikdo nás v ničem neomezuje nebo neznevýhodňuje

E15: Za každou cenu?

U nás nedostatky byly malým zlomkem z celkové hodnoty elektrárny. Jiné elektrárny na tom byly mnohem hůř. Dokončovaly se až v roce 2011, přitom měly licence už od roku 2010. Kontrolovala je policie a státní zástupce, který došel v jednom případě k závěru, že elektrárna uvedená do provozu až v dubnu 2011 je v pořádku, a naše uvedená do provozu v prosinci 2010 není.

Tak vás prostě napadne, jestli kontrola z 20. prosince už nešla s cílem něco najít za každou cenu. Minulé vedení ERÚ cenovým výměrem z poloviny listopadu 2010 dalo jen několik týdnů na dokončení. Ve Velké Británii Královský soud v obdobné situaci tento postup vyhodnotil jako krajně poškozující investory a rozhodl o uznání náhrad škod za nedokončené investice.

E15: Proč by někdo chtěl zrovna u vás najít pár nedostatků?

Proč byl z 12 tisíc vydaných licencí zkontrolován fyzicky jen zlomek? Teprve v prosinci se na ERÚ začali bavit o tom, že budou namátkově kontrolovat některé větší elektrárny.

E15: Podle výpovědi úředníků z ERÚ v elektrárně chyběly panely a byly tam další nedostatky.

Našli tři nedostatky. Že nám chybí měniče. Ve skutečnosti chyběl jeden z 553 měničů, protože nám ho někdo ukradl. Nebylo zahrnuto 11 metrů z 65 kilometrů výkopů kvůli mrazům. Nebyly propojené panely spojkami, protože kvůli mrazům by se tyto spojky polámaly. Jestli tyto nepatrné drobnosti v hodnotě práce několika hodin z miliardové investice znamenají, že elektrárna není dokončená, tak to pak zůstává rozum stát.

E15: Měli jste v době kontroly od distributora potvrzení o připojení a zkušebním provozu?

Distributor provedl první paralelní připojení k soustavě 22. prosince. Protože jsme byli připojeni do sítě, splnili jsme všechny podmínky pro udělení licence. Jediný problém, který se tam objevuje, je falešná druhá revizní zpráva. Je nesmysl, že bychom díky ní licenci získali. My se držíme pořád jedné, původní revizní zprávy. Falešná zpráva je stejná zpráva, na které jen někdo změnil datum. Jenže ta nás nezajímá, protože nikdo z našich pracovníků ji na úřad nepředával.

E15: Jak se tam tedy dostala?

Někdo ji asi dal na podatelnu. Je to ale nepodstatné, protože my jsme všechny podmínky pro udělení licence splnili. Licence je nároková, když splníte podmínky, musí vám ji úřad vydat.

E15: Proč by se vás někdo snažil poškodit?

Máme na to hypotézu a čím dál více nám to začíná do sebe zapadat. Ale je ještě předčasné o tom mluvit. Počkejme, až skončí soud.

E15: Intervenoval jste na ERÚ u Luďka Pražáka, aby se inspekce do konce roku opakovala?

Ano, pan Pražák mi řekl, že to není v jeho kompetenci, že musím jít za (tehdejším) předsedou ERÚ Josefem Fiřtem. Šel jsem za ním dvakrát. Výsledkem bylo, že kontrolu poslední den v roce pošlou. V médiích se objevuje, že jsme byli jediní, kdo byl dvakrát kontrolován. Opakovaných kontrol jen v prosinci bylo čtrnáct.

E15: Hrozil jste žalobami kvůli zmařené investici?

Samozřejmě jsem řekl, že pokud nebude kontrola provedena, uděláme zápis za účasti advokátů, notářů, technických odborníků, expertů na výstavby. Měli jsme na silvestra nachystáno 25 lidí. Nutno říct, že pracovníci ERÚ, kteří kontrolu prováděli, zjistili, že elektrárna je v pořádku. Jen jeden se to později snažil rozporovat. Při té kontrole viděli sami, jak nějací zloději na elektrárně vysekávají kus kabelu. Měli jsme řadu hlášení o krádežích.

E15: Proč jste staveniště za miliardu pořádně nezabezpečili?

Areál je obrovský a do oblasti s elektrárnami byl komplikovaný přístup. Najali jsme si bezpečnostní agenturu, která měla psy i auta. V celém areálu pracuje v různých společnostech kolem 1500 zaměstnanců a je přístupný i jejich dodavatelům. K tomu přičtěte osm cizích rozestavěných elektráren v těsném sousedství o celkové velikosti 80 hektarů.

E15: Poškozuje vás tato kauza jako firmu, jejíž hlavní byznys je v hutnictví a autobusové dopravě?

Ne, všichni jsou si vědomi, že jsme v tom nevině. Nikdo nás v ničem neomezuje nebo neznevýhodňuje. Pokud by s námi někdo negativně spojoval solární kauzu, mohl si na nás krásně smlsnout loni na podzim, kdy jsme měli obrovský výpadek výroby kvůli havárii ve Válcovnách trub Chomutov. Jenže my jsme se nesetkali s jediným ze stovek našich dodavatelů, který by nám nevyšel vstříc. Byli ochotni počkat s platbami i dodávkami.

E15: Výstavbou elektráren a konstrukcí pro elektrárny jste řešili propad hutní výroby po vypuknutí krize. Uspěli jste s konstrukcemi ještě někde po ukončení výstavby v Česku?

V Bulharsku jsme v letech 2011 a 2012 postavili pro tamní provozovatele elektrárny s výkonem 20 megawattů. Loni v prosinci jsme dokončili první megawatt na jižní Ukrajině. Když jsme tam s projektem o výkonu 20 megawattů začínali, rozběhla se ukrajinská krize. Rozhodovali jsme se, jestli v něm pokračovat. Nakonec jsme postavili jeden megawatt, abychom viděli, jak tam budou fotovoltaiky fungovat.

E15: Loni jste jednali o výstavbě dalších elektráren v Bulharsku. Jak jste s tím daleko?

Tento projekt měl kapacitu 80 megawattů. Problém je v tom, že v Bulharsku se výkupní ceny nastavují na rok. Jenže takto velký projekt se za rok postavit nedá. Jeho součástí je velká rozvodna, kterou nepostavíte za půl roku. Nedokázali jsme se vejít do dvanáctiměsíční jistoty, kdy budeme vědět, s jakými výkupními cenami můžeme pro provoz elektrárny počítat.

E15: Dodávali jste konstrukce pro solární elektrárny ještě někam jinam?

Prodávali jsme je do Rumunska, ale tam už jsme se nepodíleli na výstavbě. Letos se objevují možnosti pro dodávky do Rumunska, Chorvatska, mluví se o Anglii. Mezitím jsme ale náš výrobní program rozšířili. Dříve jsme dělali lešení a k němu přibyly solární konstrukce. Teď vyrábíme i různé kontejnery a další menší programy, takže na konstrukcích pro elektrárny už nejsme závislí. Naše investice do solárních elektráren přesto s naší hutní výrobou souvisí. Počítali jsme s tím, že takto vydělané peníze investujeme zpátky do její modernizace.