Longevity není žádná novinka. České lázně to dělají už stovky let, říká zakladatel lázeňského fondu Liška

Video placeholder
České lázeňství se podle Miroslava Lišky už dávno nedá číst jen jako tradiční obor spojený s minulostí, kolonádami a pobyty hrazenými pojišťovnami. | Zdroj: e15
Diskuze (0)
  • Lázně podle Miroslava Lišky vstupují do nové éry a mohou těžit z boomu longevity. 
  • Zakladatelé Lázeňského fondu SICAV do oboru vložili stovky milionů a sázejí na jeho dlouhodobou stabilitu. 
  • Nejistá geopolitická situace může podle Lišky paradoxně přesměrovat část klientů právě do evropských lázní. 

České lázeňství se podle Miroslava Lišky už dávno nedá vnímat jen jako tradiční obor spojený s minulostí, kolonádami a pobyty hrazenými pojišťovnami. Předseda dozorčí rady a zakládající člen Lázeňského fondu SICAV v podcastu Business Club popisuje lázeňství jako stabilní součást zdravotního systému i jako investiční příležitost, která má stát na dlouhodobém provozu, nikoli jen na vlastnictví nemovitostí

Myšlenka na vznik fondu se rodila v době po covidu, kdy se zhoršily podmínky pro financování a banky byly opatrnější. Zakladatelé ale podle Lišky nechtěli zastavit rozvoj, zejména ve Františkových Lázních, kde viděli potřebu dalších investic do budov, infrastruktury, vybavení i lidí. 

„Je to vehikl, který nám umožňuje rozvíjet lázeňství a zdravotnictví,“ vysvětluje Liška. Se spoluzakladateli do projektu vložili stovky milionů korun vlastních peněz, protože v oboru vidí mimořádný potenciál a věří, že jde o podnikání, které tu bylo stovky let a bude pokračovat i dál. 

Lázně jsou předchůdcem longevity trendu 

Lázeňství je dnes silně propojeno s módním tématem longevity. Liška tvrdí, že české lázně mají proti moderním wellness a longevity klinikám náskok, který si zatím neumějí dostatečně prodat. „Lázeňství je longevity,“ říká bez váhání. 

Podle něj totiž lázně pracují s prevencí, regenerací, pohybem, psychickou pohodou i dlouhodobou péčí o zdraví už po generace, zatímco ve světě se dnes do stejného konceptu investují miliardy dolarů pod novým názvem. „Když byste přijeli třeba do Františkových Lázní, tak zjistíte, že celé město je v podstatě longevity klinika,“ popisuje. 

Zajímavé přitom je, že lázně už podle něj dávno nejsou jen destinací dříve narozených ročníků. Ačkoli populace stárne, průměrný věk klientů, kteří do lázní přijíždějí, se snižuje. Lidé podle Lišky častěji přemýšlejí o zdraví, prevenci i kvalitě života a do péče o sebe investují vlastní peníze. To se odráží i ve vysokém podílu samoplátců. 

Liška vidí příležitost v nejisté geopolitické době, kdy může část klientů omezit dálkové cesty a zůstávat spíše v Evropě. Zatímco některá česká lázeňská místa mohou pocítit výpadek hostů z arabských zemí, Františkových Lázní se tento problém podle něj výrazně netýká, protože stojí hlavně na české a německé klientele. I proto mluví o lázeňství jako o stabilním a vůči cyklům odolném segmentu zdravotnictví. 

Proč Františkovy Lázně fungují jako jedna velká longevity klinika? A v čem spočívá zásadní rozdíl mezi lázeňským fondem a běžným nemovitostním fondem? Poslechněte si celý Business Club s Miroslavem Liškou na začátku článku.  

Začít diskuzi

Články z jiných titulů