Zlato loni nabídlo bizarní investiční story. Rok 2021 totiž uzavřelo na nule. Na tom by nebylo nutně nic pozoruhodného, nebýt ovšem toho, že loňský rok vrátil na titulní strany novin – a především na spotřebitelské stoly – téma inflace. A to nikoli zvolna a postupně, ale nárazem obdobným životnímu údělu figurín zkušebních crash testů.
Historie lidem nabízela – s trochou nadsázky – tradiční a ráznou odpověď na to, jak si v situaci rostoucí inflace zachovat chladnou hlavu, a především kupní sílu. Totiž pojistit se investicí do zlata. Jak s oblibou po léta uváděly všechny učebnice ekonomie a prošedivělí profesoři, cena zlata mívala tendenci jít ruku v ruce s inflací vzhůru. Nebožákům čelícím zdražujícímu chlebu tak sázka na zlato umožnila dát si i po roce při stejné mzdě k oblíbené klobáse i stejný počet krajíců.
Tato jednoduchá rovnice ovšem přestala platit. „Výnosnost investic do zlata za poslední období je taková, že investoři příliš důvodů k radosti nemají. Je potřeba říci, že v dobře diverzifikovaném portfoliu má zlato funkci zajištění hodnoty pro skutečně extrémní případy nejistoty na trzích,“ zdůrazňuje portfolio manažer Raiffeisen Investiční společnosti Jaromír Sladkovský. „Možná že se očekávání investorů , co se týče zlata, posunulo do podoby, kde role zlata opravdu není,“ zamýšlí se analytik.
Soumrak jistot: smrt, daně a zlato
Smrt je nevyhnutelná, daně se stále platí, ovšem zlato se vyplácet přestává. Loňský rok prokázal, že žlutý kov už není v prostředí inflačního obratu reflexivní krabičkou poslední investorské záchrany.
Na zlatem dlážděnou cestu to ovšem pro drahý kov nevypadá ani nadále. Letošní rok totiž prozatím neslibuje nic, co by mělo evokovat zlatou renesanci. Nejmasivnější inflační náraz na spotřebitelské nervy totiž pomalu pomíjí a globální centrální bankéři brousí své nože pro budoucí utahování svých měnových politik.
„Zlatu bych se spíše vyhnul. Přestože aktuální inflace je vysoká, v souvislosti s probíhajícím obratem centrálních bank klesají inflační očekávání,“ uvádí ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. „Výkonnost zlata je negativně korelována s růstem reálných dluhopisových výnosů. Ty nyní citelně rostou a jejich zvyšování bude pokračovat. Z toho vyplývá, že zlato může předvést další pokles. Kromě toho představuje pro žlutý kov určitou konkurenci i bitcoin, který někteří investoři mylně považují za digitální zlato,“ dodává Pfeiler.
Právě tomuto trendu nahrává generační výměna investorů. Mladší investorské ročníky totiž cenově relativně stabilní zlato přestává zajímat. Ovšem jen v případech, kdy na trzích převládá absolutní optimismus. Ten však brzdí američtí centrální bankéři, kteří letos plánují zvyšovat úrokové sazby, ale i ukončit letitý tisk peněz. Bylo to přitom právě obrovské množství volných peněz v ekonomice, jež po léta umožnilo samu existenci i strmý růst kryptoměnového trhu.
Očima guvernéra: Inflace
Očima guvernéra: Inflace • Videohub
Bába o zlatu povídala…
Ekonomové ovšem zároveň upozorňují, že vazba mezi zlatem a inflací není zdaleka exaktní a do určité míry jde o legendu předávanou z otce na syna. „Tradiční role zlata je spíše iluzí. Ta se objevuje vždy, když jeho cena začne růst, lidé jí začnou propadat a tlačit cenu vzhůru. Jako účinná inflační pojistka se zlato nechová,“ míní analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl. Typickou křivkou průběhu cen zlata jsou podle něho spíše střídající se etapy intenzivního růstu a propadů ve chvílích, kdy dojde k investorskému střízlivění.
Finanční zkáza milovníků slitků
Inflační hrozba a „tradiční“ reakce zlata bývají hlavními argumenty „podomních“ prodejců zlatých slitků. Obchodníci však na obchodech se slitky vydělávají dvouciferná procenta.
„Nákupy fyzických slitků jsou vůbec nejdražší cestou ke zlatu. U nich se marže obchodníka nezřídka pohybuje i přes 15 procent, přitom přínos držby fyzického zlata je diskutabilní,“ říká ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. Prodejci zlata podle něho s oblibou tvrdí, že drahý kov představuje účinnou ochranu před různými formami krize. „Ale taková krize, kdy by přestaly fungovat standardní bankovní služby, nikdy nenastala a nelze rozumně předpokládat, že někdy nastane,“ zdůrazňuje Tomčiak.
Mnohem efektivnější je podle analytiků nákup zlata přes veřejně obchodované fondy ETF. „Ty mají typickou nákladovost méně než jedno procento. Vyhazovat 14 procent z okna kvůli nesmyslným prodejním argumentům není rozumné,“ dodává Tomčiak.
