Rubikova kostka i virtuální město. Moderní technologie pomáhají pacientům
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Čeští vývojáři Jan Krejsa a Pavel Čáp vytvořili rehabilitační pomůcku IMU Futuro Cube. Ta vychází z klasické Rubikovy kostky a dává si za cíl pomoc pacientům, kteří mají problémy s pohybem nebo utrpěli úraz hlavy. Pomůcka už má za sebou úspěšný testovací provoz v Hamzově odborné léčebně a Rehabilitačním centru Kladruby. Není ale jedinou tuzemskou snahou o zapojení moderních technologií do rehabilitace pacientů.
Moderní Rubikova kostka slouží jako ovladač pro software Rehamza, který obsahuje hry a další interaktivní obsah. Společně tvoří rehabilitační pomůcku. „Kostka jako jediný ovladač dává uživatelům vizuální, zvukovou a haptickou odezvu. Pracovníkům rehabilitačních zařízení navíc poskytuje data o pacientech v reálném čase,“ popisuje tvůrce softwaru Pavel Čáp.
První půlrok testovacího provozu v Hamzově odborné léčebně přinesl výsledky hlavně u nejmenších pacientů. „Využití kostky jako ovladače přináší zajímavé výsledky, protože u pacientů zvyšuje motivaci a posouvá je v rehabilitaci,“ vysvětlila vedoucí rehabilitace léčebny Petra Teplá.
Základem rehabilitační pomůcky je kostka Rubik's Futuro Cube. Ta je vedlejším produktem programátorů Jana Krejsy a Jaroslava Altmana. „Je typická diodami, které jsou na ní rozmístěny stejně jako barvy na klasické Rubikově kostce. Prodáváme ji v Evropě a ve Spojených státech, ročně se prodá zhruba tři tisíce kusů, což nám zatím stačí na běžný provoz,“ říká Krejsa, který chce podle něj využít spojení s rehabilitačním softwarem a nabízet ho i do domácností.
Spojení Rubikovy kostky a softwaru ale není jedinou moderní českou pomůckou pro malé pacienty. Například start-up VR_Musaschi následuje světový trend léčby autismu a vyvíjí aplikaci, jež má pomoc v diagnostice a terapii autistických dětí. Na rozdíl od mechanického hraní a procvičování hůře pohyblivých částí těla ale nelze přínos virtuální reality pro pacienty jednoznačně určit. „Osobně jsem se setkal s několika slibnými projekty, jimž však zcela chyběly parametry užívání a cíle poskytování,“ řekl pro deník E15 Julius Bittmann z Národního ústavu pro autismus.
Prohlédněte si fotogalerii:
Další firmou, která se zabývá využitím virtuální reality pro rehabilitační účely, je pražská 3DSense. Ta ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví tvoří virtuální město, které má sloužit k tréninku rozhodovacích a rozpoznávacích schopností seniorů. „Virtuální město se skládá z několika čtvrtí, mezi kterými trénovaná osoba naviguje, a v klíčových budovách se pak odehrávají jednotlivé tréninkové úkoly. Úlohy trénují kromě paměti a prostorové orientace i vědomé rozhodování, plánování či pozornost,“ uvedla šéfka projektu Iveta Fajnerová. Trénink prostřednictvím virtuálních her může pomoci zejména pacientům s neurodegenerativním onemocněním.
Jak technologie mění svět? Dozvíte se v novém magazínu E15 Premium. Objednávejte zde >>>
