Žižkovský „Mordor" nahradí tři věže od Jiřičné. Nejvyšší má mít sto metrů, podívejte se

Vítězný návrh Evy Jiřičné

Vítězný návrh Evy Jiřičné Zdroj: Central Group

Jak vydělat na pronájmu. Nový magazín E15 Premium
Budovu bývalého Telecomu
Budovu bývalého Telecomu
Vítězný návrh Evy Jiřičné
Vítězný návrh Evy Jiřičné
13
Fotogalerie

Budovu bývalého Telecomu u pražského Nákladového nádraží Žižkov nahradí trojice věží s nadstandardnímy byty. Nejvyšší z budov bude vysoká sto metrů. Jde o vítězný návrh architektky Evy Jiřičné. 

Ve třech výškově gradujících věžích nepřesahujících 100 metrů jsou navrženy nadstandardní byty, zatímco ve vedlejším moderním městském bloku jsou cenově dostupnější byty. Součástí projektu je také mateřská školka s velkou zahradou a dětským hřištěm.

„Design se vyvinul v souladu s technologií tak, aby byl výsledek nejenom esteticky zajímavý, ale také odpovídající nejvyšším technickým možnostem,“ vysvětlila architektka Eva Jiřičná důvody, proč volila poměrně nákladné řešení rozvlněných balkonů s ohýbaným sklem. Spojení prostoru uvnitř s okolím díky volnému pohledu z oken a venkovnímu prostoru se zelení je pro autorku velmi důležité. Inspiraci k celému řešení našla slavná česko-britská architektka v přírodě. „Snažím se vždy inspirovat tím, jak staví příroda,“ vysvětlila použití organických tvarů fasády.

V dolních patrech bytových domů jsou rozsáhlé komerční prostory pro služby, obchody, restaurace a kavárny. V návrhu je kladen mimořádný důraz na velký veřejný prostor se zelení, fontánou a uměleckými díly. Celkem se tak zde veřejnosti otevře téměř 70 procent z celkové velikosti tohoto pozemku, tedy plocha asi 27 tisíc m2. To odpovídá rozloze tří Staroměstských náměstí.

Vhodnost výškové zástavby na tomto místě prokázala i mezinárodní soutěž, kdy se většina návrhů pohybovala kolem 100 metrů a často až do 130 metrů. Návrh Evy Jiřičné respektuje pravidlo připravovaného pražského Metropolitního plánu, kdy nové stavby nemají přesahovat stometrovou hranici. Její tři kruhové rozvlněné věže postupně výškově gradují a jsou odstupňované každá o tři patra.

Nejnižší věž má kolem 80 metrů, prostřední zhruba 90 metrů a ta nejvyšší nepřesahuje metrů 100. V pražském kontextu je důležité vnímání vyšších staveb z dálkových pohledů. A v tom je návrh Evy Jiřičné pozitivně hodnocen. Z hlavních směrů od centra vytváří postupně se gradující „kupu“, což je výrazně vhodnější než jen výškový solitér bez okolních vyšších staveb.

„Spolu s paní architektkou Jiřičnou si uvědomujeme, že výška je v Praze vždy velkým tématem a že tato stavba bude hodně diskutována a bude mít také své hlasité odpůrce. Ale kde jinde by měly vznikat vyšší stavby než na místě, kde už dnes stojí stávající výšková telekomunikační budova a kde jsou na dominantní stavbu všichni v Praze už zvyklí? Pozemek se navíc nachází daleko mimo území Pražské památkové rezervace a je v sousedství stávajících nových vyšších staveb“, hodnotí návrh Kunovský.

Zajímáte se o realitní investice a chcete vydělat na pronájmu? Objednejte si magazín E15 Premium >>>

Video placeholde

Jak vydělat na pronájmu. Nový magazín E15 Premium • E15

Podle něj se musí Praha koncepčně rozhodnout, jak chce do budoucna stavebně reagovat na přirozený velký nárůst počtu obyvatel. „Ať se to někomu líbí nebo ne, faktem je, že podle statistiky ČSÚ naroste počet obyvatel Prahy do roku 2030 o nějakých 150 tisíc lidí, ale v reálu spíše výrazně více. A metropole se musí rozhodnout, zda se chce zvětšovat do šířky a stavět na okrajích a za městem, nebo naopak stavět hustěji a do výšky. Jiná cesta není,“ dodává šéf Central Group.

Architekti Eva Jiřičná a Petr Vágner (AI Design) se při přípravě návrhu spojili s prestižním architektonicko- inženýrským ateliérem ARUP z Londýna. Ten navrhoval a kalkuloval řadu z těch nejunikátnějších a nejsložitějších technických řešení staveb po celém světě, včetně dostavby Gaudího chrámu Sagrada Familia v Barceloně, opery v Sydney nebo mnoha světových mrakodrapů.

Prohlédněte si fotogalerii:

Proti návrhu Jiřičné se ohradil Klub za Starou Prahu. „Obytné věže Evy Jiřičné, jejichž výška sice nebyla prozatím zveřejněna, ale podle publikovaných podkladů dosahuje minimálně sta metrů, vstoupí do pražského panoramatu mimořádně neomaleným způsobem, a umocní tak neomluvitelnou chybu, které se dopustil magistrátní památkový odbor, když navzdory ochrannému pásmu Pražské památkové rezervace schválil sousední projekt téhož developera - obytné věže Garden Towers v Olšanské ulici,“ uvádí klub v tiskové zprávě ústy předsedkyně Kateřiny Bečkové.

Vítězný architektonický návrh bude prezentován veřejnosti, politikům a úřadům. V první řadě investor s průběžnými výsledky soutěže seznámil Gremiální radu IPR Praha a také vedení městské části Praha 3. Následně bude projekt rozpracován do formy podkladové studie. 

Šéfem poroty byl architekt a vysokoškolský pedagog Zdeněk Fránek, v porotě dále zasedl architekt Josef Pleskot, hlavní autor pražského Metropolitního plánu Roman Koucký a známý propagátor architektury David Vávra. Sestavu pěti porotců pak doplnil šéf Central Group Dušan Kunovský.

Central Group