Akcie, reality, private equity? Jak si nenechat sežrat majetek

Především zámožnější investoři stojí před novým problémem. V příštích letech se totiž jejich bohatství může optikou růstu cen podstatně snížit a krom živelné inflace může být budoucím popravčím majetku i berní úředník.

Především zámožnější investoři stojí před novým problémem. V příštích letech se totiž jejich bohatství může optikou růstu cen podstatně snížit a krom živelné inflace může být budoucím popravčím majetku i berní úředník. Zdroj: Reuters

Nejen miliardáři řeší, jak uchovat svůj majetek. Pandemie totiž od základů změnila investorskou budoucnost.

Koronavirus aspiruje na to stát se nejrychlejším a nejsilnějším gamechangerem na finančních trzích od vyhlášení druhé světové války. Katastrofě v počátcích zabránila jen extrémní reakce tvůrců hospodářské politiky. Oč méně tak pandemie znamenala pro trhy doteď, o to tíživější bude její dědictví v budoucnu. Především zámožnější investoři tak stojí před novým problémem. V příštích letech se totiž jejich bohatství může optikou růstu cen podstatně snížit a krom živelné inflace může být budoucím popravčím majetku i berní úředník.

Boj s globální pandemií znamenal na ekonomické scéně totální rozvolnění hospodářské politiky zemí napříč světem. Centrální banky a vlády otevřely dveře dokořán trendům, které sice odstartovaly už v minulých letech v boji s předešlými krizemi, dosud nikdy ovšem nepřišly v tak kolosálním měřítku a s tak vysokým stupněm synchronizace. Prakticky zlidověla témata jako tisk nových peněz či enormní nárůst zadlužení států.

Nové pořádky

Tvůrci hospodářské politiky tak položili základy nového ekonomického klimatu, jehož průvodními jevy jsou nulové, či dokonce záporné výnosy celé řady aktiv napříč regiony, a to v kombinaci se setrvalou hrozbou inflačního bujení. Jelikož ekonomická rekonstrukce světa po krizi si zřejmě vyžádá léta, mohou finanční trhy selhat ve své nejdůležitější funkci – totiž v zajištění takových výdělků, které by dlouhodobě porážely cenový růst, a tím dokázaly uchovat majetek investorů z generace na generaci. Jen s mírnou nadsázkou tak lze říct, že nová doba sice nepřináší nutnost investiční revolty, nutí ovšem změnit úhel pohledu a předejít sázkám, které propříště nemají šanci na úspěch.

„Inflace je dlouhodobě vyšší než úrokové sazby, to dříve nebylo. Pokud chcete ochránit majetek z hlediska dvaceti třiceti let pro další generace, inflace vám ho sežere – a nemusí to být hyperinflace. S investory tak nyní řešíme, jak dlouhodobě ochránit majetek,“ říká šéf investiční skupiny RSJ Libor Winkler a dodává, že především konzervativní investoři byli dosud zvyklí využívat jako pojistku uchování hodnoty například bezpečné státní dluhopisy, které vynášely sice relativně málo, přesto však byl úrok vyšší než tempo růstu cen. „Státní dluhopisy už na ochranu majetku dávno nestačí.“

Kam s nimi?

Obecným receptem na zachování hodnoty mají být podle znalců aktiva s dlouhodobou návratností, a to i za cenu toho, že nemusejí být v budoucnu okamžitě zpeněžitelná. „Typicky půjde o akcie, podíly na veřejně neobchodovaných firmách, tedy private equity investice, reality a alternativy jako určitý doplněk,“ uvádí předseda Asociace pro kapitálové trhy Martin Řezáč. Rozhodující pro namixování aktiv bude podle něho spíše než hrozící inflace omezený okruh investic, které ještě vůbec něco ponesou.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!