Nejbohatší Češi a Slováci 2025: V Česku je 1000 miliardářů. Přibývají zbrojaři a nová jména
Žebříček stovky nejbohatších Čechů a Slováků, který každoročně připravuje e15 magazín, letos doznal velkých změn, a to i z pohledu našeho přístupu. Pro preciznější ohodnocení jednotlivých společností a koncernů jsme přizvali přední poradenskou společnost KPMG. Výsledkem jsou nejen mnohem věrohodnější odhady jmění než dřív, ale také zjištění, že u některých českých podnikatelů se k relevantním informacím zkrátka nedostaneme, a proto v žebříčku nejsou. I tak je letošní rich list nejzajímavější za poslední roky. Do čela se vrátila Renáta Kellnerová, do první trojky sprintem míří zbrojař Michal Strnad, a hlavně: v žebříčku máme rekordní počet nováčků – celkem jednadvacet.
Výběr stovky nejbohatších nebyl jednoduchý. Podle dat a odhadů advokátní kanceláře Havel & Partners je v Česku a na Slovensku zhruba 900 až 1100 miliardářů a jejich kompletní jmění je takřka nedohledatelné. Redakce e15 magazínu se proto v letošním žebříčku zaměřila především na výkonnost jejich jednotlivých společností, případně segmentů ve velkých korporacích, a to vždy k loňskému roku.
Sto nejbohatších Čechů a Slováků 2025
Jak jsme počítali
U většiny firem a segmentů lze pro odhad jejich hodnoty použít násobek hrubého provozního zisku EBITDA, který se od čistého zisku liší tím, že se k němu přičítají daně, odpisy a úroky. Zisk EBITDA pak vynásobíme průměrným násobkem v oboru. Ten říká, kolik ročních zisků jsou investoři v tom kterém oboru běžně ochotni zaplatit, a ilustruje, jak moc věří, že se firmě bude i nadále dařit. Čím vyšší násobek, tím větší důvěra v růst firmy a tím lepší má obor i firma předpoklady k dalšímu rozvoji.
Příkladem je dnes často zmiňovaný zbrojní průmysl, u něhož analytici očekávají, že ti nejschopnější z oboru mohou mít zajištěné zakázky až do konce dekády, a to vzhledem k přetrvávajícímu geopolitickému napětí i vyprázdněným skladům zbrojní techniky. Ve finálním odhadu jmění pak hraje roli také zadlužení podniku.
U nemovitostí nebo fondů používáme ke stanovení hodnoty čistou hodnotu aktiv. Řada firem je dnes na burze, díky čemuž lze zjistit, jak si jich investoři cení. Ukazatel tržní kapitalizace však jako hlavní nástroj využíváme pouze tehdy, když obchodovaný podíl tvoří 25 a více procent všech akcií společnosti, což je případ společností Colt CZ Group, Kofoly Eurowagu a řady dalších firem, v nichž miliardáři drží třeba jen minoritní podíly. U zbytku firem hodnotu odhadujeme na základě běžného ocenění v oboru.
Rodinné pořádky
Další vymezení je rodinné. Když členové rodiny vlastní podíl ve stejném podniku, který tvoří hlavní část jejich jmění, počítáme je dohromady. Má-li každý z nich hlavní část svého podnikání jinde, počítáme je zvlášť. Do budoucna to může přinést dvě očekávané změny. Pokud bude skupina CE Industries Jaroslava Strnada v budoucnu růst dvouciferným tempem, brzy můžeme mít dva Strnady v žebříčku, otce a syna, odděleně.
K podobnému scénáři se schyluje také u rodiny Kellnerových. Ta už oficiálně oznámila, že Petru Kellnerovi juniorovi, který se plánuje podnikatelsky osamostatnit, vyplatí jeho desetiprocentní podíl v PPF. Podle posledních informací se jeho oddělení dovrší do konce roku. Následně tedy jeho jmění budeme počítat odděleně, a vzhledem k odhadované hodnotě jeho podílu, zhruba 40 miliard korun, jistě zamíří do první dvacítky.
Patálie se soukromým majetkem
Většina miliardářek a miliardářů má kromě svých hlavních podniků i další cenná aktiva. Drží je například jako fyzické osoby nebo prostřednictvím účelově založených firem mimo svůj hlavní koncern. Pokud ale tato aktiva neslouží výhradně k podnikatelskému záměru, ponecháváme je stranou.
Do odhadu jmění tak nezapočítáváme například umělecká díla, jachty, tryskáče, rodinné domy či rekreační rezorty, a to ani v případě, že jejich odhadovaná hodnota jde do miliard korun. Jako příklad může posloužit luxusní resort na Maledivách, který spoluvlastní Daniel Křetínský a Jiří Šmejc. Nabízí jej sice turistům, avšak jejich rodiny ho sami pravidelně využívají.
Pokud však developer mimo svůj hlavní podnik konsoliduje pozemky s miliardovou hodnotou a přemýšlí, jak je zpeněžit, do jeho jmění se odhadovaná valuace těchto pozemků dostala. Stejně tak započítáváme investice do fondů, akcií či nemovitostí.
Důvodů pro nezapočtení osobních aktiv je více, miliardáři si je střeží ještě více než své podniky, takže drtivá většina k nim neposkytuje informace. A když ano, nelze hodnotu těchto aktiv kvalifikovaně ověřit. Ve výsledku by tedy jejich zahrnutí férové srovnání mezi podnikateli v podstatě znemožnilo.
VIDEO: Začínal v obýváku, teď je Vladimír Velebný miliardářem. Jeho Contipro nestačí vyrábět a chystá linku za miliardu
Koho v žebříčku nenajdete a proč
Ze stejných metodologických důvodů jsme do žebříčku zařadili pouze ty podnikatele, jejichž majetek jsme na základě dostupných informací dokázali zodpovědně odhadnout. Ze seznamu proto tento rok zmizel například majitel Hospodářských novin Zdeněk Bakala.
Neznamená to, že v žebříčcích e15 definitivně skončil. V dalších ročnících uděláme vše pro to, abychom jeho jmění kvalifikovaně odhadnout dokázali. Optimističtí jsme v tomto směru například u dalšího v žebříčku absentujícícho, Petra Dědka, developera logistických hal a také majitele hokejového klubu HC Dynamo Pardubice. Podnikatel se tento rok poprvé chystá konsolidovat svůj byznys, a konečná výsledovka tak konečně poodhalí výkonnost Dědkových firem.
U řady miliardářů lze narazit na meziroční posun v hodnotě jmění, přestože se výkonnost jejich firem výrazně nezměnila. Důvodem je v takovém případě právě zmíněná preciznější metodika. A ještě technická poznámka k pořadí, až budete žebříček pročítat: miliardářky a miliardáři, u nichž jsme došli ke stejnému odhadu hodnoty jejich jmění, sdílejí společně rozpětí pozic a jsou řazeni podle abecedy.
