Svoji softwarovou firmu založil o šest let dříve, než vznikl Microsoft. Digitální mapy, které jeho Environmental Systems Research Institute (Esri) vyvíjí, dnes používají firmy a státní instituce po celém světě. Podnikatel, filantrop a environmentální vědec Jack Dangermond patří mezi nejbohatší lidi světa, drží se ale stranou, s médii komunikuje jen zřídka a svou společnost o pěti tisících zaměstnanců nadále řídí jako malý rodinný podnik. „Můj život je jako běh na dlouhou trať,“ říká Dangermond v exkluzivním rozhovoru pro e15.
Do Prahy jste přijel přednášet. Máte s Českem i nějaké nové obchodní plány?
V Praze jsem byl na mezinárodní inženýrské konferenci WEC 2023 a mluvil jsem o tom, jak může geografické myšlení pozitivně ovlivnit práci inženýrů. Moje návštěva ale má i další důvody. Software, který vyvíjí moje společnost Esri, používají statisíce organizací na celém světě. Nejsme veřejně obchodovaná firma, takže se nezodpovídáme žádným akcionářům, jen našim zákazníkům. Proto často cestuji a zjišťuji, jak jsou lidé s našimi produkty spokojení a co na nich případně máme vylepšit. V Česku působíme už od začátku devadesátých let, kdy jsem tu navázal spolupráci s Petrem Seidlem, majitelem společnosti Arcdata. Dnes technologie Esri používá většina českých úřadů včetně třeba Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Jak je na tom Praha s implementací chytrých technologií v porovnání s ostatními světovými městy, kde působíte?
Praha a její Institut plánování a rozvoje mezi všemi našimi zákazníky, které po světě máme, opravdu vynikají. To, jak pracují s geografickými faktory, je inspirující. Vedení města naslouchá vědcům a dělá, co je třeba. Například hledají tepelné ostrovy (městskou zástavbu, která vykazuje znatelně vyšší teploty než její okolí – pozn. red.), kde pak vysazují stromy. Sdílejí své plány s občany, a ti tak mohou v reálném čase sledovat, jak se metropole proměňuje, a podílet se na tom. Řekl bych, že Praha je přímo ukázkový příklad, jak by měla proměna v chytré město probíhat. Pražané by na to měli být hrdí.
Esri jste založil před víc než půlstoletím, v době, kdy ještě neexistoval Apple, Microsoft, a dokonce ani osobní počítače. Původní profesí jste ale krajinářský architekt. Co vás přivedlo k nápadu rozjet softwarovou firmu?
Je to dlouhý příběh, ale pokusím se ho říct v krátkosti. V šedesátých letech jsem postupně prošel třemi univerzitami a tou poslední byl Harvard. Pocházím z chudé rodiny a možnost poznat řadu výjimečných a odvážně smýšlejících intelektuálů, kteří tam tehdy působili, jako byl například John Kenneth Galbraith, mi hodně změnila život. Právě na Harvardu jsem poprvé pracoval v laboratoři a sestrojil svůj první nástroj pro digitální mapování. Později mě napadlo, že tyhle technologie by mohly být v budoucnu užitečné při ochraně životního prostředí. To mě hodně namotivovalo a po návratu do Kalifornie jsem založil Esri.
Co bylo dál?
Můj původní záměr nebyl prodávat software, ale vymyslet technologii, která by pomohla s řešením celosvětových problémů, jako je třeba klimatická změna. Museli jsme spoustu let tvrdě pracovat, projekt od projektu. Žili jsme v té době velmi skromně, protože jsme neměli žádné investory a skoro všechny vydělané peníze jsme vkládali zpátky do inovací a rozvoje podniku. První produkt jsme uvedli na trh až na začátku osmdesátých let. Neuměl ještě všechno, co jsme zamýšleli, ale lidem se líbil. Tím začal náš byznys.
Proč jste vlastně se svou společností nikdy nevstoupil na burzu nebo se nepokusil sehnat investora?
Není mi příjemné brát si cizí peníze.
Takže ani teď, po tolika letech, změnu neplánujete?
Rozhodně ne. V Esri nepracujeme pro akcionáře ani pro venture kapitálové investory, ale pro zákazníky. Jejich zpětná vazba je pro nás klíčová a díky ní můžeme naše nástroje neustále zdokonalovat. A díky tomu jsme také úspěšní. Samozřejmě to asi není cesta pro každého, hlavně ne pro ty, kteří chtějí rychle zbohatnout. Mně to ale vyhovuje. Na střední škole jsem závodil ve vytrvalostním běhu. Nebyl jsem v tom nijak zvlášť dobrý, ale vím, jak si nastavit správné tempo, abych vydržel do cíle. Myslím, že celý můj život je jako běh na dlouhou trať.
Co je GIS?
|
Už více než padesát let jste jediným generálním ředitelem Esri. Víte, kdo bude vaším nástupcem?
Tohle bych rád upřesnil. Mám sice titul ředitele, ale v Esri je celý tým mimořádně schopných a talentovaných manažerů, kteří se starají o různá oddělení společnosti a mají mezi sebou výborné vztahy. Na tom vlastně stojí celá naše firemní kultura. Do Esri je velmi těžké se dostat, ale když už se vám to povede, dobře vás zaplatíme a dostanete mnoho příležitostí k osobnímu růstu. Do důchodu se nechystám, ale jestli se ptáte na to, co bude, až umřu, tak jsem si jistý, že v Esri je minimálně šest lidí, kteří mohou okamžitě nastoupit na moje místo.
Na čem v Esri právě pracujete?
Za covidu jsme vytvářeli digitální mapy, které ukazovaly odpovědným lidem, kolik je nakažených a kde se pandemie šíří nejrychleji. Ale jinak naše nástroje najdete prakticky ve všech průmyslových odvětvích na světě. Například v dopravě a logistice, kde spolupracujeme s firmami jako FedEx nebo UPS. UPS i díky našim technologiím loni ušetřila 400 milionů dolarů a o polovinu snížila svoji uhlíkovou stopu. Podílíme se také na budování chytrých měst. Většina dodavatelů vody nebo elektřiny používá naši platformu k monitorování všech potrubí a distribučních kanálů. Stejně tak zemědělci díky našim mapám vědí, co mají kde vysadit. Hasiči s jejich pomocí likvidují požáry, policisté chytají zločince. Tak jako banky spravují firmám peníze, my se jim staráme o prostorová data.
VIDEO: Největší světoví znečišťovatelé
Zmínil jste, že mapy Esri pomáhají i v boji s globálním oteplováním, což byl vlastně původní záměr, se kterým jste společnost zakládal. Věříte, že se s pomocí technologií podaří klimatickou krizi zastavit?
Podaří se to, ale lidstvo na to bude muset vynaložit veškeré své úsilí, vědecké znalosti a zdroje. Protože nestačí jen dosáhnout uhlíkové neutrality, my musíme být uhlíkově negativní. Bude to velmi obtížná proměna, ale když se podívám na to, co všechno lidé za posledních 5000 let dokázali, naplňuje mě to nadějí. Máme šanci vyhrát. Tma ještě není, ale už se stmívá.
Světové lídry zaměstnávají aktuální problémy, jako jsou válečné konflikty na Ukrajině a v Izraeli, vysoká inflace nebo třeba potíže v energetice atd. Věnují klimatu dostatek pozornosti?
Myslím, že většina lídrů včetně třeba současného prezidenta Spojených států chápe, co se děje, ale není pro ně snadné konat. Díky průmyslové revoluci jsme všichni zbohatli. Všichni sedíme v „uhlíkovém autobuse“, ze kterého nikdo nechce vystoupit, protože je nám v něm dobře. Je potřeba, aby to pochopili všichni lidé na této planetě, abychom přestali být sobečtí a svým lídrům dali mandát a podpořili je k odvaze jednat. Jedině tak se nám podaří z toho autobusu vystoupit.
Jack Dangermond (78)
- Studoval na univerzitách v Kalifornii a Minnesotě a také na Harvardově univerzitě, kde si zvolil obor krajinářská architektura.
- V roce 1969 založil společnost Esri (Environmental Systems Research Institute), která se zabývá vývojem softwaru pro práci s geografickými informačními systémy a v současné době má kolem 5000 zaměstnanců. Dangermond je dodnes jejím generálním ředitelem.
- Technologii Esri ArcGIS využívají soukromé firmy a veřejné instituce na celém světě. V Česku je to například Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, ministerstvo životního prostředí, Zeměměřický úřad, Státní plavební správa nebo Ředitelství silnic a dálnic.
- Dangermond je s majetkem v hodnotě 7,9 miliardy dolarů (185 miliard korun) řazen mezi 300 nejbohatších lidí světa.
- Intenzivně se věnuje také filantropii. S manželkou Laurou například věnoval 165 milionů dolarů na záchranu kalifornské přírodní rezervace. Podepsal také výzvu Billa Gatese a Warrena Buffetta The Giving Pledge, čímž se zavázal věnovat většinu svého jmění na charitativní účely.
