Nikoliv energetická krize či inflace, ale nedostatek personálu a zejména sester. To nejvíc trápí Oblastní nemocnici v Kolíně. Předseda představenstva nemocnice Kolín Petr Chudomel v rozhovoru vysvětluje, co bude zásadní, aby nemocnice přečkala blížící se zimní období.
Mluví také o dopadech zvyšujících se mezd a investicích, které jdou přes všechny lapálie podle plánu. Důkazem jsou dva špičkové přístroje magnetické rezonance v Kolíně a CT přístroj v Kutné Hoře.
Co je pro Oblastní nemocnici v Kolíně největším strašákem podzimu 2022? Rostoucí ceny léků? Energetická krize? Inflace? Či lidé?
Jednoznačně nedostatek personálu, zejména sester. Inflace je další v pořadí. Co se týče energií, náraz „do zdi“ přijde v roce 2023, neboť nám končí dvouletý kontrakt.
Nebo snad nemožnost dosáhnout zpomalení platů lékařů a sester? To jste sám označil za znepokojivé, protože podíl mzdových nákladů atakuje 60 procent výdajů nemocnice.
Už je neatakuje, ale hranici 60 procent překročil. Při nedostatku personálu, se kterým se potýkáme zejména v segmentu sester, nám nic jiného, než navyšovat mzdy, nezbývá. Samozřejmě, že ekonomický dogmatik to asi odsoudí, neboť produktivita práce neroste, ale je to nezbytný krok k udržení si stávajícího personálu, na který mají jinak políčeno poskytovatelé z našeho regionu a hlavně z Prahy, kde jsou mzdy na úplně jiné, vyšší, úrovni. Kromě toho si zdravotníci v našich nemocnicích navýšení zaslouží, protože jsou pod enormním tlakem pacientů, kteří nás vyhledávají.
Existuje recept na přežití současného krizového období? Zvlášť když proti růstu nákladů přišel pokles úhrad od pojišťoven?
Zatím o poklesu úhrad nemocnicím hovořit nelze, i na rok 2023 se počítá s jejich nárůstem. Jde o to, zda bude dostatečný. Zatím se zdá, že při předpokládaném nárůstu mezd i nákladů v důsledku inflace a cen energií, zcela jistě nebude. Přežijeme, ale ztráty mohou být velké.
Co víc ovlivňovalo či ovlivňuje chod nemocnice? Pandemie koronaviru? Nebo současné nestabilní období?
Obojí, ale každé jiným způsobem. Pandemie zcela zpřeházela zažité způsoby fungování nemocnic a donutila je k dosud nevídaným a za chodu prováděným restrukturalizacím čistě ve prospěch jedné infekční nemoci. Neodkladná péče probíhala bez změn. Po skončení pandemie nic nebrání přechodu do „normálního“ provozu.
A současnost?
Tu charakterizuje raketový a nekontrolovatelný růst nákladů, kterému neodpovídá růst úhrad. Pochopitelný za takové situace je tlak na růst mezd. Zatímco ale za pandemie byl nárůst nákladů pokryt mimořádným růstem úhrad, v současné době tomu tak není. Přechod k „normálu“ zdaleka nebude tak hladký jako v případě covidové pandemie, neboť náklady se už nikdy nesníží na předkrizovou úroveň.
Pandemii koronaviru mohl ovlivnit lidský faktor. Obáváte se, že by energetická krize mohla v zimě 2022-2023 výrazně omezit nebo dokonce zastavit provoz nemocnice?
To si nemyslím, my zdravotníci jsme naprogramováni tak, že péči musíme být schopni poskytnout za jakýchkoli podmínek. Může to být ale hřebíček do rakve nemocnicím, které se potácejí na hraně provozuschopnosti z důvodu nedostatku personálu a kvůli tomu klesající výkonnosti, a tedy i poklesu úhrad.
Jak se nemocnice jistí, aby nebyla odpojená od elektřiny a dodávek plynu?
Disponujeme záložními diesel - elektrickými agregáty a bateriemi, které musí být schopny pokrýt výpadky dodávek elektrické energie na přechodnou dobu. Co se týče plynu, jen kontraktací a včasným hrazením faktur.
Jak vám pomáhají státní orgány? Od města, přes kraj až po ministerstvo zdravotnictví?
Oblastní nemocnici Kolín založil Středočeský kraj. Jeho podíl na investicích v naší nemocnici je zásadní, zejména z hlediska jejich financování. Podílí se na platbě lékařské pohotovostní služby, krizového managementu apod. Poměrně úspěšně se nám daří čerpat prostředky z evropských fondů, naposledy např. REACT-EU.
Na čem se dá ušetřit? A na čem se nesmí šetřit?
Ušetřit se mnoho nedá, ale nesmí se plýtvat. V současné době jsme zadali vypracování energetického auditu s cílem snížit energetickou náročnost provozu. Nemělo by se šetřit na pacientech, ale ani zaměstnancích, což myslím, zatím nehrozí.
Jak ohrožené jsou plány investic a projekty modernizací? Případně budování nového urgentního příjmu?
Letos jsme postavili a otevřeli velké parkoviště a nové šatny pro zaměstnance, což financoval Středočeský kraj. Máme zcela nové pracoviště magnetické rezonance s dvěma špičkovými přístroji (REACT-EU). Na pracovišti v Kutné Hoře uvedli do provozu nový CT přístroj díky vlastním zdrojům a započali se zateplením hlavní budovy nemocnice, výměnou oken a modernizací kotelny (EPC projekt). Probíhá rekonstrukce části interního, chirurgického a ORL oddělení v pavilonu „O“, což opět financuje Středočeský kraj. Zpracováváme projektovou dokumentaci na vybudování urgentního příjmu, který nám chybí jako sůl. Zatím tedy plán investic držíme.
Podařilo se vám z řad ukrajinských uprchlic získat personál pro kolínskou nemocnici?
Ano, převážně zatím na nekvalifikované pozice, protože ještě nevládnou češtinou. Jinak ukrajinských lékařů a sester zaměstnáváme již několik.
Jak důležité je pro nemocnici získání certifikace společnosti Dun & Bradstreet, dříve Bisnode? Co přináší?
Pro nás je toto ocenění nejvyšší kvality v oblasti ekonomické stability velkou událostí, zvyšující prestiž Oblastní nemocnice Kolín. Vysíláme tím signál pro naše potenciální pacienty, ale i zaměstnance, že přicházejí, resp. pracují v zařízení, které je dlouhodobě stabilní a má předpoklady udržitelného růstu a rozvoje. Totéž platí jako reference pro naše obchodní partnery.
Petr Chudomel (60 let)
Předseda představenstva Oblastní nemocnice Kolín, a. s., nemocnice Středočeského kraje vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, titul MBA získal na Academy of Health Care Management. Působil jako chirurg v nemocnici v Čáslavi a následně také v Kolíně jako vedoucí lékař operačních sálů a JIP. Je ženatý, má tři děti a dva vnuky. Rád běhá, čte a hraje na kytaru.
