Spolehlivý chod dodávek elektřiny, bezporuchový provoz kritické infrastruktury, ale i výstavba dobíjecích stanic pro elektromobily patří v době pandemie koronaviru mezi klíčové úkoly společnosti Pražská energetika (PRE). Její generální ředitel Pavel Elis v rozhovoru také vysvětluje, jak se tvoří ceny elektřiny pro domácnosti a velkoodběratele.
S čím zápolí dodavatelé elektřiny v době pandemie koronaviru?
Pandemie koronaviru ovlivňuje dodavatele elektřiny stejně jako celou naši společnost. Hlavním naším úkolem je udržet spolehlivý chod dodávek elektřiny, bezporuchový provoz kritické infrastruktury, zajistit nezbytný a nutný servis pro všechny naše zákazníky, ať už v domácnostech, průmyslu nebo službách. Pandemie koronaviru má významný dopad na spotřebu energie, a to nejen na spotřebu elektřiny jako celku. V roce 2020 poklesla spotřeba Prahy o sedm procent. V některých sektorech a lokalitách však klesla spotřeba energie takřka až k nule. A naopak v některých oblastech, v některých segmentech výrazně narostla. Koronavirus navíc ovlivňuje vnitřní fungování naší společnosti, způsob vnitřní organizace, mění se některé zaběhlé postupy, procesy, či způsoby komunikace se zákazníky.
Kde se výkyvy projevují více? V domácnostech? Nebo v podnicích, firmách a výrobnách?
Dodávky energií jsou dobrým indikátorem hospodářského růstu či nyní spíše poklesu. Region Prahy je významně více zasažený, než je průměr celé republiky. To souvisí s charakterem spotřeby v Praze s poměrně malým podílem průmyslových odběrů, a naopak převažujícím sektorem služeb ve srovnání s celou ČR. V pražských domácnostech došlo přibližně k dvouprocentnímu nárůstu spotřeby, naopak v centrálních částech města, kde trvale žije málo obyvatel, spotřeba radikálně klesla. V celkovém objemu dodávek jsme se dostali na hodnotu, na které jsme byli tak před 15 lety.
Je pražská síť tak kvalitní, aby odolala jakýmkoliv výkyvům?
Ano, určitě je. Díky poměrně masívním investicím do obnovy a modernizace sítí, do výstavby nových zařízení je pražská energetická distribuční síť nejspolehlivější v ČR a na stejné kvalitativní úrovni jako ve srovnatelných západoevropských městech.
I Prahu v této zimě zasáhly skutečně nízké teploty. Mohlo by se zde stát něco podobného jako v americkém Texasu, kde tamní síť zkolabovala a následkem toho zemřeli lidé?
To mohu prakticky vyloučit. Elektřiny je v ČR dostatek, naše síť je dostatečně odolná a mrazy ji nijak zásadně neohrožují. Letošní druhý únorový týden byl skutečně mrazivý, ale z důvodu koronaviru jsme nedosáhli maximálních hodnot spotřeby elektřiny z minulých let.
Ať z jakéhokoliv důvodu, budete měnit ceny energie? Někde zdražovat, či jinde zlevňovat?
Naším cílem je v maximálně možné míře udržet stabilitu konečných cen. Za poslední dva roky jsme ceny našich produktů nezměnili, zatímco mnoho našich konkurentů ceny několikrát upravilo. Produkty PRE tak patří v současnosti k nejvýhodnějším na trhu. Jsme si také jisti, že přes poměrně značný růst cen elektřiny na komoditním trhu nebudeme naše ceny pro pražské domácnosti v nejbližších měsících zvedat.
Jak se vlastně liší tvorba cen elektřiny pro domácnosti a velkoodběratele a co ji ovlivňuje?
Vzhledem k charakteru odběru domácností, kdy nyní dodáváme energii do více než 700 tisíc odběrných míst, jejichž průměrná spotřeba je většinou pouze okolo 2000 kWh za rok, nakupujeme energie pro tyto zákazníky dopředu a průběžně. Tím eliminujeme dopad z volatility (míra kolísání hodnoty – pozn.) cen na komoditních trzích do cen produktů pro domácnosti. U velkoodběratelů s vysokou spotřebou elektřiny nakupujeme elektřinu ve chvíli uzavření kontraktu nebo po dohodě se zákazníkem, kdy nás o to požádá, když považuje cenu na trhu za výhodnou.
Jak se v cenách projevují stále častěji diskutovaná témata jako obnovitelné zdroje či emisní povolenky?
Emisní povolenky pochopitelně zatěžují výrobu elektřiny z fosilních zdrojů a promítají se negativně do její velkoobchodní ceny. Na obnovitelné zdroje zase každý spotřebitel přispívá platbou na podporu výkupu elektřiny z OZE (obnovitelných zdrojů energie – pozn.), kdy tato platba pro spotřebitele elektřiny je již několik let tak zvaně zastropována, a tedy neroste. Samotné obnovitelné zdroje mají nízké variabilní výrobní náklady a tím významným způsobem zase tlačí velkoobchodní ceny elektřiny směrem dolů.
Stačí být v současnosti jen dodavatelem elektřiny? Nebo je nutné dodávky doplnit či podpořit vedlejšími činnostmi?
Značná část zákazníků dnes požaduje komplexní služby a nikoli jen pouhou dodávku energií. Proto i PRE nabízí komplexní řešení na míru každému zákazníkovi. Od těch nejmenších domácností, kterým nabízíme například moderní řešení vytápění a ohřevu vody, fotovoltaické systémy, osvětlení, produkty pro chytrou domácnost, ale také například elektroinstalační práce. Pro velké průmyslové zákazníky nebo obchodní centra navrhujeme optimalizace energetických úspor, provozování energetického hospodářství, rekonstrukce osvětlení nebo komplexní řešení elektromobility.
Podporuje PRE na úrovni koncových odběratelů vlastní produkci elektrické energie například prostřednictvím solárních panelů?
Samozřejmě. V případě rodinných domů umíme zajistit vše od projektu, přes instalaci až po následný servis. Navíc k tomu vyřídíme i státní podporu, pokud je možná. A ve finále i vykoupíme případné přebytky takto vyrobené elektřiny, které zákazník nespotřebuje.
Dalším z témat budoucnosti je elektromobilita. Co Praze, případně celé republice schází, aby její rozvoj byl rychlejší?
Těch věcí je víc. Prvním faktorem je malé množství elektroaut v provozu. My máme nyní více než dvě stě dobíjecích stanic v Praze i jinde v ČR a auta u nich fronty na dobíjení nestojí. Budujeme další stovky dobíjecích míst v rámci dotačních programů z fondů EU v projektech tak zvané Metropolitní sítě v Praze a Páteřní sítě po celé ČR. Výstavbu často brzdí nejednotný a komplikovaný povolovací proces. A když se vše podaří a nabíjecí místo dokončíme, nastává v mnoha případech potíž s vyhrazením místa pro dobíjení, protože na to dosud česká legislativa nemyslí.
Jak se tato místa pro dobíjecí stanice vybírají?
Naši experti se pohybují v terénu a vytipovávají, kde by mohly dobíjecí stanice vzniknout. Jde o místa, kde to skutečně dává smysl – parkovací domy, garáže obchodních center, místa na parkovištích na okraji Prahy, prostory běžných čerpacích stanic, nádraží, letiště, nemocnice, sportovní areály a tak dále. Velkým tématem je tak zvané rezidenční dobíjení pomalými AC dobíjecími stanicemi, kdy není důležité, zda jsou kolem restaurace, kavárny nebo zábavy. V tomto případě jde o to, aby si zákazník dobil přes noc auto blízko svého domova.
Kolik jste schopni postavit za rok stanic?
To tempo nabírá na růstu. Loni v listopadu jsme otevírali stou dobíjecí stanici, na počátku března jsme jich měli již 200 a dál to poroste nejen v rámci již zmíněných dotačních programů EU. Ve spolupráci s firmou Technologie hl. m. Prahy připravujeme možnost montáže dobíjecích boxů přímo na sloupech veřejného osvětlení. Pilotní projekt dvanácti lamp je hotový v Praze na Vinohradech.
Kolik jedno takové dobíjecí místo stojí? A jaká je návratnost počáteční investice?
Záleží na typu dobíjecí stanice, na jejím výkonu, na způsobu připojení k distribuční síti a na náročnosti zřízení parkovacího místa. Velmi zhruba se dá říci, že výše investice je od sta tisíc korun v případě jednoduchých AC dobíjecích stanic až po několik milionů korun v případě ultrarychlé dobíjecí stanice. Návratnost bude záležet především na tempu růstu počtu elektromobilů. V současnosti jde především o investici do budoucnosti.
Co je nutné v Česku udělat pro větší rozšíření systému pro dálkové zpracování odečtů dat elektroměrů? Zlepšit kybernetickou bezpečnost?
Kybernetická bezpečnost je jistě velké téma, a to nejen ve spojení s chytrým měřením. Této problematice věnujeme velkou pozornost. Sledujeme i řešení v jiných zemích. Úroveň zajištění kybernetické bezpečnosti měření je v různých zemích rozdílná. My chceme zavést takové řešení, které bude bezpečné a jeho cena zároveň přijatelná. A pevně věřím, že se nám to podaří. Ale myslím si, že hlavním faktorem, který ovlivní rychlost rozvoje chytrého měření, je legislativa kolem energetických společenství a rozvoj decentrálních zdrojů a elektromobility. Nedává smysl měřit tyto nové trendy jinak než průběhově, a tudíž toto je z mého pohledu jednoznačně nejvýznamnější faktor.
Jak vás velkoodběratelé, ale i domácnosti či úřady tlačí do projektu tak zvaného chytrého města?
Koncept chytrých měst využívá moderní technologie tak, aby docházelo k synergickým efektům mezi různými odvětvími, jako jsou energetika, doprava, správa budov nebo bezpečnost, se snahou o nízkou energetickou náročnost a vysokou kvalitu života občanů v daném městě. Pracujeme tedy na „smartifikaci“ energetické sítě, abychom dokázali pružně reagovat na měnící se potřeby města. Instalovali jsme několik desítek „chytrých lamp“ v ulicích a parcích města, které nejen úsporně svítí, ale dokážou i monitorovat kvalitu ovzduší, mají SOS tlačítko první pomoci na linku 112, šíří kolem sebe wifi signál a pokud jsou vhodně umístěné, poskytují i možnost dobíjení pro elektroauta. Podporujeme vznik energetických komunit, decentralizaci výroby a efektivní užití energie.
Vstoupili jste do projektu certifikace společnosti Bisnode. V čem pomohlo toto ocenění?
Společnost Bisnode jako největší evropský poskytovatel smart dat a analýz ocenila naši společnost za dlouholetou činnost mezinárodně uznávaným certifikátem „Bisnode AAA Platinum“ co by důvěryhodný a nízkorizikový subjekt vhodný ke spolupráci se všemi typy obchodních partnerů i v rámci Evropy. Jsme také již čtyřnásobnými držiteli ocenění Supebrand, které nás řadí na základě zákaznických zkušeností, pohledu veřejnosti i posouzení odborníků z řad marketingu k předním firmám v Česku. Je to pro nás signál, že jdeme správnou cestou, ale také závazek, abychom nepolevili v úsilí. A samozřejmě i jisté potěšení, že naše působení splňuje špičková kritéria a stojí za všimnutí.
Pavel Elis (55)
Generální ředitel PRE, kde pracuje celou svou kariéru. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, absolvoval Prague International Business Scholl. V roce 1989 v PRE začínal jako technický specialista, následně byl vedoucím oddělení a odboru, později ředitelem obchodování a služeb.
Je ženatý, má tři děti. Mezi zájmy řadí aktivní pohyb, hraje vodní pólo, lyžuje, věnuje se turistice.
