Podle nejnovějších statistik Eurostatu má v rámci EU Česká republika devátý nejvyšší podíl podniků využívajících tzv. internet věcí (IoT). Využívá ho u nás téměř třetina firem. Nejvyšší podíl je v Rakousku, kde internet věcí používá více než polovina firem. Pro podniky i domácnosti se jedná o užitečný soubor nástrojů, které mohou zásadně usnadnit práci a ušetřit časové i finanční náklady. Je ale potřeba i tady myslet na kybernetickou bezpečnost.
V tuzemských firmách je internet věcí využíván především v oblastech skladování, logistiky a v poslední době se začínají intenzivně používat IoT technologie i v průmyslu, především pro sběr technologických dat. Podniky i domácnosti ho také využívají k managementu spotřeby energie. V domácnostech ho tvoří chytré domácí spotřebiče a všechny další přístroje, které jsou vybaveny elektronikou, softwarem, senzory a připojením k síti.
Jak funguje IoT v praxi?
Například ze svého chytrého telefonu můžeme řídit, kontrolovat a analyzovat obrovské stroje i domácí příslušenství. Čipy nám poskytují ohromné množství zajímavých dat, která využíváme ve firemních procesech. Velký pokrok v tomto směru přináší 5G, NB-IoT a LTE Cat M sítě, na které lze přístroje bezpečně připojovat. Masivní použití zařízení IoT jednoznačně vede k zvýšení efektivity a produktivity. Šetří nám čas i peníze. Má to ale háček. Čím více zařízení je připojených, tím větší pozor musíme dávat na bezpečnost celého řešení.
Internet věcí si můžeme představit jako síť různých čidel, zařízení a spotřebičů s připojením na internet, jež sbírají a odesílají data do cloudových aplikací. Ty pak vyhodnocují a používají pro budoucí nastavení. Jde o inteligentní zpracování, často za použití umělé inteligence. Ulehčí tak lidem hodiny zkoumání, nastavování, upravování a cestování.
Z nasbíraných dat se dá vyhodnotit efektivita firemních procesů, identifikovat chyby, poškození a předcházet chybám, které stojí peníze. Taková technologie se dá využít nejen v chytré domácnosti k lepší efektivnosti spotřebičů, ale obrovský přínos může mít pro firmy. Senzory internetu věcí se dají umístit i na palety nebo krabice a pomocí lokalizace sledovat množství zásob, skladování nebo úspěšnost přepravy. Senzory snímají data, která pomáhají předcházet nehodám, odstávkám nebo poruchám.
V zemědělství umí sledovat vlhkost, teplotu a naplánovat hnojení nebo zalévání. Na domácích spotřebičích pak taková čidla umí předpovídat servis, poruchu nebo třeba konec životnosti. Zdá se vám to jako sci-fi? První takové systémy už jsou skutečně používány. S nástupem 5G sítí bude jejich výskyt raketově stoupat. Podle výzkumů společnosti Ericsson by mělo využití internetu věcí do roku 2026 stoupnout o 235 procent.
Z důvodu energetické náročnosti, omezeného dosahu a kapacity je velmi složité zařízení internetu věcí propojovat přes Wi-Fi nebo starší mobilní sítě. Čidla byla doposud spojována interními sítěmi, které mají vyšší dosah a pokrytí v komplikovanějších lokacích. Problém je ale s jejich vzájemnou kompatibilitou. S nástupem NB-IoT (Narrow Band), LTE cat.M technologií a 5G sítí ale tento problém odezní. Nové způsoby předávání dat nabízejí jednodušší obousměrnou komunikaci a nízkou energetickou náročnost.
Čidla jako možný terč hackerských útoků
Kybernetická bezpečnost je teď téma větší než kdy jindy a týká se rozhodně i zařízení internetu věcí. Čidla se totiž bezpochyby mohou stát terčem hackerských útoků. Následky takového napadení si umíte představit sami. Útočník se může dostat k ovládání stavebních strojů, osvětlení budov nebo zmanipulovat senzory a jejich informace ve svůj prospěch. Jen pro úplnost, zatímco v první polovině roku 2020 proběhlo na celém světě asi 600 milionů útoků, v prvním pololetí roku 2021 se už tento počet téměř ztrojnásobil. Pro útočníky jsou totiž chybně zabezpečená čidla internetu věcí snadné cíle. Získají tak důležité informace nebo převezmou kontrolu nad stroji a požadují tučné výkupné.
Ohrozit citlivá data tak může třeba i kávovar nebo tiskárna, které jsou propojeny chytrou sítí. S počtem připojených zařízení roste i počet možností. V bezpečí není nikdo. V roce 2017 se hackerům podařilo nabourat do systémů kasin v Las Vegas skrz teploměr v akváriu, jenž posloužil jako vstupní brána. Vzájemná propojení, která tak šetří čas a usnadňují rutinní procesy, představují mnohdy zranitelné místo, o kterém firmy ani neví. Útočníci přitom využijí jakoukoli skulinku a díru v zabezpečení softwaru. Je proto naprosto nezbytné brát kybernetickou bezpečnost zcela vážně a dívat se na celé řešení, nejen na dílčí prvky.
Správné zabezpečení
Co vlastně způsobuje, že jsou zařízení internetu věcí v nebezpečí? Počítač uvnitř čidel je totiž velmi jednoduchý z důvodu minimální ceny a spotřeby energie. Jak uvádí manažer segmentu internetu věcí v O2 Michal Hozák: „Na bezpečnost, šifrování a obranné algoritmy nemají tato zařízení kapacitu. Útočník tak velmi snadno pronikne do čidel. Může požadovat výkupné nebo způsobit škody v řádech milionů korun.“
Jak se tedy proti takovému útoku bránit? Jak dodává Michal Hozák: „Nikdy nepřipojujte do firemní sítě zařízení, u kterých nejde aktualizovat software, firmware nebo heslo. Měňte přednastavená jména i hesla a odlišujte je u různých zařízení. Nutné je samozřejmě softwary aktualizovat a dbát i na fyzickou bezpečnost přístrojů.“ Mimo to kontaktujte odborníky, kteří vám se správným zabezpečením pomůžou. V případě internetu věcí lze poskytnout čipy i v licencovaném pásmu, které obstojí i v náročnějších bezpečnostních požadavcích. Licencovaná pásma jsou pro hackery velmi špatně dostupná. Zaručují vysokou ochranu před rušením či nabouráním a slibují i spolehlivost a rychlost přenosu.
Vše je o správném nastavení a zabezpečení. Zhruba 30 procent českých firem nemá přehled o tom, jaká zařízení jsou připojená do jejich sítě, rozhodně se zařaďte do zbylých 70 procent. Nic se nesmí podcenit, zdůrazňuje v podcastu O2 CyberCast odborník na internet věcí Roman Bacík: „Spousta lidí zabezpečení podceňuje. Firmy si zabezpečují velké servery, ale u senzoru v akváriu je to nenapadne. Nyní testujeme nové 5G SIM karty, které by měly mít více zabezpečovacích klíčů. Budou tak lépe připravené na potenciální útoky hackerů.“
Zabezpečený internet věcí je budoucnost
Technologie internetu věcí představují budoucnost a čeká je velký boom. Z hlediska efektivity a zkvalitnění výroby ale své místo mají už dnes, což dokazují i přiložené výzkumy. Tyto informace potvrdil již ve výše zmíněném podcastu i Roman Bacík: „S nástupem 5G sítě čeká internet věcí v následujících deseti letech ohromný rozmach. Už nyní pomáhají ve velkých firmách, městech, kde měří různé environmentální statistiky, nebo v domácnostech. Budou nám zjednodušovat život a zbavovat nás nadbytečné práce nebo dalekého cestování. Velkou pomoc přinesou čidla i do dopravy nebo elektromobility,“ dodává expert O2 na 5G sítě a internet věcí.
Získat taková data jiným způsobem je podle něj totiž téměř nemožné a rozhodně více časově a finančně nákladné. Samotné informace přitom znamenají ohromný progres a zjednodušení pracovních procesů. Firmy ale musí být opatrné, hlídat si zabezpečení svých chytrých zařízení, spolupracovat s odborníky v oblasti kyberbezpečnosti a přistupovat k novým technologiím komplexně.
Tematický speciál Kybernetická bezpečnost připravuje E15 ve spolupráci s O2.
