David Vrbický se stará o pohybová ústrojí olympioniků nebo hokejistů Sparty. Jako vedoucí fyzioterapeut Ústřední vojenské nemocnice Praha ale také vidí zdravotní potíže lidí se sedavým zaměstnáním. „Nejčastěji chodí lidé s bolestmi zad, nejvíc pak bederní a krční páteře. Problémy se bohužel nemění, jen lidí, kterých se týkají, je více,“ říká v rozhovoru.
Pocítili fyzioterapeuti, že v posledních letech více lidí pracuje „z domu“? Pokud ano, přibylo, nebo naopak ubylo pacientů?
Jak se to vezme. Pacientů obecně přibývá, což je dáno zejména sedavým zaměstnáním a nedostatkem pohybu. Pokud jde o práci mimo kanceláře, z mého pohledu by to mělo mít spíš pozitivní efekt. Lidé se mohou snáz věnovat svým koníčkům, uzpůsobit si práci a více času trávit pohybem. Nicméně se obávám, že procento lidí, kteří to takto efektivně ve prospěch vlastního zdraví využijí, je poměrně malé.
S čím za vámi lidé chodí nejčastěji? Změnily se jejich potíže s rozšířením práce mimo kancelář?
Nejčastěji chodí lidé s bolestmi zad, nejvíc pak s bolestí bederní a krční páteře. Problémy se bohužel nemění, jen lidí, kterých se týkají, je více. Často se tento negativní trend svádí na pandemii, ale na druhou stranu tehdy mnoho lidí začalo sportovat venku, běhat, jezdit na kole a podobně. Bohužel s návratem do normálu a opětovným pádem do hektického způsobu života mnoho z nich zase na pohyb zapomíná.
Dokážete vyčíslit přibývání pacientů s bolestmi zad?
Podle údajů Světové zdravotnické organizace trpělo bolestí zad v roce 2020 po celém světě 619 milionů lidí. A predikce do roku 2050 je nárůst na 850 milionů obyvatel planety. Je tedy patrné, že nárůst je kontinuální, a pokud se nezmění přístup obyvatelstva, bude pokračovat.
Jsou na tom lidé pracující na home office se svým pohybovým aparátem lépe než ti z kanceláří?
To se nedá říct. Vše záleží na jednotlivci a jeho přístupu ke svému zdraví. Jsou lidé, kteří pracují v kanceláři, ale i po náročném dni si udělají na pohybovou aktivitu čas, a naopak lidé, kteří mají možnost pohybu, ale nevyužívají ji. Pokud chceme pro svůj pohybový aparát něco udělat, nehraje roli, odkud pracujeme.
Jakou aktivitu doporučujete, aby se lidé rozhýbali po sedavé práci a byli fit?
Jakoukoliv, která je pro daného jedince příjemná, baví ho a má z ní radost. Nejjednodušší možností je obyčejná chůze, dobré je i plavání, cyklistika nebo běh.
Hraje roli pravidelnost a intenzita? Pokud půjdu jednou „na krev“ běhat a pak týden nic, není to asi ideální…
Určitě je ideální pravidelnost pohybové aktivity. Pokud je aktivita pouze nárazová, může být naopak kontraproduktivní.
Existují firmy, které pečují o pohybový aparát svých zaměstnanců a kompenzují jim celodenní sezení v práci? Případně jak?
Zejména zahraniční firmy mají různé programy na podporu svých zaměstnanců. Od slevových karet do posiloven přes balíčky obsahující možnosti pohybových aktivit po wellness služby. Některé pořádají semináře, kde fyzioterapeuti vysvětlují, jak se lze protáhnout i v kanceláři nebo jak si upravit pracovní plochu, aby se tělo co nejméně zatěžovalo.
Co pro sebe tedy lidé mohou v tomto ohledu udělat přímo na pracovišti?
Stačí velmi málo, a to se každou hodinu zvednout na pět minut a projít se po místnosti, případně se lehce protáhnout.
Můžete doporučit nějaké fyzioterapeutické pomůcky?
Je mnoho pomůcek, které jsou k dostání na internetu a slibují „revoluci“, ale z mého pohledu by si měl člověk primárně umět pomoci sám. Základ je správné nastavení pracovní plochy a kvalitní židle.
Co nám z hlediska poruch pohybového ústrojí hrozí nejvíce, pokud nemáme dobře přizpůsobené pracovní prostředí?
Jsou to již zmíněné bolesti zad. Špatné nastavení přetěžuje zejména krční a bederní páteř a z toho pak vznikají dlouhodobé bolesti.
