Cyklus Otevřená věda: Chemií k objasnění zločinu a objasněním zločinu k popularizaci vědy

Fotografie ze stáže Chemií k objasnění zločinu

Fotografie ze stáže Chemií k objasnění zločinu Zdroj: Archiv Otevřené vědy

Ilustrační foto ke stáži
Lektorka stáže Magda Zlámalová
Fotografie ze stáže Chemií k objasnění zločinu
Fotografie ze stáže Chemií k objasnění zločinu
Fotografie ze stáže Chemií k objasnění zločinu
9
Fotogalerie

Pod hlavičkou projektu Otevřená věda se Akademie věd ČR snaží nalákat středoškolské studenty na stáže a nadchnout je pro vědeckou práci. V příštím roce se více jak 100 takových stáží otevře a nechybí mezi nimi ani ta s názvem Chemií k objasnění zločinu. Absolvuje ji i student Otto Jirka z druhého ročníku brněnského gymnázia. Zapojí se do popularizačního týmu, bude tvůrcem kriminálního případu a prostřednictvím forenzních analýz i kreativní tvorby ho nakonec i vyřeší.

Otto vyzpovídal dvě své lektorky právě ze stáže Chemií k objasnění zločinu a ptal se jich na cíle stáží, jejich oblíbenost i na samotné požadavky na zájemce o kurzy. Ve spolupráci s projektem vám The Student Times přinese ojedinělý cyklus článků, rozhovorů a reportáží. A rozhovory Otto Jirky celou sérii právě otevírají.

Já sám jsem měl to štěstí, že jsem se stal součástí většího týmu studentů z projektu Otevřené vědy a současně z projektu Tři nástroje vedeného dvěma lektorkami.Stáž si užívám a do projektu se budu hlásit příští rok. Rozhodl jsem se s Vámi podělit o svoje postřehy a zkušenosti a pro podrobnější informace jsem vyzpovídal své lektorky Moniku a Magdu i stážistku Karolínu.

Vedete stáže s názvem Názorná chemie aneb učme se experimentem! a Chemií k objasnění zločinu, co je jejich hlavní náplní?

Předmětem stáže je popularizace chemie a to doslova – studenti se na stáži sami dostávají do kůže lektorů a popularizátorů chemie. A to od samotného začátku – tvoří tematické přípravy, pracovní postupy, které pak zkoušejí v praxi. Cílem je vědu zpřístupnit veřejnosti – především žákům základních a studentům středních škol.

V současné době není ve školách dostatek prostoru na praktická cvičení v laboratořích. Hodiny jsou často vyplněny jen teorií a výpočty. Žáci jsou tak nuceni učit se přírodní vědy pouhým memorováním. My se snažíme přenést složité experimenty prováděné v laboratořích, které jsou často náročné na vybavení i chemikálie, do reality školních lavic. Optimalizujeme experimenty, aby byly co nejméně náročné a vysvětlovaly principy přírodních věd názorným a zábavným způsobem.

Proč zrovna forenzní vědy?

Při práci jsme se vždy zaměřovaly na stáže a kurzy, které jsou pedagogicko-popularizačního charakteru. Zpočátku jsme tvořily různé pokusy pro oživení školní výuky. Snažily jsme se pro případné budoucí projekty stále hledat a vymýšlet nová témata a pokusy. Mezi nimi byly i experimenty s forenzní tematikou. A tak se poměrně brzy zrodil nápad, že bychom mohly spojit co nejvíc experimentů blízkých oblasti forenzních věd. Postupně k tomu přibývaly nápady, jak toto celé zatraktivnit a vytvořit ještě něco navíc – kriminální případ, pracovní listy, knihu…

Tento rok se nám díky pozměněnému konceptu přijímání studentů na stáže podařilo vytvořit osmičlenný tým, který už za sebou nechává opravdu viditelné výsledky.

Jaké jsou výstupy ze stáže?

Výstupem jsou pracovní listy sloužící k znázornění a zpestření školní výuky. Hlavním a zcela originálním výstupem je pak ucelená kniha. Ta obsahuje detektivní příběh s detaily o forenzní analýze a používaných metodách, včetně odkazů na námi vytvořené pracovní listy. Myslíme, že vlastně vedeme jednu z mála praktických stáží s pedagogicky zaměřenými výstupy.

Pokolikáté vedete stáž a budete v tom pokračovat?

S Otevřenou vědou spolupracujeme už od roku 2013, konkrétně tuto stáž vedeme třetím rokem a stále je před námi spousta práce a taky velké možnosti. Takže ano, bude opět mezi nabízenými stážemi pro rok 2019.

Otázka, která mne zajímala, když jsem posílal přihlášku: Kolik studentů se na jednotlivé stáže hlásí?

Těžko odhadovat taková čísla, podle Otevřené vědy se na stáže v tomto roce hlásilo kolem 450 studentů, ti ale mohou podávat více přihlášek – těch bylo přes 1000. Když si to tedy zprůměrujeme, teoreticky se při počtu 100 registrovaných stáží na jednu přihlásí asi 10 studentů. Realita je samozřejmě jiná. O některá témata je zájem veliký, jiná témata mohou oslovit třeba jen jediného uchazeče.

K nám na stáže se hlásilo několik desítek studentů. Ze statistiky uvedené Otevřenou vědou pro „top 5 stáží“ usuzujeme, že patříme ke stážím s vyšším počtem uchazečů.

 Jaká jsou kritéria pro přijetí? Co mi pomohlo k úspěchu?

Troufáme si tvrdit, že za ty roky máme perfektně zvládnutý systém pro výběr stážistů. Myslíme, že je potřeba si uvědomit, že každý z požadovaných dokumentů (životopis, motivační dopis, odpovědi na otázky) má při rozhodování mezi tolika studenty nesmírnou hodnotu. I zdánlivě jednoduché otázky v dotazníku dokážou o studentovi mnoho vypovědět, proto bychom radily tuto část nepodcenit a nad svými odpověďmi se opravdu zamyslet.

Student by se měl umět prodat (ale pravdivě) – nebát se uvést své zájmy, a to i takové, které na první pohled s tématem stáže nesouvisí – ačkoliv jsou náplní stáže chemické experimenty, právě kvůli jejímu pedagogickému přesahu jsme upřednostňovaly uchazeče, kteří nejen dokázali, že o téma mají zájem, ale také nabídli něco navíc. V této stáži je třeba hodně důležitá kreativita, proto jste konkrétně Vy měl bonusové body za své zkušenosti coby šéfredaktora, stážistka Alina zase za své nesmírné výtvarné nadání – svými malbami krásně vyšperkuje připravované výstupy. Pokud student absolvoval olympiády či jiné soutěže v přírodních oborech, je to samozřejmě výhodou.

Rozhodnutí také může ovlivnit doporučující dopis od učitele, který objektivně pochválí studenta tak, jak on sám sebe většinou nedokáže. Navíc už jen to, že si student i pedagog dají tu práci, abychom si doporučení mohli přečíst, hodně vypovídá o odhodlání se na danou stáž dostat.

Takže od studenta se očekává…

Od studenta očekáváme, že se bude aktivně podílet na kolektivní práci – k tomu potřebuje nadšení, zodpovědný přístup k vlastní práci na stáži i k domácí přípravě, schopnost aktivně komunikovat s námi i s ostatními studenty, týmového ducha. A jak už jsme zmínily – právě kreativní přístup dokáže celou naši společnou práci pozvednout na novou úroveň, to se ukázalo právě tento rok.

Pokud chcete stále vědět víc, tentokrát z jiné perspektivy, nechal jsem zodpovědět několik otázek také moji kolegyni ze stáže Karolínu.

Co tě přimělo přihlásit se do projektu?

Chtěla jsem zkusit něco nového a rozhodnout se, jestli se chemii chci věnovat do budoucna. Taky šlo o získání zkušeností s prací v laboratoři.

Na čem teď pracujete?

Pracujeme na konečných úpravách pracovního listu k metodám forenzních důkazů přítomnosti krve, experimentujeme s různými metodami izolace DNA a stále dopisujeme knihu.

Kolik času tomu věnuješ?

Přímo na stáži trávím osm hodin měsíčně. Na každou stáž se doma teoreticky připravuji, to zabere cca čtyři hodiny.

Co ti to přineslo?

Když jsem šla na stáž, nevěděla jsem, jestli chci chemii učit anebo pracovat jako chemik někde v laboratoři. Potvrdila jsem si, že mě učení moc baví a chtěla bych se tomu věnovat i v budoucnu.