Eliška Selinger: Nemoci chudých. Chudí kvůli nemocem | E15.cz

Eliška Selinger: Nemoci chudých. Chudí kvůli nemocem

Eliška Selinger

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Ohrožuje asi 200 milionů lidí. Přenáší se komářím štípnutím. Napadá imunitní systém. Zprvu se projevuje podrážděním kůže, vředy v místě štípnutí, později ztmavnutím pleti, dlouhotrvající horečkou, slabostí, ztrátou váhy a snížením počtu krevních buněk. Druhá nejsmrtelnější parazitická choroba na světě hned po malárii: Kala azar, viscerální leishmanióza. Jedna z nejnebezpečnějších mezi tzv. opomíjenými chorobami světa. 

Označení opomíjené choroby (neglected disease) zahrnuje asi 17 chorob, které sužují zejména méně rozvinuté tropické oblasti. Jejich výskyt je neodmyslitelně spjatý s chudobou, jejíž jsou následkem i příčinou. Zdrojem nákazy jsou často neutěšené podmínky zapomenutých rurálních oblastí, příměstských slamů i zanedbaných čtvrtí spojené s nedostupnou prevencí a těžko dosažitelnou zdravotní péčí. Většina z opomíjených chorob sice není přímo smrtelná, pokud se však vyskytují společně s některou z „velké trojky zabijáků – HIV/AIDS, tuberkulóza, malárie, zhoršují její průběh. Nakažení jsou navíc uzavřeni v bludném kruhu nízkého vzdělání, nekvalifikované práce a všudypřítomného neřešitelného nedostatku. Děti nakažené parazitickými onemocněními mají kvůli přidružené slabosti horší školní docházku, problémy se soustředěním, učením a horší akademické výsledky (http://journals.plos.org/plosntds/article?id=10.1371/journal.pntd.0005573). Následkem toho nemohou dosáhnout na lépe placené pozice, díky kterým by mohli opustit postižené oblasti nebo přispět k rozvoji místní komunity. Na celé situaci je nejsmutnější, že je způsobena pouze lhostejností. Do léčby těchto nemocí, která může být velmi efektivní, se neinvestuje a peníze nejdou ani na jejich prevenci.

Velká vítězství, stálé prohry

I poslal Hospodin na lid ohnivé hady. Ti lid štípali, takže v Izraeli mnoho lidí pomřelo…Hospodin Mojžíšovi řekl, udělej si hada Ohnivce a připevni ho na žerď. Když se na něj kterýkoli uštknutý podívá, zůstane na živu. (Numeri 21:6–9). Tak zní jeden z prvních popisů parazitárních onemocnění (i jejich léčby) zaznamenaných v Písmu. Hospodinovým trestem pro hříšníky byla pravděpodobně drakunkulóza neboli guineiská červová choroba, přenášená vodou kontaminovanou buchankami, které jsou mezihostitelem lidského parazita vlasovce medinského. Nápadně podobné popisy byly nalezeny i v egyptských, řeckých, římských a arabských starověkých textech. Historickou rozšířenost onemocnění ilustruje i teorie, že právě vlasovec je oním hadem omotaným okolo Aeskulapovy hole, tradičního symbolu lékařství.

Zdá se však, že se společná historie lidského rodu a tohoto červovitého parazita blíží ke konci. Podle výročního článku „Neglected tropical disease publikovaného v prestižním medicínském časopise PLOS (http://journals.plos.org/plosntds/article?id=10.1371/journal.pntd.0005355) je právě drakunkulóza jednou z pěti opomíjených chorob, které by se díky efektivnímu zásahu během následující dekády mohli stát minulostí. Společně s vlasovcem do propadliště dějin, doufejme, zmizí i trachom nebo lidská africká trypanosomiáza, známější pod názvem spavá nemoc. Díky moderní terapii a očkování bylo dosaženo znatelného pokroku i v rámci úsilí o eliminaci vztekliny a lepry. Ta dosud ohrožuje některé oblasti, ve kterých je nedostupná nejen terapie, ale i možnost ji správně diagnostikovat.

Míra výskytu některých střevních parazitů (trichurióza, hlísticové infekce) se téměř nemění, pravděpodobně kvůli nespolehlivému účinku terapie a absenci odčervovacích programů pro dospělé. Stejně tak chybí správně koordinované a dostatečně financované programy pro výzkum a léčbu trematodóz, jejichž původcem je motolice, nebo cystické echinokokózy, onemocnění způsobeného měchožilem (Echinoccocos). Měchožil v játrech, nervové soustavě či v jiných orgánech vytváří mnohačetné, až několikacentimetrové cysty, váčky naplněné tekutinou. V těch po několik let postupně dozrávají embrya parazita. Zvětšující se cysty mohou v neléčených případech způsobit smrt v důsledku omezené funkce orgánů nebo vystupňované alergické reakci při prasknutí váčku. Výmluvný název nese i kategorie „Losing the battle, do které spadá horečka dengue a další arbovirální infekce, např. zika virus, již zmíněná leishmanióza nebo parazitární Chagasova nemoc přenášená plošticemi, která je léčitelná pouze v počátečních fázích a často fatálně postihuje zejména srdce, střeva a mozek. Výskyt těchto onemocnění se nejen nesnižuje, ale dokonce roste a rozšiřuje se i do nových oblastí, mimo jiné kvůli neefektivní kontrole populace hmyzích přenašečů, neutuchajícím válečným konfliktům ve východní Africe a na Středním Východě a nedostatečně rozvinutým diagnostickým a terapeutickým technologiím, které by umožnily včasný dobře cílený zásah. A to nejen v Africe, Asii či dalších oblastech, tradičně vnímaných jako zaostalé.

Pod evropským svícnem také tma

I přesto, že evropské země dohromady tvoří největší světovou ekonomiku, propastné rozdíly mezi jednotlivými evropskými státy i jejich populacemi vytváří prostor nejen pro vyhrocené politické situace, ale i pro odvěký doprovod bídy – nemoc.

Na území Evropy, např. v jižní Itálii, Francii a Španělsku, v posledních letech narůstá výskyt nemocí přenášených hmyzem, včetně pěti nemocí ze seznamu opomíjených chorob WHO: horečky dengue, Chagasovychoroba, leishmaniózy, opistorchiázy a schistosomiázy. Na Korsice se vyskytla schistosomiáza (jinak také bilharióza), parazitární nemoc postihující podle druhu parazita různé orgány v těle. Parazit klade v postižených orgánech svá vajíčka, což je doprovázeno horečkami, třesavkami, průjmy nebo bolestmi břicha, následně pak chronickým poškozením orgánů skrz pohyb parazita a reakcí imunitního systému (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4928793/).

Baštou opomenutí je oblast východní Evropy, zejména jihovýchodní Balkán a země bývalého sovětského bloku jako Bělorusko, Ázerbajdžán, Ukrajina, Gruzie a Moldavsko. Kromě široké škály různorodých střevních parazitů můžeme narazit i na již zmíněnou cystickou echinokokózu (Bulharsko, Slovinsko, Španělsko a Srbsko) nebo leishmaniózu (např. Albánie, ale i Francie, Itálie nebo Řecko) (http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1201-9712(11)00117-2).

Důvody pro překvapivý výskyt mnoha „exotických infekcí na Evropském kontinentě jsou především chudoba, migrace a klimatické změny. Socioekonomický status je hlavním určujícím faktorem rizika, což ilustruje i fakt, že výkyvy ve výskytu opomenutých onemocnění poměrně dobře kopírují výkyvy v ekonomii. V zemích, které nejvíce zasáhla finanční krize, se v roce 2009 znovu objevily některé opomíjené choroby. Vyšší míra onemocnění mezi obyvateli, a tudíž nižší pracovní výkonnost a zhoršený vývoj dětí, se tak stali dalšími překážkami na cestě ven z finančních problé.

Humanitární krize spojená s konflikty v Sýrii a dalších zemích může stejně jako vnitroevropská migrace z postižených zemí do zemí s vyšším životním standardem napomoci rozšiřování již existujících infekcí a také zvýšit riziko zavlečení nových nemocí, zejména tam, kde není dostupná lékařská péče. Poslední kapkou do infekčního Molotovova koktejlu jsou pak prohlubující se klimatické změny. Postupné zvyšování teplot a s ním spojená migrace hmyzích přenašečů z původních exotických lokalit do jižních částí evropského kontinentu nejen přispívá k epidemiím některých infekcí (západonilský virus, leishmanióza, malárie apod.) v Itálii i jinde, ale především vyvolává reálné obavy o další šíření těchto chorob do severnějších částí Evropy, kteréed invazí hmyzích vektorů doposud chránilo chladné klima. A to není zmíněna masová migrace, kterou globální změny klimatu pravděpodobně spustí: mnohé dosud obydlené oblasti se vinou prudkých změn stanou de facto neobyvatelnými. Odhad Univerzitního institutu pro enviromentální a lidskou bezpečnost OSN a Mezinárodní organizace pro migraci naznačuje, že by se do roku 2050 mohlo celosvětově jednat o 50–200 milionů klimatických uprchlíků. (Více o problematice uprchlictví a změn klimatu v miniserii NY Times: https://www.nytimes.com/spotlight/climate-casualties?mcubz=3).

Efektivně pro nás všechny

V mnoha ohledech postupujeme kupředu. V některých oblastech jsme již téměř v cíli. Ovšem i tak podfinancování výzkumu opomíjených nemocí stále znemožňuje plné využití moderních genetických a molekulárně biologických metod, v jiných oborech tak samozřejmých.

Efektivně-altruistická organizace Giving what we can uvádí především dva důvody pro nedostatek financí na léčbu a výzkum opomíjených chorob. Zaprvé jde o jejich nízkou mortalitu (choroby často nejsou samy o sobě smrtelné, „pouze významně zhoršují kvalitu života), zadruhé pak o to, že nepostihují bohaté země. „Narozdíl od HIV/AIDS a tuberkulózy, tyto choroby nepostihují bohaté země a tedy se jim nedostává tolik publicity. Tím pádem je tedy méně pravděpodobné, že se o nich lidé v těchto zemích vůbec dozvědí, aby mohli soucítit s postiženými. A to také znamená, že jsou obecně málo vědecky zkoumané, takže až do nedávna nebyl vůbec rozpoznán rozsah škody, kterou napáchají. (zdroj: https://www.givingwhatwecan.org/research/other-causes/neglected-tropical-diseases-ntds/)

Giving what we can (a další efektivně-altruistické organizace) ale nepřichází jen s poplašným signálem a kritikou dosavadní egoistické slepoty rozvinutého světa, ale i s možným účinným řešením. Aktuálně nejefektivnější známou pomocí jsou tzv. odčervovací programy, které kombinují léčbu i prevenci mnoha opomíjených chorob. Účinnost odčervovacích programů názorně ilustruje i dlouhodobý výzkum publikovaný roku 2016. Výzkumníci po 10 let sledovali dvě skupiny obyvatel v Keni. Jedné z nich byla v dětství podána odčervovací terapie, druhé nikoliv. Muži z léčené skupiny byli mimo jiné schopni déle studovat a odpracovat v dospělosti týdně o 17 % hodin více. U žen se o čtvrtinu zvýšila pravděpodobnost, že nastoupí na střední školu, což o polovinu snížilo genderovou propast ve vzdělávání. Pro muže i ženy také bylo snadnější nalézt práci jinde než v sektoru zemědělství. Hodnota ekonomického zisku odčervení tak více než stonásobně převýšila investici do školních odčervovacích programů. (http://www.nber.org/papers/w21428.pdf ) A to se nám všem rozhodně vyplatí.


 

Více o problematice opomíjených chorob:

https://www.givingwhatwecan.org/research/other-causes/neglected-tropical-diseases-ntds/

https://concepts.effectivealtruism.org/concepts/research-into-neglected-tropical-diseases/

http://effectivealtruismsingapore.org/ntds/

http://www.who.int/neglected_diseases/diseases/en/

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video