Hudbou strávíme čtyři pracovní dny týdně

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Konstantin Dyadyun z webu Unsplash

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Fotografie z Nakaši Festu
4
Fotogalerie

V dopravních prostředcích, při procházce, při práci – hudbu posloucháme téměř kdekoli a kdykoli. Za první pololetí letošního roku byla jenom v USA přehráno přes 400 miliard písní. Jaké na nás má skoro neustálý poslech hudby účinky? A posloucháme hudbu více než dříve? 

Hudba léčí

„Hudba uvolňuje ducha a okřídluje myšlenky,” říkal Friedrich Nietzsche. Poznatky současné neurovědy mu dávají za pravdu. Nejenže hudba je inspirující, nabíjející a uvolňující – při poslechu hudby se v mozku nezapojuje jen sluchový kortex. Jde o komplexní činnost, při které mimo jiné pracují i motorická centra mozku. Lidé reagují na rytmus, který snadno rozpoznají, a umějí se mu přizpůsobit, zapojit se, zopakovat ho, jak vysvětluje neurovědkyně Jessica Grahn. Díky tomu lze hudbu využít třeba při léčbě Parkinsonovy choroby.

Hudba pomáhá

Podle Britské psychologické společnosti může oblíbený interpret zlepšit váš výkon. Ve studii doktorky Alexandry Lamont z Keele University byli porovnáváni sportovci a sportovkyně při tréninku a při závodech. Při jednom z tréninků či zápasů jim byla puštěna jejich oblíbená hudba, ať už šlo o RnB nebo rock. V porovnání s tréninky a závody, kdy hudbu neposlouchali, sportovci a sportovkyně popsali, že cítili při sportu menší námahu a sportovalo se jim lépe. „Takže pokud máte rádi Rihannu a pustíte si při sportu její tvorbu, může to zlepšit váš výkon a nepřijde vám, že daná aktivita vás stála tolik úsilí,“ shrnuje výsledky studie Dr. Lamont.

„Pouštějte dětem Mozarta, budou chytřejší” je jednoduché shrnutí tzv. Mozartova efektu. Poměrně známý předpoklad, že poslech klasické hudby člověku prospěje, bude se lépe soustřeďovat a že i nenarozené děti klasická hudba rozvíjí, však není úplně pravdivý. Původní studie totiž byla prováděna jen na vzorku 36 lidí, navíc na studentech, nikoli na novorozeňatech. Následný test po poslechu hudby také zkoumal pouze schopnost vybavit si v mysli různé tvary, tedy prostorovou představivost. Mozartův efekt tak byl téměř dvacet let od vydání původní studie přeceňován, jak shrnuje článek BBC.

Hudba však může být pro děti prospěšná, jen z nich neudělá génie. V roce 2016 vědci z Washingtonské univerzity zjistili, že po dlouhodobém poslechu hudby děti snáze rozpoznávají rytmus a vzorce v hudbě, která je podobná řeči. Poslech hudby je tak příznivý pro rozvoj jejich mozku a podle jednoho ze závěrů může pomoci rozvíjet kognitivní schopnosti, které zlepšují a zrychlují reakce na různé vzorce, což se ve světě, ve kterém je nutné umět pracovat právě se souvislostmi, může rozhodně hodit.

Hudba všude

Ze všech TEDtalks o prospěšnosti hudby („V čem může být pro člověka hudba lepší než sex a čokoláda”) a playlistů typu „Music for your brain“ se zdá, že hudba je zázračným lékem na vše. Je ale důležité poslouchat správnou hudbu pro správnou činnost. A není v tom nějaký háček? Hudba je díky technologiím velmi snadno dostupná, nemůže jí tedy být až příliš?

Z průzkumu společnosti Audio Technica vyplývá, že s dnešní intezitou poslechu hudby strávíme touto činností přibližně 13 let života, respektive 5 000 dnů. Podobné výsledky přináší průzkum The Nielson Music 360: 75 % respondentů si hudbu pouští záměrně, ať už při jízdě autem, při práci, při chůzi nebo jen tak. Hudbu posloucháme rok od roku více. V roce 2017 se doba poslechu hudby týdně rovnala čtyřem pracovním dnům (32,1 hodin týdně), kdežto v roce 2016 to bylo v průměru 26,2 hodin týdně a v roce 2015 „pouze“ 23,5 hodin týdně. A technologie tomu jednoznačně přispívají – nejčastěji hudbu posloucháme na telefonech a laptopech. Mladší generace pak oproti průměru populace používá více zařízení pro poslech hudby. Ve zkratce, hudbu posloucháme víc než kdy jindy a čím dál více, i letos čísla zatím rostou.

Rostoucí konzumace hudby není prospěšná jen pro posluchače, ale zejména pro hudební průmysl. Za rok 2017 se o 45,5 % zvýšil počet placených odběrů hudby. Podle roční zprávy společnosti Nielson také neustále roste podíl příjmů z digitální hudby, konkrétně v roce 2017 o 54 %. Zajímavé však je, že i přes tento růst veškeré přijmy hudebního průmyslu dosahují jen 64% hodnoty příjmů z roku 1999, kdy celosvětový výdělek dosáhl hodnoty 25, 2 miliard dolarů (v roce 2017 šlo o 17, 3 miliard dolarů).

Hudba škodí

Jenže u některých aktivit, na rozdíl od sportu, může být poslech hudby kontraproduktivní. Protože spousta studentů a studentek tvrdí, že poslech hudby při studiu jim prospívá, vědci tuto hypotézu otestovali. Čtyři skupiny studentů a studentek při studiu na test buď poslouchali hudbu, kterou mají rádi; hudbu, kterou nemají rádi; hudbu beze slov; nebo studovali v tichu. Ve výsledku ti, kteří studovali v tichu, se na test naučili lépe. Studium při oblíbené a neoblíbené hudbě nemělo na výsledky následného testu vliv. Poslech hudby beze slov studentům jen mírně prospěl, ačkoli se občas uvádí, že právě interference slov při poslechu a při čtení je kamenem úrazu. Smutná zpráva pro studující: „studujte v klidu a tichu,“ píše The Guardian.

Časté poslouchání hudby však má i přímé negativní důsledky. Výsledky nedávné meta studie, která porovnávala 26 dosavadních studií o sluchu a návycích poslouchání hudby mezi mladými od 12 do 30 let, ukázaly, že téměř dvě třetiny z pozorovaných respondentů překročí denní maximum hluku. V dalších sluchových testech se prokázalo, že ačkoli sami účastníci a účastnice neměli pocit, že by měli zhoršený sluch, výsledky říkaly opak. Ti, kteří k poslechu hudby používali osobní zařízení jako smartphony se sluchátky, měli užší práh rozpoznávání zvuku než kontrolní skupina. Studie v závěru apeluje na důležitost osvěty ohledně poslechu hudby. Vzhledem k tomu, že hudbu opravdu posloucháme čím dál častěji, je třeba si být vědomi jejích účinků na náš sluch.

Hudba a její poslech mohou mít blahodárné účinky, ale je potřeba je umět správně využít a hudbu poslouchat s mírou. Jako vždy platí, že všeho moc škodí.