Ibuku tvoří tým designérů a stavitelů, kteří chtějí vyrobit co nejvíce budov a staveb z bambusu a zapojit do práce místní balijské řemeslníky a mladé lidi. Tradiční řemeslníci tak spolupracují s konstruktéry a vymýšlejí nové projekty založené právě na rovnováze mezi tradicí a moderní dobou. Dnešní inženýrství v kombinaci s bambusovými strukturami tak vytváří stavby, které splňují nejvyšší standardy. Od roku 2010 už Elora a její tým indonéských návrhářů a architektů postavili přes čtyřicet nových bambusových struktur. Patří mezi ně Green Village, části Green School a další projekty, zejména přímo na ostrově.
Jak se však k této práci Elora, která měla dříve rozjetou úspěšnou kariéru v módním průmyslu, dostala? Vlastně to nebylo vůbec tak složité. Na Bali totiž vyrůstala a silnou podporu a zázemí měla také v rodině. Její otec a nevlastní matka (John a Cynthia Hardy) založili Green School a tím Eloru vlastně inspirovali. Nápad na výstavbu poměrně rozlehlého akademického komplexu z co nejvíce udržitelného materiálu, bambusu, ji fascinoval. Touha vrátit se aktivně domů byla spolu s možností zapojit se do udržitelného průmyslu, tvůrčí prací s přírodními materiály a místními řemeslníky, tak silná, že Eloru odlákala nejen z oboru módy, ale i z New Yorku.
Každá stavba je výjimečná a její návrh je založen na individuálním přístupu. Nejdříve projektanti tráví čas na místě, kde budou stavět. Plány rozebírají s lidmi, kteří budou stavbu používat, rozkreslují si skicy a základní představu přenášejí pomocí jednoduchých maket v reálném měřítku přímo na místě. Teprve když je umístění stavby jasné, začínají vytvářet přesné strukturální modely z bambusu v měřítku 1:50. Na stavbě jednoho domu se většinou podílí více než sto lidí. Na jednom místě jich většinou pracuje ve stejnou dobu až dvacet. Přesto byste na místě výstavby nenašli žádné jeřáby, buldozery, nebo těžké stroje. Vše dělají řemeslníci ručně a přímo na místě.
Bambus má, jako stavební materiál, kromě udržitelnosti i další nesporné kvality. Co se pevnosti v tlaku týče, může se rovnat i betonu, a v tahu zase oceli. Kromě toho je i úžasně flexibilní. To se hodí například při zemětřeseních, která bývají v Indonésii poměrně často. Je tak „pružný,“ že se ohýbá poměrně dlouhou dobu a vydrží opravdu hodně, než se zlomí, pokud vůbec. Může také dorůst až do 18 metrů délky. I když by se mohlo zdát, že je náchylný zejména k poškození hmyzem, není tomu tak. Ibuku totiž vyvinuli novou metodu ochrany. Míza bambusu je přirozeně nasládlá, ale díky přírodnímu solnému roztoku Boron, který používají, se její chuť změní na slanou, která hmyz neláká. Tento roztok bambus trvale chrání před hmyzem a je tak klíčem k tomu, o co se Ibuku snaží. Bez něj by totiž bambus nebyl trvalým stavebním materiál.
Na bambusu je skvělá i jeho všestrannost. Dají se z něj postavit, školy, mosty, hlediště a dokonce i parkoviště. Využití by mohlo být velké na celém světě. Důležité je pouze postupovat podle základních pravidel výstavby a bambus vhodně doplňovat s ostatními materiály a technologiemi.
Ibuku využívá ke své práci sedm různých druhů bambusu z celkem 1480. Ten sklízí v hlubokých roklích hájů na Bali a Jávě, kde roste ve svém přirozeném prostředí, nijak nezatíženém zemědělstvím. Sklízet se může po 3- 4 letech.
I když většina budov spoléhá na pasivní udržitelnost, je možné do projektu zapojit i solární systém, nebo vodní baterii. V mnoha stavbách tak najdete moderní technologie.
Právě teď pracuje Elora na dalších dvou domech, které budou součástí projektu Green Village, nebo na mimořádném soukromém domě, jehož součástí je dětský domek s horolezeckou stěnou a skluzavkou. Na ostrově Bali navrhují školu pro místní děti a pavilon jógy. Zajímavý je i projekt lázní se zavěšenými bambusovými koši nad hladinou řeky.
Kreativitě se meze nekladou a z bambusu je možné vytvořit opravdu téměř cokoli.
