Jak se žije a studuje ruským studentům v Česku? | E15.cz

Vše o realitách

Vše o realitách Vstoupit do speciálu

Jak se žije a studuje ruským studentům v Česku?

Leona Hájková

Být vysokoškolákem v cizí zemi není snadné samo o sobě, zvlášť když pocházíte ze země, která má s tou hostitelskou společnou, ne zrovna růžovou minulost. Ale co když vás vyhodí od zkoušky kvůli ruskému přízvuku nebo si nemůžete najít partnera, protože jste přece „trapnej Rusáček“. Jak se reálně žije a studuje ruským studentům v naší zemi?

Studenti z bývalého Sovětského svazu často vyvolávají mezi českými studenty rozporuplné emoce. Jsou to právě Rusové, kteří jsou vzhledem k naší minulosti buď oblíbeni, nebo naopak nesnášeni. Pro české studenty je těžké odlišit, odkud přesně rusky mluvící student pochází. Často jsou automaticky bráni jako Rusové, i když pocházejí z Ukrajiny či Běloruska a sami mají problém s politickým směřováním Ruské federace.

Vybrala jsem náhodné vysokoškolské studenty a zeptala se jich na názor na rusky mluvící studenty. Nejčastěji jsem se setkala s odpovědí, že se chovají namyšleně, často i nadřazeně. Hodně studentů má také za to, že nechtějí komunikovat jinak než rusky a připadají si uraženi, když Češi rusky neumí. Někteří čeští vysokoškoláci také tvrdí, že využívají „neznalosti“ jazyka u zkoušek či celkově během studia, přestože jazyk ovládají dobře, a zneužívají svého zahraničního původu. Jakub (20) student ČVUT řekl: „…pár jich znám a většina je v pohodě, ale už jsem narazil i na několik, kteří předsudky o nich potvrzují. Myslím, že je to spíš o osobnostech, ne národnostech.“

Co na to druhá strana?

Tereza (22) z plzeňské Filozofické fakulty má ale opačný názor. „Já studuju mezinárodní vztahy se zaměřením na Rusko a postsovětský blok, takže logicky mám spoustu spolužáků z Ruské federace, Běloruska nebo Kazachstánu. Všichni se tu bavíme dohromady, vůbec se nehoufují do skupin, ani není problém s tím, že my neumíme perfektně rusky. Naopak. Většina z nich se nechce domů vrátit, a tak si uvědomují, že potřebují umět dobře česky, takže si s námi chtějí co nejvíc povídat, aby si češtinu procvičovali. Zároveň si pomáháme v psaní seminárek, my jim je opravujeme správně česky a oni nám zase rusky,“ řekla.

Zeptala jsem se vysokoškolských studentů z Ruské federace, Ukrajiny, Kazachstánu a Běloruska studujících v České republice, proč si vůbec vybrali tento stát. Z dotazovaných odpovědělo necelých 58 %, že si ke studiu zvolili Českou republiku kvůli bezplatnému a poměrně kvalitnímu vzdělávání a protože jsme prostě levný stát. Častokrát uvádějí, že Česko jim jako člen Evropské unie nabízí spoustu výhod a vysokoškolský diplom má platnost po celé EU. Většina respondentů se shodla, že si vybrali Českou republiku kvůli podobné kultuře a jazyku, čeština je podle nich velmi jednoduchá a blízká ruštině. Pětadvacet procent pak uvedlo, že si Česko zvolili kvůli svému partnerovi nebo že se jim země prostě líbí.

TST průzkum: Jak se v Česku líbí slovenským studentům?

V návaznosti na pocity českých studentů, podle nichž ruští studenti zneužívají jazykovou bariéru k ulehčení studia, jsem se zeptala respondentů, zda jim škola vychází vstříc. Polovina účastníků uvedla, že jim univerzita vstříc vychází a když se na někoho obrátí s prosbou o pomoc, je jim vyhověno. Druhá polovina ale řekla, že jim univerzita vstříc nevychází, mají stejné podmínky jako čeští studenti, případně se setkávají s nevolí, protože mluví rusky nebo česky s ruským přízvukem. Angelina (21) z Kazachstánu má osobní zkušenost, kdy byla vyhozena od zkoušky, protože neměla dokonalou češtinu. „Zkoušející mě vyhodila s tím, že buď budu mluvit dobře česky, nebo anglicky. Studuju v Čechách, a tak se mám přizpůsobit. Mrzelo mě to, protože u ostatních vyučujících jsme se s tímto přístupem nesetkala. Další pokus jsem si dávala větší pozor na výslovnost a gramatiku, takže to proběhlo už v pohodě. Ale byl to velký šok.“

Čeština versus ruština

V otázce zvládání českého jazyka se nám dostala celkem jednoznačná odpověď. Čeština jako slovanský jazyk není pro rusky mluvící studenty nijak náročná. Většina z nich absolvovala první rok v jazykové škole, kde se naučili základy, a další zlepšování probíhalo už během samotného studia. Podle některých respondentů jim pomohlo i praktické využívání češtiny třeba v hospodě. Někteří měli ze začátku strach mluvit česky kvůli možným chybám a motivovalo je to ke zlepšení, když jim ostatní studenti ukázali podporu.

Další otázkou bylo, jestli se rusky mluvící studenti cítí jazykově znevýhodněni, 42 % z nich se nikdy takto necítilo. Zbytek se s tímto problémem na akademické půdě setkal nejčastěji při týmových pracích nebo u ústních zkoušek. Konstantin (24) z Ruska nicméně dává příklad i z neakademického prostředí: „…třeba na rande, když se snažíš být vtipný, ale jsi prostě trapný ‚Rusáček‘.“

Na otázku, jak tě vnímají spolužáci, odpovědělo 85 % dobře nebo přátelsky, snaží se jim pomáhat. Zbytek konstatoval, že je spolužáci prostě nevnímají nebo komunikují až po přímém oslovení. Také se setkávají s větší kritikou, když mluví česky během prezentací před svými spolužáky. Ale pozorují, že to se týká celkově zahraničních studentů, nejen rusky mluvících.

Svést všechno na trolly je jednodušší než analyzovat, co se ve vaší společnosti skutečně děje, říká ruský novinář

Češi mají podle dotazovaných studentů tendenci trpět předsudky. Jak vnímají studenti z bývalého SSSR chování Čechů vůči nim? Odpovědi na tuto otázkou jsou nejasné. Někteří lidé k nim prý chovají zášť a trpí předsudky (například ohledně alkoholismu) a posílají je zpět do jejich rodné země. Konstantin (24) říká, že: „Záleží na věkové skupině a pozadí, třeba obyvatel města oproti vesnicím. Celkově mě vnímají v pohodě, ale občas narazím na ‚Pepíka‘, který mě pošle někam daleko a připomene mi, že můj táta byl v Česku (což je pravda), ale ne jako turista. Jako voják.“ Nicméně tři čtvrtiny dotazovaných říkají, že se většinou setkávají s milým přijetím a kulturním zájmem. Podle nich to jsou většinou ti, kteří se učí rusky, „…anebo vědí o Rusku něco víc než z propagandy v televizi,“ dodává Ruska Elizaveta (22).

Letošní rok přijelo studovat v rámci Erasmu do České republiky nejvíce studentů za 20 let od fungování programu. Neméně jich navštěvuje české univerzity, na vysokých školách studuje přibližně 44 tisíc zahraničních studentů. Kromě Slováků, kteří tradičně tvoří nejpočetnější skupinu, přibývá také Rusů, Ukrajinců, Kazachů a zájemců z dalších částí světa. Česko se tak v porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi stává pro tyto vysokoškolské studenty jednou z nejpřitažlivějších destinací, především kvůli nízkým cenám, menší jazykové bariéře a také členství v Evropské unii.

Autor: Leona Hájková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!