Svět se mění a s ním i lidské smýšlení. Člověk se navrací k přírodě jako takové. Více než po chemii v jakémkoliv produktu, který používáme v našem každodenním životě, nyní prahneme po čistě přírodních složkách. Rozšiřuje se praktikování meditace, minimalistický styl života, ochrana přírody v souvislosti s ekologií. Dalším podobným obratem k přírodě je i metoda slavného Wima Hofa. Ta obletěla již celý svět a každým dnem roste počet zastánců, kteří ji praktikují. Hofův postup nedávno oslovil i Znojmo.
V rámci festivalu Cesty světem, který se konal ve Znojmě 24. až 25. ledna, přednášela i Hana Moravčíková, dnes již editorka časopisu Lonely Planet, autorka knihy Učeň ledu – šest dní s Wimem Hofem a také instruktorka Wim Hofovy metody (WHM), která tento postup šíří po Slovensku a Česku již několik let. Když ji organizátoři festivalu pozvali do Znojma, aby i zde něco řekla o WHM a o tom, jak si sama týdenním kurzem Wima Hofa prošla, nevěděla, jestli cestovatelské nadšence osloví svojí prezentací o spíše psychické cestě k novému životnímu stylu. Nicméně i přesto se do Znojma vydala. Sál byl při její prezentaci naprosto plný a Hana začala mluvit o počátku své cesty.
„Vždy jsem byla velkým milovníkem sněhu, ráda jsem bruslila, ale pokaždé mi byla hrozná zima. Ze svého okolí jsem měla vždy nejhorší toleranci na chlad,“ vyprávěla Hana, jejíž tehdejší práce souvisela s psaním článků o zdravém životním stylu. Jednou jí šéf sdělil, že chce, aby napsala článek o lidech, kteří se účastní kurzů Wima Hofa. Co by to bylo za článek, kdyby si sama metodu nezkusila? Najednou musela tedy dívka s absolutně nulovou tolerancí na chlad projít extrémním kurzem proto, aby napsala kvalitní článek. Dodnes toho nelituje.
Posouváme své hranice
„Kurz se konal v lednu kousek od Sněžky na polské straně. Sotva jsem dojela, instruktoři nám řekli, ať se převlečeme do plavek, protože se jdeme koupat,“ vzpomínala Hana na svůj začátek otužování. Nikdo účastníky nepřipravoval na vodu, ve které plavaly kusy ledu, jednoduše dostali pokyn, aby do vody vlezli a v podstatě jim nezbývalo nic jiného než své instruktory poslechnout. Většina tam byla přeci jenom dobrovolně.
„Pátý den výcviku jsme podnikli tříhodinový výšlap na Sněžku v letním oblečení, důležité je podotknout to, že v naší skupině byli lidé ve věkovém rozpětí od 20 do 70 let,“ řekla Hana. Při výstupu na Sněžku si všichni pomáhali, celý kurz byl tak vystavěn na kmenové bázi. Vzhledem k tomu, že týdenní výcvik je velmi náročný, individualita jedince je zcela vyloučená. „Když jsem se z výcviku vrátila, nebyla jsem už ten samý člověk jako před tím, WHM jsem přijala za vlastní, a nakonec jsem si udělala i kurz, abych se mohla stát instruktorkou a šířit vědění Wima Hofa dále.“
Pokud už nehýbete prsty, je to za hranou
Hančino vyprávění o své cestě k životu v ledu, jak tomu sama říká, bylo tak poutavé, že při jejím výkladu bylo v sálu naprosté ticho. Za to během času na dotazy začalo být mezi lidmi rušno. Jedna z velmi zajímavých otázek padla hned ze začátku. Hana při vyprávění o své túře na Sněžku v lehkém oblečení zmínila, že těchto cest podnikla celkem pět, z čehož dvakrát výšlap nezvládla. Počasí bylo tak nemilé, že to nakonec vzdala a rovnou si na sebe vzala oblečení, které musí mít jako pojistku každý, kdo se v zimě vydává na cestu v letním oblečení. Otázka z publika zněla, jak člověk pozná, že už je čas se obléct, když je mu zima v podstatě neustále?
„Poznáte to podle ztuhlosti prstů, když už nedokážete hýbat prsty a obléct se, je to už za hranicí a je nutné se ihned obléknout,“ sdělila Hana.
Zajímavou debatu také rozvířila otázka, jak je to s nemocemi. Je vůbec možné vlézt do naprosto ledové vody, když jsme nemocní? Podle Hany Moravčíkové záleží na původci nemoci. „Je důležité vědět, zdali jste nemocní, protože máte oslabenou imunitu, anebo jste onemocněli kvůli únavě, stresu a podobně.“ Hana radí, že pokud nemoc pochází z únavy, není nejlepší nápad se vydávat do studené vody, která tělo ještě více unaví. Pokud ale jde o nemoc způsobenou slabým imunitním systémem, není nic špatného na tom skočit do ledové vody. Chlad obecně není původcem nemocí, je to jenom tradovaný mýtus. Například různé viry rýmy se nejčastěji objevují a šíří v zimě a při spojení tohoto faktu s tím, jak mají lidé slabou imunitu, není divu, že je v zimě nemocný každý druhý.
Zpomal dech a skoč
Po přednášce organizátor oznámil, že pokud by byli nějací dobrovolníci, na druhý den ráno se mohou sejít u místní řeky, kde se společně s Hanou Moravčíkovou mohou otužit. Přišlo okolo třiceti lidí, z čehož polovina byli úplní nováčci. Hana všem dala instrukce, jak se chovat ve vodě, kdy je nejlepší zpomalit dýchání, a tak zklidnit mysl, a také jak se chovat po vylezení z vody. Lidé by se neměli ihned obléci. Všichni se proto postavili do kruhu, kde dělali zahřívací cvičení, která jim zkušená instruktorka ukázala. Pro všechny to byl úžasný, ale zároveň velmi ledový zážitek, protože ve vodě, která měla jeden stupeň Celsia, byli přesně dvě minuty.
„Ze začátku jsem měla strach, protože když jsem stála u té řeky v bundě, tak už tam mi byla zima a nedokázala jsem si představit, že se vysvléknu do plavek a půjdu ještě do studené vody,“ řekla Barbora Gaťaříková, účastnice, která byla jedním z naprostých nováčků v otužování. „Nakonec když jsme z vody všichni vylézali, necítila jsem potřebu ihned běžet a zabalit se do oblečení. Měla jsem v sobě skvělý pocit štěstí, že jsem to zvládla,“ dodala Barbora.
Jak nakonec řekla Hana Moravčíková: „Ponoření se do ledové vody je jako ponořit se do nějakého těžkého úkolu – člověk to vždycky rozdýchá.“
Ledový muž z Nizozemska
Wim Hof, také přezdívaný jako Ice Man, je původem z Nizozemska. Po celém světě je známý hned z několika důvodů. Především proto, že na svém kontě má přes dvacet Guinessových rekordů. Například maratón za polárním kruhem v letním oblečení, také zvládl výšlap na Mount Everest bez kyslíkové masky, a to opět v triku a kraťasech. Dokázal na jeden nádech uplavat vzdálenost 60 metrů pod ledem a v ledové lázni vydržel jednu hodinu a 53 minut, aniž by mu nějak výrazně klesla jeho tělesná teplota. To je jen krátký výčet toho, co Wim Hof dokázal, i přesto je to ale jen člověk a žádný superhrdina. Důvodem jeho úspěchu a také slávy je jeho vlastní metoda.
Tento postup využívají po světě už tisíce lidí. O co vlastně jde? Jedná se o extrémní cvičení, během něhož se člověk dostane do poměrně dost ledových podmínek. Celý postup je založen na třech hlavních pilířích – dýchání, chlad a nastavení mysli. Když se tyto tři hlavní složky spojí, dojde k tomu, že lidské tělo chlad přijme, je více koncentrované a podnebí kolem vnímá intenzivněji, nejen fyzicky, ale také psychicky. Člověk v tu chvíli žije přítomným okamžikem a nemyslí na nic jiného.
Cílem celé metody, jak si někteří myslí, není pouhé otužování, ale jde o nastavení mysli a práci s dechem, kterou většina lidí ve svém životě ani nevnímá. Díky uvědomělému dýchání se můžeme zbavit úzkosti nebo stresu. WHM také zaručuje zlepšení imunitního systému.
Autor této metody se rozhodl své znalosti o lidském těle a jeho propojení s myslí předat dál, a tak každý rok pořádá několik kurzů, kde si přihlášení dobrovolníci mohou jeho postup vyzkoušet pod dohledem proškolených instruktorů. Kurz trvá šest dní a po těchto šesti dnech se každý jeho účastník vrací domů o něco silnější, šťastnější a hlavně s novou vizí životního stylu.
