Komentář: Co vypovídá současná krize o našem školství? | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

Komentář: Co vypovídá současná krize o našem školství?

Komentář: Co vypovídá současná krize o našem školství?
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia

Vojtěch Dvořáček

Dle posledního vyjádření ministra školství Roberta Plagy (ANO) by školy mohly být opět otevřené ve druhé polovině května. Osud pochroumaných maturit se teď k radosti mnohých zdá být méně nejistý, ale hlasy, které brojí proti jejímu skládání v červnu, se nepřestávají ozývat. Podobná směsice názorů se objevuje i u výuky na dálku; pohledy na věc se liší jak mezi studenty, tak mezi učiteli. Jaká je vlastně funkce maturit? Přinese současná krize změny v budoucím školství? 

Systém, v němž žijeme, odhaluje ve vypjatých časech své slabiny.  Zkoušce není podrobována jen jeho připravenost na nouzové situace; kromě kritiky našeho krizového aparátu vyvstaly ve společnosti i otázky týkající se běžného fungování třeba výše zmíněného školství. Vzdělávání je jedním z mála oborů, v nichž se výrazně neprojeví hmatatelná újma po skončení krize. Tedy pokud bude v současnosti výuka žáků zanedbávána, nikdo nepřijde ani o práci, ani o zisk. Na každou stranu trojúhelníku učitel-žák-rodič tak teď dopadá mnohem víc osobní odpovědnosti za fungování celého systému. 

Zkouškové zápolení

Internetovou petici o „Prominutí maturity 2020“, vytvořenou v polovině března, stihlo za jeden měsíc podepsat pětatřicet tisíc lidí. Tato iniciativa primárně reagovala na přerušení kontaktní výuky 12. března a požadovala odložení maturit na dobu, kdy se školy znovu otevřou, případně jejich prominutí, pokud se tak nestane do 1. června. I přes to, že návrh zákona naplňujícího tyto požadavky byl schválen už před několika týdny, podpisy stále přibývají. 

Z komentářů, které k podpisu připojila více než pětina signatářů, lze vyvodit, že hlavními „tahouny“ petice jsou právě letošní maturanti. V menšině jsou pak rodiče obávající se o výsledky či zdraví svých dětí, učitelé, „solidární“ nematurující studenti a široká veřejnost. 

I sami maturanti se ve svých stanoviscích ale velice liší. U některých se zdá, že maturovat jednoduše nechtějí. Důvodem tomu může být naskytnuvší se příležitost vydat se cestou nejmenšího odporu a dokončit střední školu bez učení, nebo nedůvěra v samotný koncept maturit, jinými slovy v „papír, který stejně o ničem nevypovídá a nikde nikoho nezajímá“. Naproti nim stojí skupina (nejen studentů) přesvědčená o neférovosti úředního udělení maturit. „Představa, že by dostali maturitu ignoranti, kteří celé studium prolézali jen s odřenými zády a byli více méně na čtyřkách, mě rozčiluje. Vůči poctivým studentům je to nefér. To ať je maturita raději během prázdnin,“ říká Jiří Cikán, ředitel Střední školy mediální grafiky a tisku na Praze 9. 

Thank you, teacher: Přišly časy, kdy děkujeme za přednášky

Ačkoliv maturita není soutěž a ani oněm poctivým studentům by neuškodilo, kdyby jejich nepracovitým vrstevníkům byla udělena maturita „zadarmo“, nikomu nelze upřít právo na rozhořčení nad tím, že jejich pocit důstojného dokončení střední školy utrpí. Situace se různí i napříč typy škol. Tací, již maturitu odmítají, mají samozřejmě zastoupení všude, studenti odborných škol jsou však v porovnání s gymnazisty v jiné a většinou horší situaci, jelikož jejich maturitní zkouška obsahuje i praktickou část, která ke splnění vyžaduje více než jen tužku a papír a studenti jsou při přípravě více závislí na vybavení školy a kontaktu s pedagogy. 

Zbytečná starost pro budoucí vysokoškoláky?

Jednou z věcí, která se za dobu krize projevila více než kdy dřív, je ono výše zmíněné odmítání samotného konceptu maturity. Důvodem může být rozšiřující se propast mezi maturitní zkouškou a přijímacím řízením na vysoké školy, jejichž drtivá většina nezohledňuje známky na maturitním vysvědčení, důležité je pouze to, zda zájemce u maturity prošel. Stále více fakult také opouští od vlastních přijímacích testů a o osudu potenciálních prváků rozhoduje na základě výsledků testů společnosti Scio. Zájemci se pak už od prosince maturitního ročníku, kdy mají první z několika možností účastnit se Scio testů, dostávají do lítého boje o co nejvyšší percentil, aby určitě skončili „nad čarou“. 

Některé fakulty (například na VŠE) požadují po zájemcích o studium splnit pouze testy z obecných studijních předpokladů (OSP), které mají s jakoukoli podobou maturity pramálo společného. Té pak zůstane jen ona symbolická hodnota důstojného ukončení střední školy, která se zdá být stále slabší motivací, jelikož nesouzní se směrem, jímž se ubírá společnost stavějící přijetí na vysokou školu či následný zisk a kariérní úspěch nad romantickou vizi všestranné vzdělanosti a nadšené zvídavosti jako vystřižené z Weirových Mrtvých básníků. I když je zatím příliš brzy na zhodnocení dopadů současné krize na gymnaziální vzdělávání, do budoucna se zdá být nevyhnutelné řešit otázku podoby maturit na gymnáziích, případně celkové „krize nadšení“ do všeobecného vzdělání u jejich studentů, ať už za ní stojí meritokracie, moderní technologie či ryze systémové chyby.

Role učitelů

Jakkoli náročná je výuka na dálku pro žáky a studenty, největší výzvu představuje pro učitele.  Velký skok zažily první stupně základních škol, kde je kontaktní výuka důležitá a vzhledem k věku žáků a obsahu učiva nebyli pedagogové dříve nuceni použít jiné formy online komunikace než email pro kontakt s rodiči. „Když už bylo jasné, že do škol se děti minimálně několik týdnů nevrátí, přistoupila jsem na komunikaci skrze aplikaci Zoom, přes kterou každý den učím. Jednou nepovinně a jednou povinně pro všech dvacet osm dětí i s asistentkou,“ říká Hana Malečková, která učí třeťáky na ZŠ Jižní na Praze 4. Kromě výše zmíněného využívá k výuce i prostředí Office 365, elektronický systém Bakaláři, Úschovnu, a kvůli nepřehlednosti emailové komunikace i Školu v pyžamu (online prostředí pro ZŠ sloužící k výuce na dálku, pozn. red.)  

Komentář: Když riziko nepřináší zisk. Jak se svět vypořádá s koronavirovou krizí? 

„Maturanty z dějepisu připravuji přes Skype,“ říká Zdeněk Dvořák z benešovského gymnázia, který se označuje za spíše konzervativního pedagoga a moderní technologie vnímá přinejlepším jako vhodný doplněk výuky. „Celkově je tato nouzová výuka dost vyčerpávající, hodin u počítače je opravdu hodně, počet emailů každý týden jde do stovek.“ Ačkoli zdůrazňuje, že je zatím předčasné mluvit o dopadech karantény, obává se, že společnosti zabývající se digitální výukou, které díky současné situaci zaznamenávají nebývalý rozkvět, a s nimi spojené internetové výzvy přinesou vlnu pedagogického populismu a „velmi všeobecně vzdělávajícího školství“. „Ale třeba se jen mýlím, jsem v tomto ohledu velký skeptik,“ dodává.

Oba citovaní pedagogové se pak shodují v naději, že se díky izolaci budou žáci více těšit do lavic, a především si uvědomí hodnotu kontaktní výuky. Ne všude probíhá výuka na dálku hladce. Podle průzkumu používá většina učitelů email či jiný elektronický systém, ale jen dvě pětiny vysvětlují učivo nějakou formou hovoru nebo chatu. Kromě samozřejmého pokroku v technologické zdatnosti pedagogických pracovníků tyto týdny připomínají učitelům, rodičům i (starším) studentům, jaká je jejich role v procesu vzdělávání a dávají příležitost ke zhodnocení běžně zavedených postupů. Stejně jako žák či rodič, dobrý učitel bude dobrým i při výuce na dálku.  

Autor: Vojtěch Dvořáček
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!