Komentář: Stvořil Bůh i homosexuály?

Papež František nechal veškeré mediální výstupy ze svatého stolce pečlivě konsolidovat.

Papež František nechal veškeré mediální výstupy ze svatého stolce pečlivě konsolidovat. Zdroj: Repro Strategie (Reuters)

Papež František
Papež František
Papež František I. poprvé zdraví věřící
Jako jeden z mála kandidátů ODS mohl slavit úspěch Marek Marek Benda. Stálici ODS voliči vykroužkovali z desátého místa kandidátky znovu do Sněmovny. Pomohla mu k tomu i soukromá kampaň. Benda do ní investoval 200 tisíc korun
Marek Benda při svém odjezdu ze zámku v Lánech, kde 22. července jednal s prezidentem Milošem Zemanem.
10
Fotogalerie

V naší ateistické společnosti by se dalo čekat, že ve věci práv gayů a leseb, například co se týče uzavírání manželství nebo adopce, bude mít katolická církev marginální hlas. Jenže především díky přítomnosti KDU-ČSL a jiných katolických poslanců, jako jsou třeba Marek Benda za ODS nebo Miroslav Kalousek za TOP 09 (který v rozhovoru pro TST označil za extremisty všechny, kdo vidí plnohodnotnou alternativu v jiném než tradičním uspořádání rodiny), se i v našem mediálním prostoru vyskytují postoje lidí, kteří argumentují Bohem.

Římskokatolická církev učí, že homosexuálové musí být „přijímáni s úctou, soucitem a jemnocitem“ (Katechismus katolické církve, § 2358). Na druhé straně je tu případ jezuitského kněze z USA Jamese Martina, který po vydání své knihy Building a Bridge, kde nevyzýval k ničemu jinému než k té závazné úctě, soucitu a jemnocitu vůči LGBT komunitě, nyní čelí takové kritice, že i New York Times o něm psali jako o nejděsivějším katolíkovi v Americe.

Ve druhém vydání této knihy přidal jezuita Martin věty o hněvu a o tom, jak je homofobie stále rozšířená v západní společnosti a v katolické církvi. Připsal pět příkladů, odkud se podle něj tato nenávist bere. Zaprvé je to ze strachu z LGBT lidí jako těch jiných, jejichž odlišnost je vnímána jako hrozba (což je homofobie v úzkém slova smyslu). Druhým bodem je nenávist, kdy jsou výhradně LGBT lidé vnímáni jako hříšníci, přestože hříšní jsou podle křesťanství všichni lidé. Třetí příklad zmiňuje přímo odpor k myšlence stejnopohlavních vztahů, čtvrtý rozpaky ohledně své vlastní sexuality (mediálně je velmi známý případ Alana Chamberse, který dlouhé roky vedl kontroverzní společnost na léčbu homosexuality a pak přišel se svým coming outem).

A naposledy může u některých křesťanů vyvolávat hněv obzvláště to, když jim někdo připomene, že Ježíš v evangeliu přijímal a vyzýval k přijímání lidí na okraji společnosti. Tedy že by dnes nejspíš vyzýval právě k přijímání LGBT lidí. Právě tento vnitřní rozpor může podle Jamese Martina nenávist u některých lidí ještě nafukovat.

Homofobní katolíci a jejich papež

Z různých výzkumů vychází, že katolická církev je minimálně ve Spojených státech vnímána jako nejhomofobnější komunita. Zároveň ale stejná studie ukazuje, že třeba v USA je mezi katolíky více podporovatelů stejnopohlavních manželství než ve zbytku společnosti. Díky papeži Františkovi se navíc postupně mění i hlas oficiálních představitelů církve. František na začátku svého pontifikátu pronesl směrem k věřícím homosexuálům známý výrok: „Kdo jsem já, abych je soudil?“ Označil gaye také za „naše bratry“ a minulý týden dokonce řekl oběti zneužívání knězem Juanu Carlosi Cruzovi: „Bůh tě jako gaye stvořil a miluje tě, stejně jako papež tě miluje takového, jaký jsi, a ty bys měl být šťastný, že jsi, kým jsi.“

I když dnes tušíme, že homosexualita může být vrozená, v katolické církvi i ve 21. století dodnes převládá přesvědčení, že homosexualita je nemoc. Přitom dokonce i z již citovaného Katechismu katolické církve zmizela (z jeho anglického vydání z roku 1998) zmínka o tom, že homosexuální orientaci si člověk nevybírá. Dodnes se do anglického katechismu tato věta nevrátila.

Vatikán vs. primas český 

V České republice se to, jak církev přistupuje k homosexuálním věřícím, mění spíše odspodu: v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové funguje spolek Logos sdružující LGBT+ věřící napříč křesťanskými církvemi. Když ale tyto spolky zažádali pražského arcibiskupa a primase českého Dominika Duku o pastoračního asistenta, který by je měl na starosti, hlava českých katolíků spolek odmítla. A to přesto, že k vyslání podobných kazatelů vyzval Vatikán už v roce 1986 (v ČR je pověřen tímto úkolem zatím pouze jeden kněz v ostravsko-opavské diecézi).

S tím, jaký dnes papež František razí přístup k LGBT+ lidem, jsou v rozporu i výroky tuzemských politiků. Od slov Marka Bendy, že „manželství homosexuálních párů je jeden z prvků rozpadu západní civilizace“, po výrok místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky, který na svůj Facebook psal, že „je proti přírodě i Bohu, že dítě má v rodném listě dva otce“ a jak je mu takového dítěte líto. A i když se Benda v rozhovoru pro Lidové noviny dušoval, že homofobní jeho slova nejsou, tak tomu tak zjevně není – už proto, že existence homosexuálních rodin ty takzvaně tradiční neohrožuje, na rozdíl od rozvodů, které se ovšem zatím nikdo nepokouší postavit mimo zákon.

Naproti tomu získala iniciativa Jsme fér přes 70 tisíc podpisů pro uzákonění stejnopohlavních manželství a podle průzkumu společnosti Median tento cíl podporuje 75 procent Čechů. Jak se k tomu staví i další čeští politici, tak nejspíš uvidíme v nejbližších letech.