Láska v Indii: Mámo, táto, hledejte nevěstu

Svatba v Indii

Svatba v Indii Zdroj: James Chew

Sváteční šaty na indické svatbě
Ilustrační foto
indicky par
4
Fotogalerie

Publikujeme text Markéty Šetinové, který původně vyšel na webu Moderní láska. Markéta Šetinová je socioložka a psychoterapeutka. Svůj výzkum i psychoterapeutickou praxi zaměřuje na seznamování, partnerské vztahy a nové trendy v lásce. Je autorkou blogu Moderní láska. Markétu můžete kontaktovat na marketa@modernilaska.cz, případně ji sledovat na FB a IG.

Do Indie jsem cestovala pracovně, a tedy i s určitou nejistotou, zda bude vůbec příležitost promluvit si s místními o lásce. To byly ale plané obavy: obyvatelé Dillí se ke konverzacím nabízeli povětšinou sami. V taxíku, obchodě nebo prostě jen tak na ulici. Zkoumat lásku v Indii byla tedy radost. Všichni si chtěli povídat o tom, jak skvělého partnera jim vybrali rodiče.

Rodina místo seznamky

První konverzaci o lásce navazuji už cestou z letiště s taxikářem Rajem. Je mu 31 let, do Dillí přišel z vesnice ze severní Indie a je čerstvě ženatý. Manželce je 18 a našli mu ji rodiče. „V Indii jsou všechny svatby domluvené rodinami. Mým rodičům trvalo půl roku, než mi moji ženu našli. Já ji viděl poprvé až na svatbě. Bylo to pro mě jednoduché a já mám rád jednoduché věci,“ pochvaluje si Raj. Taxikaří v Dillí a domů za ženou přijede jednou za pár měsíců. Ta bydlí s jeho rodiči a pomáhá se zemědělstvím i péčí o domácnost. „Když za ní přijedu, pěkně se o mně stará. Rodiče mi ji vybrali moc dobře,“ směje se Raj.

Na konferenci potkávám Aryana. Představuje se mi jako blogger, který píše o indické armádě. Prý ho čte i Obama. Jako bloggeři podobné úrovně se tedy rychle ocitáme na stejné vlně. „U ženicha je pro rodiče nejdůležitějším kritériem výběru zpravidla příjem. A pak stabilita povolání, terno je třeba vysoce postavený státní úředník. Doktor, právník nebo inženýr taky dobrý.“ A u ženy? „Vzdělání, někdy příjem a často i panenství. Ale o sexu se v Indii nemluví, takže rodiče hledají ‚ctnostnou nevěstu‘. A samozřejmě je pro rodiny muže i ženy důležitá kasta, dneska tomu ale korektněji říkáme komunita. Většina manželství se po generace uzavírá v rámci původních kast, ať už ve městě nebo na vesnici,“ vysvětluje Aryan.

O seznamování mladých, moderních Indů mi vyprávěla Sanjana, má indická kamarádka ze studií v Oxfordu, která nyní vede taxi firmu v Dillí. „Asi před rokem se mě moji rodiče zeptali, jestli mám někoho vyhlídnutého. Kdybych měla, oslovili by jeho rodiče a domluvili by svatbu. Ale já jsem neměla, takže podali inzerát na Shaadi.com.“ V Hindi znamená „shaadi“ svatba a je to vlastně regulární online seznamka, ale pro rodiče, kteří skrze ni hledají partnera pro své dítě. Sanjany rodiče ji založili profil a hlavně pečlivě vybrali fotky, u kterých usoudili, že by mohly zaujmout rodiny prospektivních manželů. „Každý večer si pak psali s rodiči mužů, kteří na ně udělali dojem. Profily těch nejlepších mi pak ukazovali a společně jsme rozhodovali, jestli s nimi mám jít na schůzku. Upřímně mi docela vyhovovalo celý tenhle seznamovací proces někomu outsourcovat!“ směje se Sanjana.

Velká indická svatba

Nakonec rodiče našli Rohita. „Přesně odpovídal mým představám: moderní a vzdělaný muž, který respektuje kariéru své ženy. Moji rodiče si párkrát zatelefonovali s jeho rodiči a všichni z toho měli dobrý pocit. Tak nám domluvili rande na 9. září, to má narozeniny hindi bůh nových začátků Ganesha. Sešli jsme se ve dvě hodiny v centru Dillí a byli spolu až do noci, povídali jsme si o našich životech i o tom, jak si představujeme manželství. Bylo to skvělé, prostě láska na první pohled. A o půlnoci volám rodičům, že teda jo, chci si Rohita vzít,“ vypráví Sanjana svou lovestory.

Indická svatba je pojem. Předchází jí většinou oficiální zásnuby, kde se sejde celé příbuzenstvo a předčítají se horoskopy nastávajících. Samotná svatba pak trvá několik dní a schází se tam široká rodina, přátelé i známí a občas taky celá vesnice. I chudší Indové se při této příležitosti rozšoupnou. „Naše svatba trvala pět dní a přišlo 500 lidí. První den jsme připravovali prstýnky, další den jsem se strojili a malovali hennou, pak byl obřad a samozřejmě velký večírek. Byla to krása,“ vypráví taxikář Raj. Sanjana s Rohitem měli velkou svatbu i na indické poměry: přišlo 1700 lidí. „Naše svatba byla hlavně o seznámení našich velkých rodin a tradičních Hindu obřadech, ale nechtěla jsem to mít moc okázalé. Některé indické svatby se v tomto směru trochu zvrhnou.“ Co tím myslí jsem pochopila o pár dní později, když jedna významná rodina z Dillí provdávala svou dceru v hotelu, kde jsem bydlela. Ženich a nevěsta přijeli v kočáře taženým bílými koni v průvodu tanečníků a kapel, všichni a všechno bylo ověšeno zlatem a hosté do hotelu proudili několik hodin.

Holka se nevyplatí

Po správné svatbě má brzy přijít na svět potomek, ale protože Indie chce stejně jako řada dalších asijských zemí snižovat počet obyvatel, ráda by v každé rodině viděla maximálně dvě děti. „Za více dětí nejsou žádné peněžní pokuty, ale nezaměstnají vás ve státních úřadech a celkově je to společenské faux pas. Takže většina lidí si dává velký pozor, aby počet dvou dětí nepřekročila,“ myslí si blogger Aryan. I přestože Indie se v rovnoprávnosti mužů a žen výrazně posunula, narození syna je často i dnes vnímáno jako ta lepší varianta. Touha po chlapečkovi je spojena především se starým systémem věna. Rodina nevěsty platí celou velkolepou svatbu, a navíc má rodině ženicha věnovat značnou část svého majetku, jako je část zemědělství, motorka nebo peníze. Dcera po svatbě pak odchází bydlet (a pracovat) do domu rodiny ženicha. „Dneska je už nelegální věno požadovat. Ale ve většině případech se nějaký dárek pro rodinu ženicha očekává. Mně to přijde směšné, takže můj manžel za mě žádné věno nedostal,“ směje se Sanjana.

Tenké ledy

Indičtí muži se po ulici často vedou za ruce, na rozdíl od Evropy si ale tak ukazují hluboké přátelství, ne romantickou náklonost. Homosexuální styk je nelegální a hrozí za něj doživotní vězení. „V posledních letech se ledy trochu prolamují, veřejnost si i díky západním médiím na páry stejného pohlaví zvyká a někteří vysocí politici se staví za dekriminalizaci homosexuality. Ale pořád je to velké tabu,“ říká Aryan. A rozvod? Taky tak trochu tabu. „Po právní stránce je rozvod samozřejmě možný, ale prakticky je pro spoustu lidí, především žen, nedostupný,“ vysvětluje Sanjana. „V Indii se nejde rozvést,“ zjednodušuje pro mě taxikář Raj celou situaci. „A Vy, Madam? Máte manžela? Kolik Vám je let, Madam?“ rozvíjí Raj naši konverzaci s typicky indickou slušností a formalitou. Své dekorum ale nedokáže udržet, když se dozví, že ve 27 letech nejsem vdaná. „Tak to jste teda strašně stará!“ vykřikuje mezi záchvaty smíchu.

Článek Láska v Indii vznikl na základě znalostí a zkušeností lidí, které jsem v Indii potkala. Pokud je to možné, informace se snažím ověřovat, ale úplnou správnost garantovat nelze. Pokud máte o lásce v Indii jiné informace, budu ráda, když mně i dalším čtenářům dáte vědět do komentářů.