Nemožnost platit obědy, kupovat ovoce nebo posílat děti na tábory. České samoživitelky a samoživitelé se s finančními problémy potýkají stále častěji, počet neplatičů alimentů se zvyšuje a vláda už více než rok jen debatuje o zálohovaném výživném. Jaký rozpočet mají některé samoživitelky a ve kterém byznysu bývají nuceny opakovaně hledat práci?
V České republice je podle Českého statistického úřadu necelých 170 tisíc neúplných rodin. V kolika případech je v nich žena samoživitelka ČSÚ neví, takovou statistiku nemá. Všeobecně však platí, že většinu nekompletních rodin tvoří matka s dětmi, která jim musí zajistit nejen dostatečný přísun financí, ale být zároveň matkou a otcem.
Výpověď během letních prázdnin nahrazuje systémové nedostatky
Česká vláda neúplným rodinám žádným specifickým způsobem nepomáhá, mají nárok na stejné příspěvky jako rodiny kompletní, jejichž rozpočet tvoří dva příjmy. Přitom ženy samoživitelky představují hned po seniorech skupinu nejvíce ohroženou chudobou. Nezisková organizace Klub svobodných matek na začátku minulého roku uvedla, že jedna třetina samoživitelek musí vyžít s měsíčním příjmem pod deset tisíc korun. Zároveň třetina oslovených nedostává výživné vůbec, třináct procent jej dostává nepravidelně.
Pomocí může být prodloužení podpory při ošetřování člena rodiny. Samoživitelka má často problém se skloubením péče o domácnost a o jedno či více dětí se zaměstnáním, takže do už tak napjatého rozpočtu nepřitékají dostatečně vysoké příjmy. Možnost pobírání přídavku na děti některým samoživitelkám unikne velmi těsně, pokud příjmy překračují stanovenou hranici třeba jen o stokorunu.
V reportáži České televize se ženy, které samy vedou domácnost, shodly na tom, že jim po zaplacení všech poplatků zbývá měsíčně na útratu pět set až tisíc korun. Ženám s vyššími příjmy ani tak nezbývají finance na zaplacení obědů ve školách a školkách nebo letní tábory. „Máme spoustu maminek, které musí dát v červnu regulérně z práce výpověď, protože nemají finance, ani jinou možnost, jak dítě na devět prázdninových týdnů zařídit,“ řekla pro Události ČT ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková.
Někteří rodiče žádají také o pomoc v hmotné nouzi. Ta se vypočítává podle toho, kolik má domácnost financí, většinou na základě dosažení životního minima. I v tomto případě ale mají některé samoživitelky a samoživitelé smůlu. „Životní minimum se nenavyšovalo od roku 2012. Nárůst životního minima tedy nekopíruje inflaci a z nároku na podporu tak vypadávají v posledních letech některé domácnosti s nízkými příjmy,“ vyjádřila se pro Aktuálně.cz Lucie Trlifajová, vedoucí výzkumného týmu Centra pro společenské otázky – SPOT.
Zálohované výživné v nedohlednu
Od začátku tohoto roku se poslanci zabývají zálohovaným výživným, tedy zákonem, který by neúplným rodinám zajistil pravidelný příjem alimentů. Podle Klubu svobodných matek pravidelně pobírá výživné pouze každá druhá samoživitelka. Dalším problémem je nízká výše výživného, které činí v průměru dva tisíce korun.
O prosazení zákona se snaží poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD), jejímž hlavním záměrem není zavírat neplatiče do vězení, ale přimět je k práci, což by vedlo k placení alimentů. „Jde nám o to, aby soudy použily jiný, alternativní trest, (nejlíp) nařízení obecně prospěšných prací, a tak bylo výživné hrazeno. Podstata není dostat darebáka, který náš všechny štve, do basy, ale zajistit práci ve výkonu trestu tak, aby dítě mělo výživné,“ uvedla v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.
Jak řekla Jana Maláčová (ČSSD), vláda bude projednávat celkem dva zákony, jeden se bude týkat zálohovaného výživného, druhý se zaměří na justici – konkrétně zlepšení vymáhání. Zálohované výživné by stát vyplácel nejvýše dva roky, podmínkou by bylo podané trestní oznámení, návrh na exekuci a také fakt, že partner neposlal výživné po čtyři měsíce. Částka se bude rovnat maximálně třem tisícům korun měsíčně.
Matkám samoživitelkám by ale kromě jiného částečně pomohla změna financování dětských skupin. Protože často nemají možnost umístit dítě do přeplněných školek nebo ho svěřit babičce, díky čemuž by se tak během mateřské dovolené našel další čas na vydělávání peněz, samy zakládají spolky rodičů a mikrojesle, do nichž mohou děti alespoň na nějaký čas uložit.
„Snahu změnit financování dětských skupin tak, aby byly místo z evropských fondů podporovány z rozpočtu, a tím jim byly zajištěny dlouhodobější finance, kritizuje ministr školství. S některými návrhy přichází opozice, nicméně vláda se k nim staví dost vlažně,“ napsaly pro týdeník Respekt Silvie Lauder a Kateřina Šafaříková. Navíc loni byl zrušen zákon, který všem dvouletým dětem garantoval místo ve školce. Ministryně Maláčová ale přichází s jiným návrhem – přeměnit dětské skupiny na jesle a podílet se na jejich financování. Návrh zákona podle ní půjde do legislativního procesu.
Aby uživily děti, musí se prodávat
Matky samoživitelky nemají často jinou možnost než se vrhnout do sexuálního byznysu, který jim zaručí rychlý a nemalý výdělek. Podle organizace Rozkoš bez rizika počet samoživitelek živících se jako prostitutky roste. Mezi lety 2009 a 2016 své tělo prodávalo stále méně bezdětných žen a dívek, naopak rapidně vzrostlo množství matek dvou dětí, a to z desíti na dvacet procent.
„Matky si vydělají peníze za poměrně krátkou dobu, nedá se ale určit a generalizovat, kolik si třeba za noc vydělají. Nejčastější obavou je to, že se o jejich práci dozví okolí nebo kamarádi dětí. Proto velmi dbají na anonymitu,“ vysvětlila projektová manažerka Rozkoše bez rizika Barbora Pšenicová.
Pirátská strana se dlouhodobě přiklání k legalizaci prostituce za účelem přibývání financí do státního rozpočtu, které by se dále mohly distribuovat třeba jako pomoc matkám samoživitelkám. Ministryně financí Alena Schillerová ale tvrdí, že by o markantní přísun peněz nešlo, osoby pracující v tomto průmyslu by si podle ní ani nechtěly živnost zakládat, pokud to pod názvem tanečnice či masérka dodnes neudělaly.
Nejčastěji se partneři rozcházejí kvůli rozdílným pohledům na život, nevěře, domácímu násilí, závislosti na alkoholu nebo i finančním problémům. Matky samoživitelky se většinou starají o jedno nebo dvě děti. Více než polovina z nich dostává cennou pomoc od kamarádů, jedná se o darované potraviny nebo oblečení, ostatním se ale pomoci nedostává vůbec.
