Na nové desce Florence čelí realitě

Blankytně modré nebe bez mráčků posledních dní vytvořilo ideální podmínky pro poslech nového alba How Big, How Blue, How Beautiful (HBHBHB) britské skupiny Florence + the Machine. To se na internetu objevilo už pár dní před oficiální premiérou plánovanou na 1. června. Jak svým fanouškům osobitá Florence Welch sdělila na Twitteru v den vydání novinky v Americe: „Tolik z této písně (How Big, How Blue, How Beautiful – pozn. red.) je inspirováno americkým nebem, jeho velkolepostí a modří…“

Frontmanku velmi silně ovlivnil její pobyt v Mexiku, kam se vrátila natočit i videoklipy. Svým posluchačům tak chce předat co nejautentičtější audiovizuální zážitky. Tentokrát se rozhodla pro spolupráci s producentem Marcusem Dravsem, který má na svědomí alba takových jmen jako jsou Coldplay, Björk nebo Arcade Fire.

Předchozím počinem skupiny byla deska Ceremonials z roku 2011. O tom, že se pracuje na nové věci, se šuškalo už delší dobu. V mezidobí nás překvapila např. soundtrackem Over The Love pro film Velký Gatsby. Rusovlasá Florence nás ale napínala dlouho.

Teprve na začátku února letošního roku jsme dostali první impuls k opravdovému nadšení. Bylo jím krátké video pod režisérským vedením Vincenta Haycocka. Drobná ochutnávka z tracku How Big, How Blue, How Beautiful nyní podněcovala touhu po tom slyšet víc. Majestátní trumpety, doprovázející Florence při jejím tanci se svým druhým já v přírodním amfiteátru, vzbudily jistě v mnoha divácích zvědavost.

O pár dní později se země zachvěla, měl totiž premiéru první kompletní singl What Kind Of Man. Člověk se nestačil vzpamatovat z poslechu a skupina nám ještě týž večer nabídla videoklip, u kterého se zvyšuje tep. Dramatický vizuální i hudební zvrat způsobený intenzivním zvukem kytary v sobě spojuje vášnivou lásku a paralelně vztek z její ztráty.

Bohyni velkolepého zvuku kooperace s Haycockem opravdu svědčí, jak jsme se mohli přesvědčit i ve svižné písni Ship To Wreck, která HBHBHB otevírá. Jak se sama zpěvačka nebrání přiznat, jejím útěkem od reality byl alkohol. Ve videoklipu pozorujeme se zatajeným dechem Florence odevzdávající se svojí „sebedestruktivní stránce“ během divokého řádění ve svém domě v Londýně, kde se velká část klipu natáčela.

Ukázkovým příkladem ladného spojení klasických nástrojů a nezaměnitelného hlasu Florence je Queen Of Peace. Smyčce na začátku této relativně dynamické písně bodnou přímo do srdce. Poprvé se Florence zklidní při melancholickém Various Storms & Saint. Srdce fanoušků nadšeně buší do rytmu rozverné Delilah. Píseň nám Florence představila jako poslední, necelé dva týdny před vydáním aktuálního LP.

Následuje velmi intimní Long & Lost, která nás příjemně ukolébá vokály doplněnými o zpěvaččino vyprávění. Caught Third Eye, jehož demo je součástí DELUXE verze, stejně jako demo HBHBHB či další demo nahrávka s názvem Which Witch.

Naopak na svou romantickou stránku zpěvačka nezapomíná v něžné St Jude, kdy nás klidné tóny dostávají do harmonického rozpoložení, u něhož si přejeme, aby nemělo konce. Zvuk, se kterým se setkáváme v Mother, není pro Florence příliš typický a překvapuje svým rockovým nádechem. Smířeně a zároveň svým způsobem vesele působí Hiding a Make Up Your Mind, které CD v DELUXE edici uzavírají před zmíněnými demo nahrávkami.

Aktuálně studiovka debutuje na předních příčkách amerických i britských hitparád. HBHBHB nám představuje Florence novou – čelící realitě, často dohánějící člověka k šílenství – jež je na desce zastoupena o tolik vyzrálejší hudbou, než je tomu na prvotině Lungs (2009). Zároveň zachovává Florence takovou, jakou ji známe. Jako kouzelnou bytost, která nám svoje strasti, ale i radosti předává skrze nevšední zvuk. Album mistrně demonstruje poselství, že bolest k životu patří, je třeba se s ní vyrovnat a najít sílu žít.