Nejistota dělá z dětí materialisty | E15.cz

Nejistota dělá z dětí materialisty

Magdalena Hostomská

Dítě je malý člověk, nepopsaný list, který si teprve hodnoty vytváří, poznává svět, učí se všemu od začátku. Rodiče dost často na své děti v dnešní uspěchané době nemají čas. Nedostatek rodičovské lásky může být dost často kompenzován tím, že děti chtějí vlastnit víc drahých věcí. 

Každý z nás jistě nejen jednou přihlížel situaci v obchodě, kdy probíhá interakce mezi rodičem a dítětem. Dítě po rodiči něco dosti naléhavým způsobem chce. Pláče, křičí, vzteká se, dupe. Dítě většinou chce něco nepotřebného. Rodič, ačkoliv mu nervy a trpělivost dávno přetékají se stále snaží svému potomkovi vysvětlit, že to nepotřebují a že už to doma dokonce několikrát mají. Dítě nechápe a stále pláče a křičí, že chce novější, jinak barevnou a lepší verzi toho, co už doma několikrát mají. Viděl to u svých vrstevníků, v televizi nebo na internetu. Všichni to mají, proč on nemůže? Nejen vrstevníci, ale i my dospělí ovlivňujeme smýšlení našich dětí, budoucí generace. Kupujeme si nová drahá auta, i přesto, že už jedno v garáži máme. Nové spotřebiče, stále novější televize s větším a lepším rozlišením. Čím to je, že v dětech roste touha vlastnit? Čím to je, že nejen děti, ale i my dospělí chceme stále víc a víc? Čím je způsobeno, že materiální hodnoty se pro naši společnost stávají pomalu důležitější než tradiční a nehmotné hodnoty?

Rodiče ze svých dětí nevědomě vytváří materialisty

Výzkum americké univerzity v Missouri zkoumal, jak moc rodiče používají v rámci trestání svých dětí materialismus. Měřili efekt tzv. materiálního rodičovství, ve kterém rodiče používali materiální hodnoty pro vyjádření lásky nebo pochvaly dítěti. Rodiče v dnešní době dost často používají obdarovávání jakožto důkaz lásky k nim. Je možné, že je to i kvůli tomu, že nemáme tolik času na to jim lásku projevit jinak. Dnešní společnost je rychlá a uspěchaná. Tudíž dost často bývá jednodušší a rychlejší možnost dítěti cestou z práce koupit novou hračku a projevit mu tak náklonost. Děti se už v útlém věku snaží ostatní soudit právě podle toho, co mají a co ne. Výzkum zjistil, že když rodič jako výchovný prostředek používá zabavování a zakazování, později v dospělosti se můžeme snadno cítit nesvoji a nejistí. Nejistota v nás pak vyvolává pocit, že čím víc věcí máme, tím jsme lepší a úspěšnější. Jelikož v dětství, když jsme zlobili a byli ,,špatní”, neměli jsme nic. Materialismus si pak spojujeme s úspěchem. Pokud má člověk vlastnictví spojené s úspěchem, je podle studie snadněji náchylnější k pocitům osamělosti, depresím a problémům ve vztazích.

Co dělá (nejen) děti materialistické?

Otázkou je, zda-li to, že děláme děti materialistické, je vědomé, či nevědomé. Je jasné, že pokud jsou rodiče materialisté, i jejich dítě se bude více zajímat o vlastnictví, majetek a luxus. Vlastnictví pro něj bude jednou ze základních hodnot. Podobným způsobem to funguje i se sledováním televize. Čím víc se dítě kouká na televizi, tím větší má tendence být materialistické. V televizi vidí spoustu reklam a všeobecně uvnitř televize je více idealizovaný svět, kde všichni mají všechno. Tudíž, čím víc materialistický rodič, tím více materialistické dítě, jak uvádí článek ,,Co dělá děti tak materialistické?” z roku 2009.  Méně samozřejmý faktor stojící za materialismem je jakýsi pocit naplnění. Když se cítíme nenaplněně a nejistě, tak se často tento pocit snažíme potlačit kupováním drahých věcí a tím si nahrazujeme a kompenzujeme nedostatky v jiných oblastech.

Klíčovým je zaměřit se na samotné děti

V dnešní době dítě čelí neustálému tlaku z okolí a z televize. Televizní pořady, sociální sítě i Youtube jsou prokládaný nemalým množstvím reklam. Videa youtuberů jsou navíc plná skrytých reklam. Výzkum z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přišel na to, že pokud není reklama označená, dokáže sponzorovaný obsah ve videu rozeznat jen jedno dítě z deseti. Na internetu a v reklamách je vše dokonalé, bezchybné a nejlepší. Celkem 60 % rodičů tázaných v rámci výzkumu FSV UK potvrdilo, že youtubeři a blogeři jejich děti značně ovlivňují. Děti pak uvedly, že youtubery sledují, aby se zabavily. Marketing firem toho pak využívá a podstrkává dětem nabídky dalších a dalších věcí. Pokud má navíc dítě tablet či telefon, i veškeré hry, které na takovém zařízení hraje, jsou prokládány reklamami na nové, lepší a nablýskanější hry. Studie zveřejněná v The New York Times, která se zaměřila na to, jak předcházet materialistickému smýšlení dětí, radí následující: Dětem by se měla vysvětlit hodnota peněz a rozdělit je do tří skupin. Ty, které šetříme, ty, které utrácíme, a ty, které dáváme. Dále by rodiče se svými dětmi měli mluvit o financích, o hodnotě peněz, o tom jak se správně spoří, o tom, za co je důležité peníze utrácet, a o tom, za co peníze není důležité utrácet. Dítěti by mělo být vysvětleno, co je reklama, že s člověkem manipuluje a že když nám televizní hlas říká, že produkt potřebujeme a bude nám s ním mnohem lépe, většinou tomu tak není. Naopak nám lépe bude bez nové vymoženosti. Nakonec by se dítěti mělo jasně vysvětlit, co je potřeba a co chtíč a že i když nám to v hlavě může dost často splývat, je důležité se zastavit a zamyslet se pořádně nad tím, jak to s tím, co potřebujeme a co chceme, vlastně je.

Je materialismus špatný?

Lidé k životu peníze potřebují. Mít peníze člověku neubližuje, pokud si je vědom a je schopen rozdělit svůj čas na ten, který věnuje penězům, a na ten, který věnuje skutečným hodnotám, zkušenostem a naplňování mezilidských vztahů. Materialismus tudíž do jisté míry špatný být nemusí, jak poznamenala Americká psychologická asociace. Jakkoli se nám to nemusí líbit, americká psychologická asociace vysledovala, že lidé, kteří smýšlejí materialisticky, mohou být náchylnější k depresím, pocitům osamělosti atp. Každý dospělý či rodič by měl začít od sebe, aby mohl být správným příkladem svému dítěti a celé příští generaci. Dítě by se mělo naučit peníze rozdělovat do kategorií a uvědomovat si jejich hodnotu a (ne)důležitost. Měla by být vytvořena jasná hranice mezi potřebou a chtíčem. Důležitým krokem je, aby rodič s dítětem mluvil, učil ho poznávat svět a poznat reklamu. Faktem dle FSV UK je, že 11 % dětí z tří set dotázaných ve věku 9–15 let sponzorovanou reklamu pozná a zbylých 89 % ne. S dětmi je tedy jednoduché manipulovat. Je proto důležité, aby rodič dítěti ukazoval, co je dobré a co špatné. Nebo alespoň co je lepší a co horší. Dítě si tak bude moci vytvořit vlastní pohled na věc.  

Autor: Magdalena Hostomská
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!