Napříč Spojenými státy probíhají již od května demonstrace proti rasismu a policejní brutalitě. Na demonstracích se výrazně podílí hnutí Black Lives Mater. Nejedná se o slogan, ale o aktivistickou skupinu, která vznikla již v roce 2013. Bojuje proti rasismu, zejména vůči černochům a proti policejnímu násilí. Podobně silnou vlnu demonstrací proti rasismu a policejní brutalitě USA zažily již v roce 2014. Co mají společného a čím se liší letošní demonstrace a ty před šesti lety? Tehdy byl prezidentem Barack Obama. Věnoval demonstrantům větší pozornost v než Donald Trump těm dnešním?
Nepokoje ve Fergusonu (2014)
Spojené státy nezažívají poprvé masové demonstrace proti policejními násilí a rasismu. Podobně silnou vlnu zažily USA v roce 2014. Důvodem se stalo neodsouzení příslušníka policie Dereka Wilsona, který zastřelil neozbrojeného osmnáctiletého Afroameričana Michaela Browna ve městě Ferguson. Wilson se ho snažil zprvu zastavit, protože Brown ukradl v místním obchodě doutníky. Přesné okolnosti incidentu nejsou dodnes známy, protože svědkové se ve svých výpovědích liší.
Protesty vypukly ve Fergusonu den po zastřelení Browna. Poklidné demonstrace doprovázelo rabování. Policie používala k rozehnání demonstrantů gumové projektily či slzný plyn. Několik novinářů bylo za pořizování záběrů vzato do vazby. Po rozsudku o Wilsonově nevině protesty začaly v dalších amerických městech. Demonstranti považují zastřelení Browna za výraz rasismu a za případ policejní brutality. Myšlenku podporuje fakt, že policejní strážník byl běloch a zastřelený Brown byl černoch.
Jakých změn se (ne)podařilo docílit?
Na protestech se podílela velká řada skupin a hnutí. Mimo jiné jedna z nich bylo i hnutí Black Lives Matter. Požadavky demonstrujících ve Fergusonu nebyly jednotně vysloveny, protože protestující skupiny se ve svých požadavcích lišily. Za společný, ale můžeme beze sporu označit požadavek na vyšetření okolností smrti Browna, potrestání strážníka Wilsona a rezignaci policejního velitele a starosty Fergusonu. Dále požadovaly, aby ministerstvo spravedlnosti vyšetřilo veškeré instituce, které se podílely na “racial profiling“ (druh rasové diskriminace) a zajistilo, aby přestalo.
„Racial profiling“ je diskriminační praktika institucí prosazující právo, praktikována je například policií. Například u některých skupin (např. černoši) se strážnicí domnívají, že jsou spojeny s trestnou činností. Nejedná se o všechny příslušníky policie, ale obzvláště USA se s tímto jevem potýká ve větší míře. Posledním bodem bylo přezkoumání financování města s ohledem na problém rasové segregace, aby se zjistilo, kolik město vybírá financí za přestupky a jak je s těmito financemi nakládáno.
Vlivem protestů se udály ve městě Ferguson dvě velké změny. Byl propuštěn tehdejší policejní velitel Fergusonu a ministerstvo spravedlnosti vydalo po vyšetřování policejního oddělení dokument, který požaduje stovky změn ve způsobu práce policie ve Fergusonu. Zároveň bylo soudně nařízeno, aby i městské soudy ve Fergustonu změnily způsoby, jakým řeší případy. Naopak se nepodařilo donutit politické vedení města k rezignaci. Tehdejší starosta města jen pár měsíců na to vyhrál třetí funkční období. Wilsonovi byla prokázána nevina a nebyl potrestán. I přes to, že byly soudně nařízené změny v praktikách městských soudů, tak nebyly dosud provedeny. Potvrzením je, že Ferguson čelí státním i federálním žalobám za práci svých městských soudů. Město bylo i nařčeno z toho, že provozuje vězení pro dlužníky. S podobnými problémy se nepotýká pouze Ferguson. Na státní úrovni rovněž velké změny nenastaly.
Black Lives Matter (2020)
Podnětem pro obří demonstrace napříč celým světem se stala smrt Afroameričana George Floyda (†47), ke které došlo v Minneapolis ve státě Minnesota. Floyd byl Afroameričan, na kterého zavolal prodavač policii, protože mu zaplatil falešným šekem. Dle slov prodavače byl Floyd opilý.
Floyd za platbu falešným šekem zaplatil životem. Jeho smrt zapříčinil policista, který mu 8 minut a 46 sekund klečel na krku. Během této doby policistům šestnáctkrát řekl, že nemůže dýchat. Umřel chvíli po převozu do nemocnice.
Floyd zemřel v květnu tohoto roku. Dva měsíce před ním byla policií zastřelena během spánku šestadvacetiletá záchranářka afroamerického původu Breonna Taylor. K incidentu došlo v pozdních večerních hodinách při policejní razii, protože se mělo v jejím bytě obchodovat s drogami. Její přítel si s policií vyměnil pár střelných ran a po chvíli se policii vzdal. Neozbrojená Taylor byla osmkrát střelena. Zraněním podlehla. V bytě nebyly nalezeny žádné drogy a později vyšlo najevo, že terčem nebyla Taylor ani její přítel, ale člověk, který v bytě ani nebydlel.
Situaci vyostřila srpnová střelba na Afroameričana Jacoba Blake ve městě Kenosha, které leží ve státě Wisconsin. Ke střelbě došlo, když Blake neuposlechl výzev policie a šel do auta, kde údajně měl schovaný nůž. Policejní strážník Rusten Sheskey následoval Blake až k autu. Sheskey chytil zezadu Blake za nátělník a sedmkrát ho postřelil. V autě seděli tři Blakeovi děti. Výsledkem je, že Blake skončil od pasu dolů ochrnutý a vypukly velké demonstrace, které doprovázely žhářské útoky a střety demonstrantů s policií.
Jak se liší letošní demonstrace od těch z roku 2014?
Podobností mezi protesty v roce 2014 a 2020 je několik. Demonstrace začaly po úmrtí Afroameričana, který byl usmrcen vlivem policejního příslušníka. Letošní demonstrace byly eskalovány díky záznamům, které byly pořízeny při zadržování Floyda. Protesty v obou letech byly zejména poklidné, ale doprovázelo je v nejsilnějších vlnách rabování. Během letošních demonstrací docházelo k častějším střetům protestujících a policie. Před šesti lety docházelo ke konfliktu mezi policií a protestujícími hlavně ve Fergusonu. V obou letech použila policie nepřiměřenou sílu vůči protestujícím. Vyburcování protestů proběhlo rychleji během letošních protestů. Protesty Black Lives Matter zasáhly celé USA. V roce 2014 probíhaly demonstrace hlavně ve Fergusonu a až po neodsouzení Wilsona se protesty rozšířili do dalších měst. Na rozdíl od Brownova případu bylo v případě Floyda policejnímu strážníku prokázána vražda. Při protestech v obou letech byly zadržováni novináři. Společná jsou rovněž hlavní témata jakým je rasismus a policejní brutalita. Témat bychom nalezli více, ale primárně se jedná o tyto dvě.
Letošní demonstrace v USA měly přímý vliv i na dění v Evropě. Protestovalo se napříč Evropou a zejména tématu rasismu se dostalo větší pozornosti. Téma proniklo dokonce i do české Poslanecké sněmovny, kde sice nebylo součástí slyšení, ale na její půdě proběhla konfrontace ohledně transparentu All Lives Matter.
Velkým tématem je strhávání a odstraňování soch, které započalo v návaznosti na protesty Black Lives Matter. Sochy byly strhávány ve Spojených státech i Evropě. Jednalo se o sochy osobností, které se provinily rasistickým chováním či vyřkly rasistický komentář. Strhávání soch proběhlo zejména v USA. V Evropě byly sochy zejména poničeny různými nápisy a poté byly v některých případech odstraněny. Takovým příkladem je třeba Belgie, kde byla poničena a následně odstraněna socha Leopolda II.
Proč mají letošní demonstrace blíže k tomu něco změnit?
Demonstrace v roce 2020 mají opravdu velkou sílu. Tvrzení potvrzuje fakt, že protesty se konaly ve všech padesáti státech USA. Zapojily se nejen města, ale i venkov, kde žijí zejména běloši. Demonstrací se rovněž zúčastnilo větší část bělošského etnika a mimo černochů se zapojily i jiná etnika. Letošní protesty dokázaly již nyní některé věci změnit.
Některá města zakázala konkrétní techniky policie. Město Minneapolis se přiřadilo k Washingtonu, Chicagu nebo Denveru, kde bylo zakázáno používat techniku škrcení. V Michiganu byla již dříve zakázaná technika přerušující přítok krve do mozku. Ta se stala osudným černochovi Elijahu McClainovi, který byl neozbrojený a nebyl ani obviněn z žádného trestního činu. Vlivem událostí začali starostové a policejní náčelníci společně spolupracovat na policejní reformě. Dále z částí měst zmizely sochy vůdců Konfederace. Protesty se dotkly sportu, kdy některé soutěže pozastavily zápasy či přímo samotní sportovci vyjádřili solidaritu s protestujícími. Například během letošního US Open nosila Naomi Osaka roušky se jmény obětí policejního násilí.
Dva prezidenti, dva názory?
Během vypuknutí protestů ve Fergusonu v roce 2014 byl prezidentem Spojených států Barack Obama. Jeho iniciativou Brownovu smrt vyšetřovalo ministerstvo spravedlnosti a FBI. Zároveň požadoval, aby orgány dohlížející na protesty nezpůsobily zbytečnou eskalaci. Ve svém projevu zdůraznil, že neexistuje omluva pro páchání násilí vůči policii a ani pro nadměrnou sílu vůči pokojnému protestu. Po prohlášení o nevině policejního strážníka Wilsona vydal Obama prohlášení, kde řekl, že Spojené státy jsou právním státem a je proto potřeba přijmout rozsudek soudu. Uznal také, že je stále přítomný „odkaz rasové diskriminace“.
Donald Trump pronesl letos po střelbě na Jacoba Blake, že policie se dopouští chyb vzácně. Později také uvedl, že americký národ zachvátili profesionální anarchisté, násilné davy, žháři, rabovači či Antifa, ačkoliv podle nedávné zprávy proběhlo 93 % letošních demonstrací ve Spojených státech poklidně.
Na druhé straně Trump odletěl do města Kenosha, kde byl Blake postřelen, zatímco Obama nikdy nenavštívil město Ferguson a sklidil za to kritiku. Trump, ale namísto rodiny se setkal s místními policejními strážníky a řekl jim, že pro něj odvedli skvělou práci. Trump celou dobu popírá, že by donucovací orgány byly represivní či rasistické.
