Patří mladí lidé do politiky? A když, tak do celostátní nebo spíš komunální? O tom, že se mezi mladými několik odvážlivců, kteří kandidovali na politické funkce na komunální úrovni, našlo, jsme psali již před volbami. Nyní, více jak měsíc po volbách jsou někteří z nich čerstvě v zastupitelstvu, v radě, nebo dokonce svou obec vedou. Právě s těmi nově a úspěšně zvolenými, ať už v městské části Prahy nebo v severomoravské vesnici proběhla minulý týden debata. Samotnou debatu pořádal spolek Centrum politických studií v rámci Noci Fakulty, která je organizovaná studenty Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jako hosté se jí zúčastnilo pět mladých lidí, studentů, jimž se do vedení obcí podařilo dostat.
Pokud se nováčků na komunální politické scéně zeptáte na jejich motivaci, zazní jak obecné věci stylu: „Chci ovlivnit místo kde žiji,“ tak i ne zcela tradiční odpovědi. Například Vojtěch Chupík, nový zastupitel v Dolní Lhotě na východní Moravě, hned v úvodu diskuze uvádí, že svou funkci vnímá především jako službu svému okolí, republice a lidem v ní. Mluví se také o přerodu z pouhé občanské angažovanosti, která podle mladých zastupitelů často přirozeně přeroste ve stranické členství nebo zapojení se do komunální politiky. Někteří pak zmiňují i přesvědčení, že mají svému městu co nabídnout.
Mezi pozvané studenty patří i Jan Papajanovský, čerstvý starosta města Česká Kamenice. Do funkce byl zvolen na kandidátce nezávislých kandidátů, předchozí čtyři roky strávil jako zastupitel v opozici. Je mu dvacet tři let a studuje práva. „V mém případě to byl vývoj od studentské občanské angažovanosti k tomu, že jsem viděl, jak je město, ve kterém žiju, velmi špatně spravované skupinkou důchodců. Byla to přirozená snaha město omladit, zastavit exodus mladých lidí, snaha o změnu,“ říká Papajanovský. Mezi jeho nynější cíle patří přizpůsobit město tak, aby se v něm dal kvalitně trávit volný čas a lidé z něj neodcházeli. Jan Papajanovský je v Česku víceméně raritou, obecně se na posty starostů dostávají spíše zasloužilí členové zastupitelstev.
Kromě odchodu mladých lidí a snahám tomu zabránit uvádějí noví zastupitelé jako jednu ze svých priorit ve správě obcí zprostředkovávání informací o jejich činnosti občanům. Proto na debatě zazní i otázka, zda tedy mají nebo alespoň plánují zavést radniční periodikum a video/audio záznamy ze zasedání zastupitelstva. Na to hosté odpovídají téměř totožně. Buď jejich obec už periodikum má a chce ho modernizovat, více zobjektivnit a zpřístupnit opozici, nebo ho chce vytvořit. I záznam z jednání zastupitelstva vidí čerství zastupitelé jako potřebný. Jednu z jeho výhod zmiňuje i zastupitelka v obci Dolní Břežany nedaleko Prahy Barbora Urbanová. Podle ní má video dobrý vliv například na kulturu jednání, zastupitelé se přirozeně snaží působit reprezentativněji, když je možnost, že se někdo dívá.
Rovnocenně, ale s pokorou
V druhé půlce diskuze přichází na řadu téma generačního střetu mezi mladými zastupiteli a jejich často výrazně staršími kolegy. Nejoptimističtěji situaci vidí Mikuláš Halás, který se dostal do zastupitelstva městské části Praha 2 za Občanskou demokratickou stranu. Podle něj v komunikaci mezi generacemi v ODS plní důležitou roli platforma Mladí občanští demokraté, která pomáhá mladým se prosazovat a nutí starší kolegy nepřehlížet jejich názory a stanoviska. Zároveň dodává, že si starší členové strany uvědomují, že mladší generaci potřebují a podle toho se také chovají.
Naproti tomu Vojtěch Chupík říká, že z jeho zkušenosti v KDU-ČSL je potřeba se postupně propracovat stranickou hierarchií a získat si respekt starších svou prací, pokorou a trpělivostí. Viktor Derka, zastupitel za Českou pirátskou stranu na Praze 4, se smíchem poznamenává, že v jeho straně naštěstí tento problém odpadá úplně. Je sice nejmladší, ale věkový rozdíl tam není příliš markantní a míra naslouchání vysoká. Skoro se zdá, že veškeré nepřátelství, nebo spíše neuznávání mladých lidí v politice, mizí. Jak idylická je situace ve skutečnosti nejde dost dobře zjistit, přesto jsou vyjádření mladých zastupitelů signálem, že se k mladým zřejmě čím dál častěji přistupuje rovnocenně.
Proč by se mladí občané podle hostů na panelu Noci Fakulty měli zajímat o politiku? Proč by do ní měli vstoupit? A co je nutné splňovat, aby byl takový člověk úspěšný? Podle Barbory Urbanové jde především o to být aktivní, obklopit se dobrými lidmi, mít sebevědomí a vlastní názory. Také upozorňuje, že na své funkci člověk nesmí viset, nesmí se k tomu příliš upnout a mířit hned na nejvyšší posty. Mikuláš Halás zase radí, ať takový zájemce nejprve vstoupí do libovolné mládežnické organizace, kde si může politiku vyzkoušet a pak teprve se do ní opravdu pustit. Vojtěch Chupík zdůrazňuje, že politik by měl lidem pomáhat, zajímat se o ně a všímat si jich, a to ne kvůli kampani, ale kvůli tomu, že ho to baví. A novopečený starosta Papajanovský dodává, že vstup do politiky je obrovská škola mezilidských vztahů a uplatňování práva v praxi. „Pokud o to máte zájem, prostě do toho jděte, stůjte si za svým a nebojte se toho,“ zakončuje debatu vzkazem pro mladé aktivní studenty Viktor Derka.
