Návrh a budoucí realizace vysokokapacitního studentského bydlení na Praze 8 byly hlavními motivy architektonické soutěže pořádané v ateliéru architekta Zdeňka Jirana univerzitou ČVUT. Podle vítězného návrhu by měla být postavena nová kolej o kapacitě až 800 míst. V soutěži bylo představeno celkem 15 návrhů, které hodnotili porotci z magistrátu i radnice Prahy 8. Vzniklá iniciativa je reakcí na tristní situaci studentského bydlení, která v hlavním městě panuje a o které vás dlouhodobě informuje i naše redakce. Realizace projektu na soutěží ověřovaném místě však v současné době naráží na několik obtíží.
Skutečnost, že akce je reakcí na „kritickou situaci stavu studentského bydlení“, byla z úst architekta Zdeňka Jirana z Katedry architektury stavební fakulty ČVUT vyřčena již v úvodním prohlášení.
Problém s bydlením v hlavním městě je akutní. Ze studentského průzkumu uspořádaného naší redakcí vyšlo najevo, že kvůli nedostatku bytů a vysoké cenové hladině za bydlení v hlavním městě je řada studentů nucena k práci na dva až tři úvazky. Průzkum rovněž poukázal na sociální stránku věci, kdy se bydlení stává jistým „výdobytkem“ pro privilegované či pro studenty, kteří jsou ochotni pracovat mnohdy právě i na úkor studia. Celkovou situaci pak hodnotí 96 % zúčastněných jako nevyhovující. Bydlení se tak v hlavním městě pro mnohé studenty stává nemožné právě z důvodů sociálních a finančních, což do značné míry utváří sociální nůžky mezi studenty rodičů vyšších a nižších příjmových skupin. Z dotazníkového šetření taky velká část usuzuje, že jim současná situace komplikuje schopnost se osamostatnit a postavit na vlastní nohy.
Magistrát pak jako důležitý problém v rozhovoru z počátku května tohoto roku uvádí právě nedostatek kolejních prostor a neochotu ze strany univerzit problém řešit, zároveň však jedním dechem dodává, že problém lze řešit pouze skrze masivní výstavbu a o regulaci jakéhokoli druhu nechce slyšet – navzdory mnoha pozitivním příkladů ze zahraničí. Jako možnou spásu současné situace pak uvádí zřízení instituce takzvaného „městského developera“, který by soustřeďoval a prosazoval dlouhodobější požadavky města na výstavbu. Samotné podmínky (nejen) na pražských kolejích se zároveň mnohdy nepříliš liší od dob normalizace.
Oceňována byla architektonická nápaditost, ale i ekonomičnost návrhů
Studenti se tak měli možnost podílet nejen na školním projektu, ale mohli zároveň svými návrhy přispět k případnému efektivnímu řešení současné tíživé situace. Porota se skládala z pražského radního pro školství Víta Šimrala, radního Prahy 8 Jiřího Vítka, Zuzany Rákosníkové z Institutu pro plánování a rozvoj města Prahy, architektů Milana Veselého a Zdeňka Jirana a zástupců majitelů dotčených pozemků. Porota svá hodnocení posuzovala z hlediska urbanisticko-architektonického řešení, nápaditosti a výtvarného účinku, ale také ekonomičnosti případné realizace.
Lokalita pro budoucí kolej byla podle organizátorů zvolena zejména pro svou polohu, jelikož ze západu již sousedí s výškovými studentskými kolejemi, postavenými v 70. letech architektem Karlem Pragerem. „Dalším cílem soutěže bylo ověření vhodnosti zástavby v této lokalitě formou výškové budovy i vzhledem k tomu, že se pozemek nachází v předpolí vyššího zeleného horizontu tvořeného ukončením trojské kotliny, a nezasahuje tak rušivě do pražského panoramatu. Soutěž prokázala, že takové řešení je v této lokalitě v budoucnu možné,“ vysvětlil volbu lokality Zdeněk Jiran. V zadání prací byl stěžejním požadavkem koncept dvojlůžkových pokojů s vlastním hygienickým zázemím a vícepokojové byty pro pedagogy. Návrhy studentů rovněž počítaly se společnými komunitními prostory – jako například studovnou, studentskou kavárnou, knihovnou nebo menzou.
Vítězný návrh studentské koleje by mohl mít kapacitu 550–800 míst
Porota vyhodnotila jako vítězný návrh práci Simony Horákové, u kterého ocenila „jednoduchý a velmi ekonomický půdorys, který snese variantní změny.“ Mimo to ocenila rovněž unikátní dynamický charakter celé stavby. Na druhé příčce se pak umístil návrh Michaely Pekárkové, u kterého porota ocenila estetickou stránku projektu, kde se stavba ze širší základny postupně zeštíhluje v solitérní věž. Třetí v pořadí skončila Eliška Ptáčková, jejíž návrh dle poroty maximálně využívá geometrie zadané parcely při zachování pozitivního výtvarného účinku stavby.
Realizaci komplikuje stavební uzávěrka
Území, kde by měla být kolej vystavěna, je v současné době určeno pro vysoké školství, platí na něm však aktuální stavební uzávěrka. Jako následný postup je dle organizátorů pravděpodobné, že bude u návrhu podána žádost o udělení výjimky ze stavební uzávěry pro tuto konkrétní část území určenou pro školství (v souladu s využitím územního plánu). Jeden ze spoluorganizátorů Jan Charvát míní, že poté bude pomyslný míč na straně magistrátu města – konkrétně městské rady. „Hlavní město má ojedinělou šanci prokázat, že svá slova o podpoře studentského bydlení míní vážně. V situaci, kdy hlavní město žádný svůj vlastní projekt na snížení hrozivého deficitu studentského bydlení nemá, může zjednodušeně tahem tužky konečně podpořit vznik několik set míst studentského ubytování a městskou kasu to nebude stát ani korunu. Samozřejmě tedy, pokud investor splní zákonná opatření v rámci následného stavebního řízení,” uvedl Charvát. Dotyčná lokalita Pelc-Tyrolka je aktuálně ve vlastnictví soukromého subjektu, který studentskou soutěž u ČVUT a ateliéru architekta Jirana inicioval a vítězným studentům poskytl i odměny. Soutěž měla rovněž ověřit, jakým způsobem by se problém s uzávěrkou dal řešit a zda je pro oblast vhodná další výšková budova.
Dialog mezi magistrátem, univerzitami a studenty jako možné řešení?
Jak se bude situace nadále vyvíjet? Ceny bytů stále objektivně rostou. Podle studie developerské společnost Central Group musí v současné době průměrný obyvatel hlavního města na byt (o rozloze 70 metrů čtverečních) vydělávat téměř 15 let. Analýza však vychází z „laboratorních“ podmínek, kdy do výpočtu nezahrnuje žádné další náklady. Pro srovnání: minulý rok to bylo 13,8 roku. Oproti roku 2014, od kdy společnost studii vydává, to je pak celkový nárůst o pět let. Situace je tak neutišitelná a magistrát v reakci na aktuální situaci studentům vyjadřuje pouhý „obdiv“, že se proti cenám nebouří.
Zmíněná iniciativa měla do určité míry ověřit, jak je magistrát ochoten přistupovat na alternativní řešení ze strany institucí, jako jsou univerzity. Právě univerzity pak vedoucí sekretariátu náměstka primátora pro oblast územního rozvoje a plánování Martin Červinka označil jako původce současné tristní situace ohledně stavu a počtu kolejních prostor. Soutěž, se kterou přišla ČVUT ve spolupráci s magistrátem, pak můžeme vnímat jako pozitivní signál do budoucnosti za předpokladu, že přes nastíněné problémy bude magistrát upřednostňovat studentský zájem a stavbu povolí. Za unikátní můžeme rovněž považovat skutečnost, že se na zlepšení současné situace podílejí sami studenti, na které ona tristní situace dopadá bezprostředně.
