V České republice je v současnosti 222 756 studentů prezenční formy studia a 33,6 procent jich bydlí na koleji, což činí téměř 75 tisíc lidí. To je až překvapivě velké číslo, zvlášť navzdory pověstem o (ne)kvalitě tamějšího ubytování, kdy například před pár lety na internetu kolovalo srovnání strahovských kolejí a pankrácké věznice, ze kterého pochopitelně vyšla lépe věznice. Za tu ani ubytovaní logicky nemusí platit (a jen na okraj – ve věznicích je v současnosti „ubytováno“ přes 21 tisíc lidí). Jak to ale doopravdy vypadá s ubytováním pro studenty napříč republikou?
Vysokoškolské koleje jsou hlavně společenským fenoménem, proslaveným díky párty, při kterých musí policie zasahovat například u bruslících studentů na chodbách pokrytých vodou a saponátem (jako se stalo v roce 2015 na Strahově) či řešit ledničku na stromě jako v Brně v Králově Poli. Na kolejích je také bezesporu jednodušší poznávat nové spolustudenty, což může být prospěšné zvlášť v začátcích studia. A pod heslem „když nepřijdeš na párty ty, přijde párty za tebou“ máte na kolejích velkou šanci, že váš společenský život ani na vysoké nebude uvadat.
Koleje jsou také nechvalně známé jejich technickým stavem. Na velké části z nich se nic nezměnilo od doby vybudování – a to se bavíme o socialismu. Člověk se tak často může setkat se sociálním zařízením na chodbách společným pro všechna pohlaví (a pouze v tom lepším případě bude ve sprchách závěs), v poslední době jsou častým jevem (údajně kvůli studentům v rámci programu Erasmus) také štěnice.
Navzdory tomu ale zájem o bydlení na kolejích stále roste. Obzvlášť v Praze ceny nájmů dosáhly výše, kterou si studenti obvykle nemohou dovolit ani při sdílení ubytování, navíc pronajímatelé si vybírají z velkého počtu zájemců a pak mívá parta kluků mnohem větší problém sehnat podnájem než třeba mladý pár. Studentům tak často nezbývá nic jiného než nepohrdnout kolejemi. Kvůli tomu nejsou univerzity nuceny do rekonstrukcí – studenti, kteří ani jinou možnost nemají, vždy zájem mít budou. Jak ale ukázal průzkum MŠMT, pouze 35 procent studentů je s ubytováním na koleji zcela či spíše spokojeno (oproti 71 procentům těch, kteří na koleji nebydlí).
Například v Praze přesahuje začátkem semestru poptávka po kolejích nabídku, a tak studenti mohou více využívat nové slevy na jízdné na každodenní dojíždění do školy. A i když už se časem na kolej dostanou (v průběhu semestru nepřekvapivě studentů spíše ubývá, než že by přibývalo), jejich cena obvykle kvalitě ubytování také neodpovídá. Například v Praze a v Brně se cena za dvoulůžkový pokoj bez sociálního zařízení pohybuje kolem 95 korun za noc, u těch se sociálním zařízení kolem 120 korun za noc. V ostatních univerzitních městech je cena za dvoulůžkový pokoj obvykle zhruba 90 korun za noc.
Nutné rekonstrukce, na které se ale peníze nenajdou
Jisté tedy je, že vysokoškolské koleje nutně potřebují rekonstrukci. Na tu ale školy nemají peníze a Ministerstvo školství na ni dlouhá léta vůbec nepřispívalo. Například Univerzita Karlova, na jejíchž kolejích bydlí přes devět tisíc studentů, si mohla dovolit dávat na opravy kolejí pouze 80 milionů ročně, a to odhaduje potřebné celkové náklady na asi 2 miliardy (tímto tempem by koleje opravila za 25 let, tou dobou bude třeba koleje opět renovovat). V současnosti je rekonstruováno pouhých 10 procent kolejí UK. Ostatní univerzity na tom nejsou o moc lépe – koleje ČVUT, kde bydlí téměř 8 000 studentů, jsou opraveny z jedné pětiny, koleje VŠE s kapacitou přes 3,5 tisíce lidí, z jedné třetiny. Nejlépe jsou na tom koleje VŠCHT, které už jsou téměř kompletně zrekonstruované, ale v tomto případě se jedné pouze o dvě budovy s kapacitou 1 500 lůžek. V jiných městech situace není o moc lepší, výjimkou je ale například Liberec, kde měli studenti štěstí, že se na rekonstrukci jejich kolejí peníze náhle našly, aby mohly být koleje využity jako ubytování pro sportovce během Mistrovství světa v lyžování v roce 2009. Proto se nelze divit, že v poslední době zažívají obzvlášť v Praze rozmach i soukromé koleje, které jsou ale obvykle více než dvakrát tak drahé, takže je využívají hlavně studenti soukromých vysokých škol, kteří navíc jiné možnosti kolejí obvykle nemají.
Až v loňském roce vláda schválila investiční program Rozvoj a obnova materiálně technické základny veřejných vysokých škol, v rámci kterého půjde do roku 2027 2,5 miliardy korun na podporu vysokoškolských kolejí a menz. Celkové potřebné náklady se ale v současnosti odhadují na miliard šest. Jen pro srovnání – loni zavedené slevy na jízdné pro studenty a seniory vyjdou stát na 5,83 miliard. Ale ročně. Studentům tak nezbývá než doufat, že socialismus budou zažívat na vlastní kůži i nadále „pouze“ na svých kolejích.
